Krušnohorský tunel, nebo také Podkrušnohorský úpatní tunel, je plánovaný železniční tunel s parametry vysokorychlostní trati (VTR), který se bude nacházet na novém železniční spojení Drážďany–Praha. Dle zvolené varianty má být 30,4 km dlouhý, z toho 11,7 km na českém území.
Historie V roce 2017 byla schválena příprava vysokorychlostních tratí, v plánu i nadále zůstávají úseky určené pro 200 km/h. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka začátek stavby vysokorychlostní trati do Drážďan odhadoval na rok 2035. Ale poslanci rozhodli, že trať se má stavět již v roce 2025 a v roce 2035 má být hotová.
V roce 2018 se začala chystat studie na trasu vysokorychlostní tratě přes Ústí nad Labem: zjistí se možnosti zastávky v Západním nádraží a vedení kolem Ústí. První etapa studie se zaměřovala na trasu tratě na Českém území; prověřovaly se varianty, že Ústí nad Labem nebude primárně obslouženo, ale jako smysluplné se jevilo zapojení trati do ústeckého železničního uzlu. V květnu roku 2018 se rozhodlo, že Podkrušnohorský úpatní tunel budou projektovat Němci, a že v tunelu se bude jezdit podle německých pravidel.
V roce 2019 byl k dispozici první definitivní výsledek studie proveditelnosti, trasa VRT povede přes Ústí nad Labem, kde se postaví nové centrální nádraží. Geologové začali mapovat podloží v plánované trase tunelu.
V roce 2020 se Německo a Česko se dohodly na financování Krušnohorského úpatního tunelu. Česká republika bude financovat 47 % nákladů a Spolková republika Německo bude financovat 53 % nákladů. Tento poměr odpovídá i délce vedení trasy na území České republiky a Spolkové republiky Německo.
V roce 2024 by měla být vybrána konečná varianta tunelu a tunel by měl získat územní rozhodnutí. Stavba by měla začít v roce 2028 a do provozu by měla být uvedena v roce 2038.
V roce 2023 přišla Deutsche Bahn s novým návrhem řešení tunelu. Z původních dvou (2,5 km dlouhým u Heidenau a 27 km pod Krušnými horami) bude jeden se vstupním portálem už v Heidenau a bude 30,4 km dlouhý. V roce 2025 česká vláda schválila návrh mezinárodní smlouvy mezi ČR a Německem na plánování, výstavbu a provozování Krušnohorského tunelu. ČR vynaloží přibližně 39 % nákladů, které se odhadují na 45 miliard korun. Doba výstavby se posouvá na období 2030–2040. V roce 2026 němečtí poslanci schválili výstavbu VTR mezi Drážďany a Prahou. Výstavba by měla začít v roce 2032 a měla být ukončena v roce 2044. Celkové náklady (2026) se odhadují na 5,6–8 miliard eur (136–194 miliard Kč)
Parametry stavby Parametry tunelu Tunel má být projektován podle kategorie M230 podle Deutsche Bahn, ta umožňuje maximální rychlost nákladních vlaků 120 km/h a maximální rychlost osobních vlaků na 230 km/h.
Data
Délka tunelu: 30,4 km (z toho 12 km na české straně a 18 km na německé straně) Počet tubusů: 2 souběžné, jednokolejné Profil: kruhový o průměru asi 10 m Spojovací chodby: každých 500 m Vstupní portál: Heidenau Výstupní portál: Chabařovice (Chlumec) Výška nadloží: max. 600 m
Parametry trati Na trati by se mělo jezdit rychlostí 250–350 km/h a vytížení trati by se mělo pohybovat kolem 4 000 – 9 000 osob za den. Jízdní doba pro vlaky z Ústí nad Labem do Drážďan by měla být 24 minut. Zabezpečovací zařízení ETCS na celé trati.
Geologie Průzkumné vrty, celkem 157 na obou územích, budou dosahovat hloubku až 500 m (nejhlubší bude 546 m). Z geomorfologického hlediska v oblasti tunelu Krušné hory náleží k podcelku Loučenská hornatina okrsku Nakléřovská hornatina. V blízkosti hranic tunel bude protínat gottleubatské zóny s petrovicko-döbrovskou strukturou. Z metamorfovaých hornin je převládající horninou rula. Pro ražení obou tubusů bude použit tunelovací stroj (TBN) zhotovený na míru, který bude razit tunel a následně sestavovat betonové segmentové obložení. Sestavení stroje TBN proběhne ve startovací jámě u obce Seidewitz v Německu. Mezi portálem v Heidenau a kavernou v Seidewitz na německé straně a mezi portálem u Chlumce do startovací kaverny na české straně bude probíhat konvenční (cyklická) ražba. V portálové části na území ČR v délce asi dva kilometry je předpokládán výskyt hornin s odlišnými geotechnickými vlastnostmi. V daném úseku se předpokládají výrazné zlomy případně poruchová pásma. Mimo tubusů budou vyraženy další paralelní tunely, místnosti a cesty pro servisní úkony a integrovaný záchranný systém. Nedaleko Göppersdorfu bude vystavěné evakuační a záchranné místo. Předpokládá se, že vytěžená hornina bude zpětně využita ke stavbě tunelu.
Odkazy
Reference
Související články Vysokorychlostní trať Praha–Beroun Vysokorychlostní trať Drážďany–Praha Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav Vysokorychlostní trať Praha–Brno Vysokorychlostní trať Brno–Vídeň
Externí odkazy Krušnohorský tunel na SpravaZeleznic.cz
Kategorie:Zamýšlené tunely v Česku