Hradčovice (původní název Radischowitz) jsou obec na Uherskobrodsku, v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží v Poolšaví, v údolí na mírném svahu, po pravé straně břehu řeky Olšavy v nadmořské výšce 198 metrů, přibližně šest kilometrů západně od nejbližšího města Uherského Brodu. Žije zde obyvatel na katastrální ploše 927 ha. Obec má dvě části – vlastní Hradčovice a Lhotku. Na svém katastrálním území má obec přírodní rezervaci, evropsky významnou lokalitu a naučnou stezku.
Název Název vesnice byl přenesen původní pojmenování jejích obyvatel (tvar zakončený na -ici) odvozené od osobního jména, které mohlo znít Rač, Radša (to byly domácké podoby některého jména obsahujícího -rad-, například Bolerad, Radomysl) nebo Ratša (domácká podoba některého jména obsahujícího -rat-, například Ratibor, Načěrat). Výchozí podoba Račovici/Radšovici/Ratšovici znamenala "Račovi/Radšovi/Ratšovi lidé". Na začátek místního jména pronikla souhláska H (první doklady už ze 14. století), což bylo u jmen začínajících na R- běžné, načež bylo jméno přikloněno k obecnému hrad.
Historie Obec leží na jedné z křižovatek starých obchodních a vojenských cest, směřujících do Čech, Slezska a Uher. V místní trati loviště, v poloze severozápadně od středu obce se nacházelo velkomoravské hradiště Bolegradica. Krajem obce procházely vojenské pluky a hordy dobyvatelů rozličného etnika a rozmanitých kultur, které zde stejně jako pravěcí obyvatelé, zanechaly stopy svého pobytu.
Archeologické nálezy a výzkumy Provedené archeologické výzkumy dokumentují, že k osídlování v katastru obce došlo v mladší době kamenné. Potvrzují to nálezy zjištěné při výkopech základů pro novostavby a úpravu pozemků. Při průzkumech na parcelách č. 723, 740 a 743 byla odkryta část pravěkého sídliště se zbytky ohniště, střepy ručně vyrobených nádob kultury lužické a unětické, a také bronzové lité tyčinky v délce 10–15 centimetrů. K významnějším nálezům dále patří v místní trati Újezdy nalezené další pravěké sídliště se střepy nádob, pazourků, nožíků, šipek a škrabadel.
Při stavbě domů č.p. 174 a 176 byla nalezena bronzová spona. V trati Pod Oborou bylo nalezeno sídliště agrárního typu z doby římské a kostrový hrob, datováno do 5. až 4. století. V lese Neráz jsou pozůstatky slovanských mohyl a při úpravě terénu usedlosti č. 95, byly objeveny pozůstatky křesťanských hrobů, jejichž původ byl stanoven do 11. století. V padesátých letech minulého století byla odkryta při stavbě domu obilní jáma kotlíkového tvaru pravděpodobně z konce 18. století. Většina archeologických nálezů je uložena v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.
