Malá Morava (německy Klein Mohrau) je obec na Moravě a v Čechách, v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Geografická charakteristika Území obce Malá Morava se rozkládá na západních hranicích Olomouckého kraje s Pardubickým krajem (okresem Ústí nad Orlicí). Zaujímá území po obou stranách řeky Moravy – na levé straně stoupá do masivu Králického Sněžníku, na pravé straně Hanušovické vrchoviny. Na východě území obce (Vojtíškov, Vysoká) sousedí také s celkem Hanušovické vrchoviny. V masivu Králického Sněžníku jsou nejvyššími místy kopec Podbělka (1308 m), Tetřeví hora (1250 m), Souš (1225 m) a více na jihu pak Sviní hora (1074 m). V Hanušovické vrchovině jsou nejvyššími místy Jeřáb (1003 m) a více na jih Bouda (956 m).

Příroda je na území obce velmi zachovalá. Potenciál má proto turistika, včetně cykloturistiky a agroturistiky. Zemědělská výroba přešla na ekologické zemědělství. Samospráva obce usiluje o zachování rázu území – růst masového turismu spojeného se sousední obcí Dolní Moravou považuje za hrozbu.

Územím obce prochází silnice č. 312 v délce cca 8 km a železniční trať Dolní Lipka–Hanušovice s dvěma tunely.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. Dnešní obec vznikla postupným připojováním okolních vesnic Křivá Voda (první písemná zmínka v roce 1600), Podlesí (1598), Sklené (1437), Vlaské (1792), Vojtíškov (1325), Vysoká (1563), Vysoký Potok (1615) a Zlatý Potok (1550), vylidněných a nedostatečně dosídlených po odsunu obyvatel německé národnosti po druhé světové válce. Název obce je odvozen od říčky Malá Morava, která jí protéká a za obcí ústí do hlavního toku řeky Moravy.

V roce 1350 je Malá Morava jmenována jako majetek nově zřízeného biskupství v Litomyšli. V té době už měla kostel a faru. Vesnice i farnost zanikla pravděpodobně v důsledku tažení husitů. Vesnice se poté stala majetkem kolštejnského panství.

K obnově místní správy došlo po roce 1563. Václav ze Zvole, pán z Kolštejna, nechal postavit nový dřevěný kostel. Duchovní správu zde vykonávali protestantští pastoři – poslední z nich odešel roku 1621. Malá Morava byla přifařena do Kolštejna, od roku 1642 k Hanušovicím a od roku 1680 ke Krumperkům. Roku 1689 se Malá Morava a Vojtíškov složily na novostavbu farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Po třicetileté válce hospodařilo v Malé Moravě 64 usedlostí se 404 obyvateli. V roce 1677 bylo usedlostí 66. Evidováno bylo 1082 měřic polí: největší plochu polí měl tehdejší rychtář Adam Olbricht – 51 měřic, 8 sedláků pak mělo po 34 měřicích, 27 sedláků mělo po 20 měřicích a 8 sedláků po 11 měřicích; 22 domků bylo bez polí.

V roce 1785 žilo v Malé Moravě 848 obyvatel, v roce 1791 to bylo 835 obyvatel na 103 domů, v roce 1839 pak 913 obyvatel na 128 domů. V roce 1854 měla vesnice 995 obyvatel.

Podle sčítání v roce 1921 žilo v Malé Moravě – včetně osady Krondörfl – 726 obyvatel, z toho 714 hovořilo německy, 8 česky a 4 jiným jazykem; domů bylo 160. V roce 1930 žilo ve 157 domech 721 obyvatel, z toho 691 hovořilo německy, 23 česky a 7 jiným jazykem.

V roce 1876 byla zřízena vazební věznice pro pašeráky, která se později stala celní stanicí, a ještě později byla přeměněna na školu. Německá škola bývala dvoutřídní, pro české děti byla zřízena státní jednotřídní škola (od roku 1928). Škola byla v Malé Moravě zrušena v roce 2001. Kromě školy byla v Malé Moravě ve 30. letech 20. století četnická stanice (od roku 1924), poštovní a telegrafní úřad, pracovaly zde dva mlýny, spořitelna, spotřební spolek, družstevní mlékárna, olejna a koželužna. Od roku 1900 byl v obci lékař.

V parlamentních volbách v roce 1929 zvítězilo v Malé Moravě počtem hlasů 166 uskupení BdL (40 %), následované DCV a DSD; volilo 413 osob. Ve volbách v roce 1935 získala velkou většinu hlasů SdP (73,5 %).

Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. V parlamentních volbách v roce 1946 volilo (spolu s obyvateli Skleného) 142 osob a nejvíce hlasů získala KSČ (98, tj. 69 %). Od roku 1949 na polích hospodařil Státní statek Hanušovice.

Sklené bylo k Malé Moravě připojeno v roce 1949, od roku 1960 pak obce Vlaské, Vojtíškov, Vysoká, Vysoký Potok a Zlatý Potok.

Komplexní pozemkové úpravy

V roce 2018 byl v katastrálním území Malé Moravy zahájen proces komplexních pozemkových úprav, vyvolaný žádostí vlastníků nadpoloviční výměry tamější zemědělské půdy. Proces byl naplánován cca do druhé poloviny roku 2025. V roce 2022 došlo k rozšíření obvodu pozemkových úprav o pozemky v navazujících částech přilehlých katastrálních území Vysoký potok a Zlatý potok. Důvodem bylo řešení spůlné katastrální hranice procházející tokem řeky Moravy; hranice byly posunuty ze středu koryta na její pravý břeh, takže v současnosti obec nepatrně zasahuje i do Čech.

+ Malá Morava – vývoj počtu obyvatel Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 4124 4200 4094 3744 3585 3297 3139 1277 1148 894 701 608 588 503 519 + Malá Morava – vývoj počtu obyvatel místní části Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 973 960 910 834 832 726 721 368 250 264 228 238 196 166 179

Obecní správa Části obce a katastry: Malá Morava Křivá Voda Podlesí Sklené Vlaské Vojtíškov Vysoká Vysoký Potok Zlatý Potok

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky: Kostel Nanebevzetí Panny Marie – jednolodní raně barokní kostel z roku 1689, upravený v 18. století; k areálu patří dále: ohradní zeď hřbitova Socha Panny Marie Immaculaty (poblíž čp. 62, za kravínem) – rokoková skulptura z roku 1771 Jiné památky: Kaple ve Vysoké, připomínající narození Franze Schuberta st., otce skladatele Franze Schuberta.

Odkazy

Reference

Související články Římskokatolická farnost Malá Morava

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Šumperk Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Obce na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Sídla v Králickém Sněžníku Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině Kategorie:Sídla na řece Moravě