Vlečka na brněnské výstaviště (oficiálně vlečka Brněnské veletrhy a výstavy, a.s.) byla železniční vlečka v Brně vedoucí ze stanice Brno dolní nádraží po ulici Poříčí do areálu brněnského výstaviště. Svojí délkou 2,8 km se řadila mezi nejdelší vlečky v Brně a vedením přímo uprostřed silnice I. třídy patřila mezi nejneobvyklejší vlečky v Česku. Úrovňově křížila dvě tramvajové tratě a na jednu z nich, v ulici Křížové, byla napojena spojkou. Železniční vlečka vznikla v roce 1957 přestavbou a prodloužením tramvajové vlečky, jejíž původ sahal do roku 1889. Ke zrušení vlečky došlo roku 2022.

Historie Původně se jednalo o jednu z mnoha tramvajových vleček, které v Brně vznikly koncem 19. století za provozu parních tramvají. Zbudována byla v roce 1889 jako vlečka do starobrněnského (Bauerova) cukrovaru v areálu dnešního výstaviště, která odbočovala z tramvajové tratě k Ústřednímu hřbitovu v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí. V roce 1890 byla zprovozněna krátká odbočná kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar (dnes křižovatka Poříčí × Rybářská, na břehu Svratky). Cukrovar roku 1906 vyhořel a již nebyl obnoven, vlečka tedy ztratila svůj smysl (zda byla snesena, není jisté). V provozu zůstal pouze úsek z Křížové do smaltovny, jenž byl o dva roky později elektrifikován. Při příležitosti konání Výstavy soudobé kultury na nově postaveném výstavišti došlo v roce 1927 k obnově části bývalé vlečky od smaltovny přibližně k pozdějšímu hotelu Voroněž, kde dráha končila blatnou jámou, která byla určena pro odpad z čisticího vozu. V první polovině 30. let 20. století bylo v souvislosti se stavbou nového mostu přes Svratku upraveno napojení vlečky na tramvajovou trať. Vlečka do smaltovny zůstala v provozu až do roku 1956, kdy na ní byl jako na poslední vlečkové trati ve vnitřním městě zastaven provoz.

náhled|vlevo|Vlak na vlečce při příjezdu z dolního nádraží do ulice Poříčí Vlečku převzaly Brněnské veletrhy a výstavy a vzhledem k obnově a rozšiřování brněnského výstaviště byla kompletně přestavěna a prodloužena: na západní straně do veletržního areálu, na východní straně podél řeky až na dolní nádraží. Stavbu provedl v roce 1957 Dopravní podnik města Brna, napojení na tramvajovou trať v Křížové ulici zůstalo zachováno. V areálu výstaviště byla vlečka rozvětvena. Krátce po roce 2000, v souvislosti se stavbou nových veletržních pavilonů, bylo kolejiště vlečky v areálu výstaviště podstatně změněno. Vlastníkem vlečky byla společnost Brněnské veletrhy a výstavy, respektive Veletrhy Brno, jejím provozovatelem byla od roku 1996 společnost Vlečka BVV, která byla v majetku Brněnských veletrhů a výstav, respektive Veletrhů Brno.

Ke zrušení vlečky mělo dojít v souvislosti s plánovaným přesunem brněnského hlavního nádraží. V odsunuté poloze hlavního nádraží by nebylo možno vlečku zaústit do sítě Správy železnic, neboť niveleta nové tratě byla naplánována o sedm metrů výše. Vlečka rovněž nebyla zanesena v novém územním plánu a u ulic Uhelné a Rosické by překážela stavbě městských protipovodňových opatření. V létě 2022 se počítalo s ponecháním části vlečky (včetně napojení na tramvajovou trať v ulici Křížové), která by ovšem byla odpojena od železniční sítě. Vlastník vlečky, společnost Veletrhy Brno, v červnu 2022 požádal Drážní úřad o změnu kategorie části vlečky na místní dráhu a zároveň o zrušení počátečního úseku vlečky mezi dolním nádražím a Vídeňským viaduktem. V srpnu 2022 však svůj požadavek změnil a požádal o zrušení celé vlečky. Na základě této žádosti vydal Drážní úřad rozhodnutí o zrušení celé vlečky s platností k 1. listopadu 2022.

