Roman Hašek, vlastním jménem Josef Hašek (7. květen 1883 PrahaMatrika narozených, sv. Jiljí, 1880–1886, snímek 151, Záznam o narození a křtu – 13. květen 1919 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z15, s. 293. Dostupné online.), byl český básník a prozaik, předseda literárního sdružení Syrinx.

Život Narodil se 7. 5. 1883 v Praze do rodiny Jana Haška (1854–1933), vrchního metéra deníku Národní politika,Více o Janu Haškovi viz např. a jeho manželky Johanny Josefy, rozené Haškové.

Byl bratrancem spisovatele Jaroslava Haška. V roce 1902 maturoval na pražském Akademickém gymnáziu. Zaměstnán byl jako účetní revident na pražském magistrátu.FORST, Vladimír, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl II/1: H–J. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. s. 592. . S. 90–91.

22. února 1908 se oženil s Annou, rozenou Turnerovou.Matrika oddaných, Nusle, 1903–1908, snímek 332 Ta zemřela po pětiletém manželství 17. 11. 1913.Soupis pražských obyvatel, Hašek Josef R.

Trpěl vleklou plicní chorobou, smrt ho však zastihla neočekávaně. Když se 13. 5. 1919 ve večerních hodinách vracel z divadelního představení, dostal záchvat srdeční slabosti a krátce po převozu domů zemřel. Jako příčina smrti byla v matrice uvedena tuberkulóza.

Dílo Do literatury vstoupil na počátku XX. století a byl ovlivněn zejména tvorbou Viktora Dyka a jeho družiny.NOVÁK, Jan Václav a NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. 4. rozšíř. a přeprac. vyd. Olomouc: Promberger, 1936–1939. 1804 s. cnb000307381. S. 946. S epigonskou vlnou dekadentní symbolické lyriky sdílel motivy zádumčivých nálad nad marností života a hořkých pocitů zbytečnosti. Kromě této lyriky však psal i frivolní verše o milostných loučeních a básně smutné erotiky. Arne Novák Haška charakterizoval jako trpkého erotika a snílka.NOVÁK, Jan Václav a NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. 4. rozšíř. a přeprac. vyd. Olomouc: Promberger, 1936–1939. 1804 s. cnb000307381. S. 947.

V roce 1903 se stal jedním ze zakladatelů volného literárního sdružení Syrinx, což byl spolek literátů nejmladší generace, a byl zvolen jeho předsedou (místopředsedou se stal Jiří Mahen).MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I: S–T. Praha : Academia, 2008. 1082 s. . S. 515–516. Tiskovým orgánem sdružení byl časopis Moderní život, jenž vycházel v letech 1902–1903, a Hašek redigoval jeho druhý ročník;MUKAŘOVSKÝ, Jan, ed. Dějiny české literatury. IV, Literatura od konce 19. století do roku 1945. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. . S. 32. v roce 1902 redigoval také Letáky, což byly nepravidelně vydávané sešity obsahující především básně mladých autorů.MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/II: U–Ž. Praha : Academia, 2008. 1089–2105 s. . S. 1943–1944. Podílel se i na redakci ilustrovaného satirického týdeníku Svítilna (1906–1907).MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I: S–T. Praha : Academia, 2008. 1082 s. . S. 464. Kromě toho přispíval do řady novin a časopisů (Máj, Moderní revue, Národní politika, Nový kult, Právo lidu, Pražská lidová revue, Rudé květy, Srdce).

Knižně debutoval básnickou sbírkou Umírající království (1902). Viktor Dyk v recenzi napsal, že „obsahem nejsou verše p. Haškovy ani zvlášť hluboké, ani zvlášť nové. Ale forma p. Haškova dává nám vycítiti patrný talent, schopný rozvoje. Jistá elegance a lehkost výrazu karakterizuje ho."

Následovaly sbírky Pohádka zelených očí (1904) a Nebe a dudy (1913); tuto poslední sbírku charakterizuje ironický vztah ke skutečnosti, zejména k lásce, i vtipné bonmoty.

Kromě básní publikoval Hašek také humoristické povídky. Knižně vyšly v souborech Historie "Modrého velblouda" (1908), Potměšilé historky (1910) a Svatební píseň (1911). Někdy to jsou burleskní příběhy ze života pražské bohémy, mnohdy však jen dosti krotké historky hospodských kumpánů, kteří poznali nezbytnost podřídit se zavedenému způsobu měšťáckého života. Dobová kritika některým humoreskám vyčítala rozvláčnost a upovídanost.

Knižní edice

Sbírky básní HAŠEK, Roman. Umírající království. Praha: Moderní život, 1902. 38 s. cnb000570777. HAŠEK, Roman. Pohádka zelených očí a verše o stesku i výsměchu: 1902–1903. V Týně nad Vltavou: [nakladatel není známý], 1904. 91 s. cnb001002293. HAŠEK, Roman. Nebe a dudy: rozmarné verše. Praha: Fr. Švejda, 1913. 59 s. cnb000570773.

Sbírky povídek (humoresek) HAŠEK, Roman. Historie "Modrého velblouda": kapitoly o jedné hospodě a veselých mládencích. Praha: Jos. R. Vilímek, . 276 s. cnb000570772. HAŠEK, Roman. Potměšilé historie: patero nezvedených příběhů. Ilustroval Josef Lada. V Praze: Tiskem a nákladem knihtiskárny nár. sociálního dělnictva, 1910. 91 s. cnb000181873. HAŠEK, Roman. Svatební píseň. Praha: Vilímek, . 231 s. cnb000570776.

Ukázka z tvorby

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura FORST, Vladimír, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl II/1: H–J. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. s. 592. . [Stať „Roman Hašek" je na str. 90–91; autorka Zina Trochová.]

Externí odkazy

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Narození 7. května Kategorie:Úmrtí 13. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži