Židovský hřbitov ve Slaném se nachází v severovýchodní části města Slaný, pod ulicí Na Vinici, v blízkosti hlavního městského hřbitova. Má rozlohu 3 188 m². Areál je rozdělen na dvě části, přičemž samotné pohřebiště vlastní a spravuje Židovská obec v Praze.
Historie hřbitova Slánští Židé, kteří se mohli ve městě usazovat až po roce 1848, byli pohřbíváni na hřbitovech v Blevicích a ve Zlonicích. Dne 27. července 1881 Židovská náboženská obec zakoupila od manželů Mrzílkových za 1 600 zlatých pozemky parc. č. 1119, 1120 a 1121 v sousedství městského hřbitova, aby zde zřídila hřbitov přímo ve Slaném. Podmínkou bylo, že hřbitov musí být obehnán omítnutou zdí s korunou z pískovcových desek a stavba musí být dokončena do konce srpna 1881. První zde pohřbenou osobou byla Berta Bondy, která zemřela 23. srpna 1881.
V letech 1931–1932 došlo k významné přestavbě hřbitova. Byla postavena funkcionalistická obřadní síň, kterou navrhl stavitel Vilibald Hieke. Funkcionalistický styl je pro budovy tohoto typu na území Čech a Moravy poměrně neobvyklý. Srovnatelnými realizacemi jsou přestavba synagogy v Praze na Smíchově z roku 1931 od architekta Leopolda Ehrmanna, synagoga ve Velvarech ze stejného roku podle projektu Františka Alberta Libry a synagoga Agudas achim v Brně od architekta Otto Eislera z let 1935–1936.
V interiéru obřadní síně byla umístěna pamětní deska připomínající manžele Taussigovy, kteří finančně přispěli k její výstavbě. Nese nápis: „V upomínku manželům Antonínu a Evě Taussigovým ze Slaného. Israelitská obec náboženská Slaný. 20. září 1931.“ Po stranách obřadní síně se nacházejí dva přízemní objekty, původně sloužící správě hřbitova a přípravě pohřbů. Levé křídlo sloužilo jako tahara, prostor určený k rituální očistě zesnulých, zatímco v pravém křídle se nacházel byt hrobníka.
Ve dnech 22.–26. února 1942 bylo ze Slánska nacisty odvlečeno 1 632 občanů židovského původu, z nichž většina zahynula v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Po skončení druhé světové války se do Slaného vrátilo pouze 11 Židů.Víšek, str. 40 Židovská náboženská obec ve městě nebyla obnovena.
Poválečné období a současnost Poslední tradiční pohřeb na tomto hřbitově proběhl pravděpodobně v roce 1951, kdy zemřela Antonie Steinerová z Klobuk, přeživší holokaust. V roce 1982 rozhodla Židovská náboženská obec v Praze o odprodeji části pozemku s obřadní síní. V roce 1998 zahájil Okresní úřad v Kladně snahu o zapsání hřbitova mezi kulturní památky České republiky, proti čemuž se postavili soukromí vlastníci části areálu.
V roce 2004 zemřela Vlasta Salusová z Třebichovic, rovněž přeživší holokaust. Urna zemřelé byla následně uložena na tomto hřbitově. V roce 2008 podaly Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí v ČR druhou žádost o zápis hřbitova mezi kulturní památky. Na jejím základě byl hřbitov dne 10. května 2010 prohlášen kulturní památkou.
V roce 2025 byla při revitalizačních pracích na hřbitově nalezena urna Gustava Glückaufa, rodáka z Unhoště a příslušníka americké armády, který zemřel v roce 1910 ve Washingtonu. Následně byla pietně uložena. Během prací bylo rovněž identifikováno několik náhrobků válečných uprchlíků ze Solotvina v Haliči. Revitalizace bude zahrnovat také restaurování vybraných náhrobních kamenů a zpracování kompletní dokumentace.
Židovská obec v Praze rovněž plánuje doplnění náhrobků k dosud neoznačeným hrobům, jejichž existenci dokládají archivní prameny.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Synagoga ve Slaném
Externí odkazy Židovské památky Čech, Moravy a Slezska
Slaný Kategorie:Kulturní památky ve Slaném Kategorie:Hřbitovy ve Slaném