Tomáš Cimrhanzl (6. března 1840 ŽíchovecMatriční záznam o narození a křtu farnost Žíchovec – 1. července 1899 PlzeňMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Plzeň ) byl český středoškolský učitel a spisovatel, autor učebnic a naučné literatury.
Biografie Tomáš Cimrhanzl se narodil 6. března 1840. Byl synem Ignáce Cimrhanzla (1804 – 1868), rolníka v Žichovci u Prachatic. Bylo mu umožněno jít na studia. Absolvoval filozofickou fakultu pražské univerzity a stal se středoškolským pedagogem s aprobací pro výuku češtiny a zeměpisu. Po počátečním působení v Praze a v Olomouci vyučoval od roku 1867 na reálce a poté na vyšším gymnáziu v Plzni.
Tomáš Cimrhanzl s ženou Amalií rozenou z Madlů (1844 – 1920) pocházející z Jawiszowic v Haliči měli pět dětí. Dcera Růžena provdaná Černá byla spisovatelkou zejména odborných knih, Amalie provdaná Kožmínová byla etnografkou a spisovatelkou.
Dílo Nejvýznamnějším jeho literárním dílem je obsáhlá „Mythologie čili bájesloví Řekův a Římanův“, které se dočkalo čtyř vydání. První vydání vyšlo v Plzni v roce 1879, druhé, „valně rozmnožené a opravené“ vydání, o rok později. Mělo 323 stran a 140 ilustrací. Spis byl s mírnými úpravami a novými ilustracemi znovu vydán s názvem „Antická mythologie“ v nakladatelství Aventinum v roce 1999. Autor jako své křestní jméno tehdy uváděl „Tůma“, snad z vlasteneckých důvodů, a spíše mezinárodně znějící jméno Tomáš začal užívat až později.
Jeho zájem se však zdaleka nesoustřeďoval pouze na antiku, jak vyplývá z nekrologu v časopisu „Český včelař“ z roku 1899:
A v katalogu Celostátní včelařské výstavy pořádané v Plzni roku 1926 stojí:
Údajně napsal i jednoaktovou divadelní frašku „Krvavá pomsta“ (1869).
Do rodného Žichovce jezdil každé prázdniny s celou rodinou ke svému bratru Vojtěchovi. Pamětník pan František Veselý o tom píše:
Veřejná činnost Profesor Cimrhanzl finančně i jinak podporoval potřebné a postižené, mnohým nadaným pomohl ke studiu, organizoval v rodném Žichovci o prázdninách společenský život, dával vypravit vyzdobený žebřiňák s čtyřspřežím na Husův den v Husinci, kde si v rodném Husově domku natrvalo pronajal jeho světničku a tak ji zachránil před zkázou, která jí hrozila pronajímáním jako hostinského pokoje. K zvelebení Žichovce přispěl i fyzickou prací při úpravě návsi.
Byl nadšeným vlastencem a nemalou měrou se zasloužil o počešťování Plzně. Byl členem obecního zastupitelstva, působil v literárním spolku a v Sokole, zasloužil se o založení městské knihovny a byl jejím prvním knihovníkem a až do své smrti správcem. Dožil se pouhých 59 let a když se jeho pohřební průvod ubíral na hřbitov Všech Svatých, ve městě bylo na jeho počest rozsvíceno pouliční osvětlení a svítila i okna všech škol. Pohřeb mu vypravilo a pomník na hrobě zbudovalo město Plzeň.
Odkazy
Reference
Literatura Plzeňské listy z 2. 7. 1899 Plzeňské listy z 4. 7. 1899 katalog Celostátní včelařské výstavy pořádané v Plzni roku 1926 časopis Český včelař, ročník XXIII, Praha 1899
Externí odkazy
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští včelaři Kategorie:Ředitelé knihoven Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození ve Strunkovicích nad Blanicí Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Úmrtí 1. července Kategorie:Úmrtí v Plzni Kategorie:Muži