Okres Benešov (Benešovsko, též Podblanicko) je druhým nejrozlehlejším okresem ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Sídlem dřívějšího okresního úřadu bývalo město Benešov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Vlašim a Votice.
Rozloha okresu je v současné době asi 1 475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách.
V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresem Praha-východ a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.
Správní obvody náhled|Výhled z kopce nad Bystřicí na krajinu Benešovska s kostelem na Chvojně Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), tedy tři přirozená centra okresu, přičemž Vlašim i Votice byly před správní reformou roku 1960 městy okresními, a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ):
ORP Benešov POÚ Benešov POÚ Sázava POÚ Týnec nad Sázavou ORP Vlašim (též POÚ) ORP Votice (též POÚ)
Vývoj územní struktury
Zaniklá sídla náhled|Nejznámější památkou okresu je bezpochyby zámek Konopiště u Benešova Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru Waffen-SS za druhé světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.
Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené roku 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti, Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihova – Želivky (dokončené roku 1976). Bezprostředně na území Podblanicka zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice), dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice. náhled|Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je také bývalé okresní město Votice na okraji oblasti nazývané jako Česká Sibiř
Vývoj hranic okresu Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.
K první změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).
V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.
Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito třemi obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Lešany a z okresu Praha-východ Pyšely.
K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev – 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.
Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.
Vývoj počtu obyvatel a obcí náhled|Dominantou celého kraje je bájná hora Velký Blaník (632 m) s rozhlednou Rok19611970198019912001200920172020 Počet obcí 184počáteční stav 175 76největší vlna integrací obcí v roce 1980 105opětovná desintegrace 115 114 114114 Počet obyvatelpočet obyvatel dle územní struktury k 31. 12. 2005 99 285 95 468 96 996 94 419 93 156 95 011 97 45299 414 Vysvětlivky k tabulce:
Přírodní podmínky náhled|Český čtvrtý nejstarší klášter se nachází ve městě Sázava, kde působil sv. Prokop
Struktura povrchu Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Jde o mírně zvlněnou Středočeskou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350–550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti se nachází také nejvyšší bod okresu – Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy, konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy. Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m), naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě (276 m).
K roku 2019 měl okres celkovou plochu 1475 km², z toho 61,3 % tvořila zemědělská půda a 28,1 % lesy.
Vodstvo náhled|Sázava nad soutokem se Želivkou náhled|Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka. Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.
Sázava protéká okresem 74 km ve východozápadním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.
Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.
Jako poslední vodní tok lze jmenovat říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberka. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.
Mezi další vodní plochy patří rybníky – na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovic, tento je také přírodní reservací.
Nerostné bohatství Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.
Památné a významné stromy
Z významných stromů okresu lze jmenovat:
největší lípa: Krchlebská lípa (obvod 800 cm), poražena po válce největší živá lípa: Kaplířova lípa (749 cm) největší dub: Žižkův dub (887 cm), zanikl před rokem 1989 největší živý dub: Tloskovský dub (672 cm) největší smrk: Trojkmenný Ratměřický smrk (582 cm) † nejvyšší smrk: smrk u Komorního Hrádku (346 cm, 40 m) † největší živý smrk: Velký mnich na Malém Blaníku (321 cm, 34 m) největší jírovec: v Nechybě (437 cm), u Růžkových Lhotic (428 cm) největší buk: u Kaliště (661 cm) největší klen: Věžník u Chotýšan (650 cm) nejvyšší jalovec: u Monince (7 m) †
Hospodářství náhled|Stará továrna Jawa
Průmysl náhled|Benešovské pivo Ferdinand Přibližně do poloviny 20. století mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrialisaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví. Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě), elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier & Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů lze jmenovat jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese – Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu Danone a pivovar Ferdinand v Benešově.
Zemědělství I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, v Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR ve Zdislavicích u Vlašimi, které je dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice se nacházejí chovné rybníky.
Doprava náhled|Děkanovice jsou typickou malou vsí zasazenou do okolní krajiny
Silniční doprava Okresem prochází dva velmi významné silniční tahy – dálnice D1 a silnice I/3. Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km ještě silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.
Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo pět let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na počátku 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm šest sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena počátku druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.
Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 – tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, po obchvatu obchází Bystřico, Olbramovice a Votice, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým se napojuje na dálnici D3. Na silnici je zejména mezi Mirošovicemi a Benešovem velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km. náhled|Masarykovo náměstí v Benešově