Kurdějov () je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.

Název Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj – "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286 (in villa Curdieiow). Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 460.

V roce 2023 získala obec pozornost světových médií, když farář místní římskokatolické farnosti, exorcista Jaromír Smejkal, v noci z 15. na 16. října 2023 a pak znovu o následující noci dětem dvakrát úmyslně potajmu rozkopáním zničil vyřezávané dýně, kterými ozdobily tamní park v blízkosti kostela.

V roce 2024 hostil Kurdějov mezinárodní konferenci v oboru molekulární a atomové spektroskopie, organizovanou Spektroskopickou společností Jana Marka Marci. Této konference se účastnilo množství světových odborníků, mezi nimi například prof. Volker Deckert, prof. Bernhard Lendl, prof. Ewa Bulska, prof. Martin Hof, a další.

Obyvatelstvo Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.

Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa a politika Mezi lety 1869–1976 Kurdějov byl obcí v okrese Hustopeče (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 patřil jako část města k Hustopečím a od 1. ledna 1998 je opět samostatnou obcí.

Politika V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.

Pamětihodnosti

farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou. kaplička na severním okraji obce barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela. barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč

Galerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Kurdějov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Břeclav Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Mikroregion Hustopečsko Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Sídla ve Ždánickém lese