náhled|vlevo|Pošta
Území obce od zániku Velké Moravy do třicetileté války Historie obce je blízkou polohou po staletí provázána s Uherským Brodem, který byl v roce 1272 povýšen na královské město. O založení obce Hradčovice a její nejstarší historii se žádné písemné prameny nedochovaly. Na počátku 12. století uvádí kronikář Kosmas řeku Olšavu jako zemskou hranici proti Uhrům. Po bitvě na Luckém poli se zemská hranice posunuje k Bílým a Malým Karpatům. V Moravském zemském muzeu v Brně je uložena první písemná zmínka o vesnici, listina z roku 1247. Kníže Oldřich III. Korutanský, vládce břeclavského údělu, pod jehož vládu spadalo území obce, daroval velehradskému klášteru mimo jiné také dva lány v Hradčovicích, v listu uváděné jako Radischowitz. Na počátku 13. století vede král Václav II. válku o uherský trůn a krajem prochází v roce 1304 vojska Kumánů. V roce 1360 je doložena existence mlýna, jehož půlku držel Jan ze Šarova, spolu s 11 lány a druhou půlku mlýna Oneš ze Šarova, spolu s deseti lány. Oneš ze Šarova předává v roce 1406 dvůr, patronát kostela, mlýniště a tvrziště své sestře Anně a jejímu manželu Kašparovi ze Šumvaldu. Tvrz, sídlo pánů z Hradčovic a ze Šarova, se nacházela v části obce Súhrady na polní trati Hájky a byla patrně pobořena v době bojů mezi markraběty Joštem a Prokopem. V roce 1374 je poprvé vzpomínána v listinách také Lhota prope Raczouicz, dnešní část obce. Husitské války počátkem 15. století zasáhly vesnice podél obchodních cest a způsobily úbytek obyvatelstva a hospodářského úpadek. Husitští kazatelé začínají obsazovat zejména venkovské fary. Olomoucký biskup ve stížnosti z roku 1418 vzpomíná jako obsazenou husity i faru v Hradčovicích. Nepokoje ukončil až roku 1435 moravský markrabě Albrecht. V roce 1454 dochází různými převody ke scelení majetků a celá obec patří pod vládu Jana Kapříka z Honbic. Velmi zhoubné pro obec byly následující česko-uherské války v 70. letech 15. století. Vojska se několikrát přesunovala mezi Uherským Brodem a Uherským Hradištěm. Došlo k zániku některých obcí (Drslavičky) a nedostatek pracovních sil měl za následek zvýšení poddanských povinností. V této době měl obec v držení Petr Přibík ze Zahrádky, sídlící toho času na Buchlově. V dalších letech se přes pány z Vlčnova dostává vlastnictví obce na pány z Kunovic a posléze majitele uherskobrodského panství rod Kouniců. V průběhu 16. století se krajem několikrát prohnala morová nákaza a v roce 1561 postihl obec z větší části velký požár. V roce 1605 prochází krajem hordy Bočkajovců, povstalců z Uher a v zimě roku 1621 se usídlilo vojsko Gábora Bethlena v síle 70 000 mužů v Uherském Brodě a okolí. Po jejich odchodu na jaře následujícího roku zůstaly vypálené vesnice a dvory. V roce 1615 bylo v obci 39 usedlých. V dobách třicetileté války krajem procházela střídavě vojska generála Buquoye, knížete Lichtenštejna a v roce 1627 dánské vojsko generála Mansfelda, pronásledováno vojsky Albrechta z Valdštejna. Válečné kontribuce celý kraj hodně vyčerpaly. Útrapy třicetileté války dokončila švédská vojska generála Andersona, která vyplenila kraj v roce 1642. Následkem třicetileté války byl proces koncentrace pozemkového majetku panství, což mělo za následek zvýšení poddanských povinností. Jen od počátku 17. století se ztrojnásobila robota. Obce se také dotklo vyhlášení interdiktu, který byl následkem bojů mezi vrchností a konzistoří v Uherském Brodě. V letech 1650–1657 to pro obec znamenalo zákaz konání bohoslužeb, posluhování svátostmi, nesměly se konat církevní obřady jako křty, oddavky a pohřby. Další pohroma přišla v podobě velkého požáru, který postihl obec v roce 1663, při vpádu Kuruců a Turků. V obci bylo vypáleno 17 domů, část obyvatelstva ubita a část odvlečena do zajetí.
