Chotiněves () je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v něm obyvatel. Obec je chráněna jako vesnická památková zóna.

Geografická poloha vlevo|náhled|Sídlo obecního úřadu

Chotiněves se nachází jedenáct kilometrů východně od Litoměřic na severovýchodním úpatí vrchu Hořidla (371 metrů), který je nejvyšším vrcholem Úštěcké pahorkatiny. Chotiněvsí prochází státní silnice 240 mezi Liběšicemi a Roudnicí nad Labem. Dále jsou to Dolní Chobolice (Liběšice) na severu, Lada na východě, Břehoryje (Drahobuz) na jihovýchodě, Jištěrpy (Chotiněves) na jihu, Třebutičky (Polepy) na jihozápadě a Soběnice a Mladé (Liběšice) na severozápadě.

Historie První písemná zmínka o obci Chotiniewes pochází z roku 1323 coby majetku Diviše ze Sovenic.

Od 14. století byla Chotiněves panstvím podřízeným liběšickému hradu. Mezi vlastníky patřili Albert z Frýdlantu (syn Častolova ze Žitavy), Škopkové z Dubé, Berkové z Dubé, Dubanští z Duban a Jiří Vilém Sezima z Ústí, jejichž majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. V roce 1623 získala ze sezimovských zkonfiskovaných statků Liběšické panství, ves Jištěrpy a část úštěckého panství s vesnicemi Tetčiněves a Rochov, jezuitská kolej u svatého Klimenta v Praze.

V roce 1680 Chotiněves zasáhla morová nákaza a přežily pouze tři rodiny. Po zrušení jezuitského řádu byl řádový majetek v roce 1773 předán Náboženskému fondu. V roce 1838 získal Liběšické panství a Úštěk roudnický vévoda Ferdinand Josef z Lobkovic. O deset let později, po zrušení patrimoniální správy, se Chotiněves stala samostatnou obcí a místní obyvatelé se tradičně živili pěstováním chmele a ovoce.

V roce 1871 prodali Lobkovicové liběšický zámek a veškeré k němu náležící zboží textilnímu továrníkovi Josefu Schrollovi.

V první polovině 20. století byla na Hořidlech postavena chata, která se však dodnes nedochovala. V roce 1930 žilo v Chotiněvsi (Kuttendorfu) 351 lidí, z toho 345 mluvících německy. V letech 1938 až 1945 byla Chotiněves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

vlevo|náhled|Evangelický kostel

Po druhé světové válce bylo na základě Postupimské dohody německé obyvatelstvo z této oblasti, podobně jako z celých Sudet, vysídleno. Poté následovalo vnitrozemské osidlování pohraničí. V roce 1947 bylo do poloprázdné Chotiněvsi repatriováno 17 rodin volyňských Čechů z Českého Boratína. Tyto rodiny si už v roce 1947 prosadily založení zdejší evangelické farnosti. Zprvu se bohoslužby konaly v domácnostech, ale farníci usilovali o výstavbu vlastního kostela v Chotiněvsi. Po získání povolení došlo dne 10. prosince 1950 k posvěcení základů kostela a 18. listopadu 1951 byl kostel slavnostně otevřen. Na realizaci stavby se podíleli svépomocí všichni farníci. Ti, po nátlaku komunistů, založili a vedli prosperující jednotné zemědělské družstvo Chotiněves. Toto družstvo bylo v roce 1961 sloučeno pod Zemědělské družstvo Liběšice.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 365 obyvatel (z toho 169 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 359 Němců a dva cizinci. Kromě dvou evangelíků a jednoho člověka bez vyznání, byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 351 obyvatel: pět Čechoslováků, 345 Němců a jednoho cizince. Až na dva evangelíky a dva lidi bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Chotiněves 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 381 347 381 423 399 365 351 239 246 208 172 148 146 156 155 Domy 64 64 70 70 72 72 76 84 89 54 51 57 62 64 68

Sbor Českobratrské církve evangelické vznikl v roce 1947 a působí zde dodnes.

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byl Chotiněves obcí v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřil jako část obce k Liběšicím a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.

Části obce Chotiněves Jištěrpy

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.

Pamětihodnosti vlevo|náhled|Chotiněves-Jištěrpy, kaple svatého Kiliána

Sloup se sochou svatého Vavřince Kovárna Kaple svatého Prokopa z roku 1806 Zvonice z roku 1720 Evangelický kostel z 20. století, autorem je český architekt Bohumil Bareš. Kostel byl slavnostně otevřen 18. listopadu 1951. Rozhledna Hořidla otevřená v roce 2008 Kaple svatého Kiliána v Jištěrpech Socha Panny Marie na silnici mezi Chotiněvsí a Jištěrpy

Osobnosti Karl Ungermann (1852–1915), starosta Křešova, poslanec Českého zemského sněmu. Karel Šerák (1923–2016), válečný veterán, žil zde od roku 1946

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Ralské pahorkatině Kategorie:Obce v okrese Litoměřice Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe Kategorie:Obce v Euroregionu Labe Kategorie:Vesnické památkové zóny v okrese Litoměřice