K fyzickému odstranění části vlečky v trase ulice Poříčí, která je zároveň vytíženou kapacitní silnicí I. třídy, došlo při rekonstrukci povrchu této ulice Ředitelstvím silnic a dálnic během července a srpna 2025. Od té doby zůstala zachována úvodní část vlečky z dolního nádraží k Vídeňskému viaduktu a koncová část z ulice Bauerovy do areálu výstaviště. Úsek u dolního nádraží má být odstraněn v dalších letech kvůli připravované stavbě protipovodňové hráze. Část mezi ulicemi Bauerovou a Křížkovského plánovalo město zlikvidovat na podzim 2025. Ačkoliv se objevily úvahy o ponechání kolejiště v areálu výstaviště pro exponáty dovážené po silnici, společnost Veletrhy Brno v roce 2025 oznámila, že koleje ve veletržním areálu odstraní v horizontu dvou let.

Popis Původní tramvajová vlečková trať do cukrovaru odbočovala z tratě k Ústřednímu hřbitovu před mostem přes Svratku, v místě dnešní křižovatky ulic Křížové a Poříčí, vlevo pravotočivým obloukem, překřížila tramvajovou dráhu a pokračovala západním směrem podél řeky Svratky. U dnešní ulice Rybářské z ní odbočovala 37 m dlouhá kolej do smaltovny bratří Gottliebové & Brauchbar, která se v areálu podniku rozvětvila. Vlečka do cukrovaru vedla dále po břehu Svratky, u pozdějšího hotelu Voroněž se od vodního toku odklonila v trase ulice Poříčí, překonala Rybářskou ulici, Svratecký náhon a dnešní Křížkovského ulici a pokračovala nezastavěným územím dnešního výstaviště do cukrovaru, který se nacházel u Bauerova zámečku, kde se větvila. Celková délka činila 1,5 km. V roce 1928 byla délky vlečky do smaltovny 396 m, přičemž v km 0,274 z ní odbočovala trať k blatné jámě o délce 459 m. V první polovině 30. let 20. století byl upraven počátek vlečky: nově odbočila z tramvajové trati vpravo běžným obloukem; v prostoru dnešní zastávky Poříčí se nacházela mezi tramvajovými kolejemi spojka.

náhled|Spojovací oblouk mezi tramvajovou tratí v Křížové ulici a železniční vlečkou v ulici Poříčí Ve své poslední podobě začínala jednokolejná vlečka o délce 2,8 km (stavební délka 3,459 km, nebo 3,616 km, užitečná délka 3,273 km) v bývalém depu kolejových vozidel v areálu dolního nádraží. Maximální sklon vlečky činil 20,0 ‰, minimální poloměr oblouku 150 m. Vedla areálem depa až k bráně nedaleko přejezdu v ulici Rosické. Za tímto přejezdem se nacházelo tříkolejné předávací kolejiště, dále vlečka procházela pod Vídeňským viaduktem trati do Břeclavi a následně se v křižovatce ulic Heršpické a Poříčí napojovala na ulici Poříčí, v jejímž středu následně pokračovala. Celý 1,5 km dlouhý úsek po ulici Poříčí, části Velkého městského okruhu (silnice I/42), byl veden jako přejezd a kolejový pás uprostřed ulice byl na několika místech využit jako odbočovací pruh pro automobily. V ulici Poříčí křížila vlečka tramvajovou trať vedenou ulicí Nové sady a Renneskou třídou (u haly Rondo) a tramvajovou trať vedenou ulicemi Křížovou a Vídeňskou, kde byla kolejová spojka v podobě jednokolejného oblouku od Mendlova náměstí směr výstaviště. Tato spojka byla využívána k přetahu tramvají na výstaviště. Za křižovatkou ulic Poříčí a Bauerovy odbočovala vlečka z Bauerovy ulice, vedla po samostatném tělese kolem hotelu Voroněž, křížila ulici Křížkovského a ihned poté procházela branou do areálu výstaviště, kde byla rozdělena na tři koleje. Levá kolej vycházející z pavilonu B byla se střední kolejí spojena dvěma spojkami, čímž bylo umožněno objetí soupravy stojící na levé nebo střední koleji. Všechny tři koleje byly zakončeny zarážedly z ohýbaných kolejnic.

Provoz Vlečka byla používána především pro dopravu kolejových vozidel na strojírenské veletrhy a popřípadě převoz objemnějších exponátů. Od 90. let 20. století její význam upadá a v roce 2011 byla navržena na zrušení. V posledních letech existence vlečky na ní bylo vypravováno jen pár vlaků do roka např. na strojírenském veletrhu (objem vystavovaných vozidel byl snížen na minimum), při nostalgických jízdách, či zvláštních vlacích na objednávku.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

brněnské výstaviště brněnské výstaviště Kategorie:Železniční doprava v Brně Kategorie:Tramvajové tratě v Brně Kategorie:Brněnské výstaviště Kategorie:Trnitá (Brno-střed) Kategorie:Staré Brno Kategorie:Pisárky (Brno-střed)