Období uherských nepokojů až do první světové války náhled|Výřez z Müllerovy mapy Moravy z roku 1790 - oblast mezi Starým Městem a Uherským Brodem. náhled|Hradčovice na císařských otiscích map Stabilního katastru z roku 1827. náhled|Škola Koncem 17. století přetrvává dál turecké nebezpečí, které zakončují v letech 1704–1708 vpády vojsk Ference Rákocziho. Po jeho porážce u Trenčína v létě roku 1708 nastává v celém okolním kraji několik desetiletí míru. V této době se obyvatelstvo vzpamatovává z válečných útrap a dochází k rozvoji zemědělství a zejména vinohradnictví. V roce 1669 bylo v obci 34 osídlených domů. Mírovou dobu ukončilo pruské vojsko, které vtrhlo do obce v prosinci roku 1741. Při pronásledování rakouských vojsk obsadilo okolní kraj a setrvává až do jarních měsíců následujícího roku. Hradčovicím vznikla škoda vyčíslená na 443 zl. Následoval přechod císařských vojsk z Uher a válečné kontribuce v podobě povozů, na odvoz proviantu. Tato událost měla za následek nedostatek tažných zvířat pro zemědělské práce v dalších letech. V obci byla v této době také zaznamenána dvě zemětřesení v letech 1744 a 1749. Vlivem otřesů půdy se v noci na 20. září 1744 rozezněl větší zvon na věži kostela. V srpnu roku 1748 a následně v roce 1762, byly zaznamenány škody způsobené hejny lučních kobylek. Sedmiletá válka se dotkla obce v roce 1756, kdy znovu vtrhla do kraje pruská vojska. Ta se v rabování krajiny střídala s vojsky císařskými. Pruští zajatci zavlekli do kraje nákazu cholery. Po skončení války došlo k omezení největší týdenní roboty na 3 dny. Venkovské obyvatelstvo se dělilo na usedlé a chalupníky. V roce 1771 bylo nařízeno číslování domů, které bylo zavedeno až v roce 1789, po založení Josefinského katastru v obci. Roku 1791 je v úřední správě první zmínka o triviální škole v obci, která byla pravděpodobně založena na základě nového školního řádu, vydaného roku 1774. V letech 1797–1798 byly v rámci válečných příprav proti Napoleonovi prováděny vojenské odvody. Z celého panství byly naplněny tři pluky. Panští myslivci z obce byli odvedeni do mysliveckého polního regimentu. Po prosincové porážce rakouských a pruských vojsk u Slavkova procházely vojska bez větších škod, ale následkem finančních a naturálních rekvizicí nastala bída a hlad. Nejhorší poměry z Uherskobrodska byly v Bánově, Bystřici pod Lopeníkem a Hradčovicích. Sedláci proto žádali pomoc u vrchnosti, která jim vyhověla zmírněním roboty a zapůjčením obilí z panských sýpek. Následné roky míru byly poznamenány nestálostí počasí a přírodních katastrof. V roce 1823 průtrž nad Chrástkou zatopila obce Drslavice a Hradčovice. V době, kdy v českých zemích začínají vznikat první průmyslová centra, zůstává Uherskobrodsko agrární oblastí s vysokým procentem drobných zemědělců a bezzemků. V roce 1837 byla zbudována první silnice z Uherského Hradiště do Uherského Brodu. Sčítáním v roce 1843 bylo zjištěno 87 domů a 408 obyvatel. Po roce 1848 byla zrušena robota a v roce 1850 bylo zřízeno samostatné okresní hejtmanství a soud v Uherském Brodě, pod který spadala i obec Hradčovice. V letech 1883–1887 byla po etapách vystavěna vlárská železniční dráha, která spojila kraj s Brnem a Uhrami. Stavba železnice a vybudování silnice umožňovalo zaměstnání v okresním městě a jeho okolí. Rozvoj řemesel v okresním městě umožnil vyučení řemeslníků a živnostníků působících v obci. V roce 1880 bylo v obci 142 domů a 607 obyvatel. Stavba nové školní budovy v Hradčovicích je dokončena roku 1887 a v roce 1895 je zbudována první silnice spojující vesnice Hradčovice a Lhotku. Obě obce společně otevřely roku 1901 v Hradčovicích záložnu Raiffeinsen. Z výnosu sbírky občanů Lhotky, Drslavic a Hradčovic byla zahájena stavba parní mlékárny v Hradčovicích. Dále byla v obci zřízena roku 1912 sběrna poštovních zásilek, později povýšena na poštovní úřad. V této době také již fungovala Cahlova cihelna.
Světové války v obci a období mezi nimi náhled|Hradčovice před rokem 1942 náhled|Pomník padlým