Obec Velemyšleves (německy Welmschloß) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.
Historie Název obce se vysvětluje z výrazu „Velemyslova ves“.Profous, Antonín, Svoboda, Jan, Místní jména v Čechách, sv. 4, Praha 1957, s. 489 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy se ve sporu mezi dvěma šlechtici uvádí jako svědek Boheš z Velemyšlevsi.Úlovec, Jiří, Tvrz a zámek ve Velemyšlevsi, Sborník Okresního archivu v Lounech 10, 2001, s. 73 Ve 20. letech 14. století mají predikát "z Velemyšlevsi" ještě rytíři Ondřej a Vintíř. Rytíři z Velemyšlevse drželi celou nebo jen část své rodové vsi až do roku 1582, což je v českých středověkých a raně novověkých poměrech ojedinělé. V písemných pramenech se zde poprvé tvrz připomíná roku 1415, nepochybně existovala již mnohem dříve. Roku 1623 byl statek Velemyšleves jeho tehdejšímu majiteli, Janu Mikuláši Hochhauzárovi z Hochhauzu, za podporu stavovského povstání konfiskován. Jeho novými majiteli se stali jezuité, kterým Velemyšleves patřila až do zákazu jeho činnosti v Čechách roku 1773.Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, s. 418–419
Škody způsobené třicetiletou válkou se jezuitům zřejmě podařilo rychle zmírňovat. Berní rula z roku 1654 vykazuje ve Velemyšlevsi 39 usedlostí platících berni, z toho 24 selských a 15 chalupnických.Lišková, Marie (ed.), Berní rula, sv. 32, kraj Žatecký, Praha 1954, s. 62-63 Opuštěné byly jen tři z nich. Jména hospodářů byla většinou německá. Počet obyvatel lze odhadnout na přibližně 200.
Stará tvrz ze 14. století stávala na břehu potoka v severozápadním cípu pozdějšího zámeckého parku. Do dnešní doby z ní zbyla pouze nezřetelná vyvýšenina. Pravděpodobně během 15. nebo 16. století byla stará tvrz stržena a nahrazena novější stavbou, umístěnou zřejmě na místě budoucího zámku. Někdy ve třicátých letech 18. století na jejím místě jezuité postavili novostavbu barokního zámku, která byla demolována v roce 1987.
náhled|vlevo|Barokní sýpka ve vrchnostenském dvoře
Po roce 1773 získal statek Velemyšleves stát. V důsledku toho byly obyvatelům dominia o pět let později zrušeny robotní povinnosti. V roce 1813 stát Velemyšleves prodal do soukromých rukou. Do první pozemkové reformy uzákoněné v roce 1919 se v držení statku ve Velemyšlevsi vystřídalo pět rodin.Úlovec, Tvrz a zámek ve Velemyšlevsi, s. 89–95 Při pozemkové reformě bylo ze 196 hektarů příslušejících ke statku přiděleno místním zemědělcům jen 5, zbytek zůstal dosavadním majitelům, rodině Zulegerů.
Až do roku 1885 patřil pivovar ve vsi majitelům panství, pak se jeho majitelé střídali. Roku 1897 bylo dosaženo maximálního výstavu piva, jenž činil 10 730 hektolitrů.Roedl, B., Zahradníček, J., Velemyšleves, Minice, Truzenice, Zálezly, Louny 2007, s. 17, V roce 1905 byla ve vsi otevřena samostatná škola, do té doby navštěvovaly děti školu v Minicích. V současnosti je škola zrušena a budova slouží jako byty.
Na začátku 20. století žilo ve Velemyšlevsi v 90 domech 545 obyvatel, převážně Němců. Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Saaz 1904, s. 740–741 Na polích se pěstoval hlavně ječmen, pšenice, pícniny a cukrovka. V údolí Chomutovky byly rozloženy chmelnice a ovocné zahrady. Proslulé byly velemyšleveské okurky, které jezdili nakupovat i obchodníci ze Saska. Ve vsi bylo pět hostinců. Nejstarším spolkem byli hasiči založení roku 1878.
Po vzniku republiky se počet Čechů v obci posílil až na 10 % obyvatel. Roku 1923 zde byla zřízena česká škola, jejíž jediná třída byla umístěna v německé školní budově. Po druhé světové válce zaujali místa odsunutých Němců kolonisté z českého vnitrozemí a volyňští Češi.
V listopadu 2016 bylo velemyšleveské údolí přemostěno. Silnice I/27 od té doby neprochází vesnicí, nýbrž vede po mostě.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 504 obyvatel (z toho 241 mužů), z nichž bylo 67 Čechoslováků a 437 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 548 obyvatel: 74 Čechoslováků, 466 Němců, jednoho člověka s jinou národností a sedm cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, dva příslušníci církve československé, jeden žid, jeden člen jiných církví a pět lidí bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 Obec Velemyšleves 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Obyvatelé 1 096 1 153 1 111 1 158 1 097 1 065 1 079 567 597 449 389 264 290 304 Místní část Velemyšleves Obyvatelé 473 555 498 545 514 504 548 280 292 221 246 173 227 213 Domy 79 80 80 89 87 87 93 86 134 51 46 45 48 48
Pamětihodnosti Zaniklé Velemyšleveský zámek z 18. století byl zbořen roku 1987. Socha Josefa II. z roku 1883, zničena po 1918 Existující Kaple sv. Antonína, novorománská z roku 1863. Její stavbu financoval žatecký měšťan Anton Swoboda. Barokní sýpka v hospodářském dvoře z roku 1736 Socha svatého Jana Nepomuckého vedle školy z roku 1746 Socha svatého Josefa z 2. poloviny 18. století Kříž na návsi postavený na náklady obce v roce 1744 Venkovská usedlost čp. 66
Archeologické naleziště náhled|Archeologické naleziště
Severně nad vsí, po levé straně silnice na Most, v prostoru bývalé pískovny se nalézá rozsáhlé archeologické naleziště.Holodňák, Petr, Labyrintem žateckého pravěku, Žatec 2006, s. 348–353, . Nejstarší nálezy pocházejí z roku 1927, kdy zde byly nalezeny nádoby patřící kultuře se zvoncovitými poháry. Odborný výzkum prostoru probíhal s přestávkami v letech 1953–1986. Velemyšleves je největším prozkoumaným sídlištěm knovízské kultury v Čechách. Tato kultura patří do pozdní doby bronzové a datuje se mezi roky 1300 až 1050 před naším letopočtem. Na nalezišti bylo prozkoumáno 494 sídlištních objektů. Rozsah v pravěku osídlené plochy se odhaduje na devět hektarů, z toho 5,8 hektarů bylo prozkoumáno.
Osobnosti Rudolf Löhr (1862–1931), pedagogPatrovská, Zdeňka, Roedl, Bohumír, Biografický lexikon okresu Louny, Louny 2000, s. 64, Mannis Rollmann (1863–1918), teologPatrovská, Zdeňka, Roedl, Bohumír, Biografický lexikon okresu Louny, Louny 2000, s. 82, Kolem roku 1925 zde působil jako zemědělský praktikant československý nacistický politik Franz Karmasin, vůdce Deutsche Partei ve Slovenském státě.
Galerie
Části obce Velemyšleves Minice Truzenice Zálezly Velemyšleves-Průmyslová zóna Triangle
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi