Ondřejov () je obec a bývalý městys v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi patnáct kilometrů jihovýchodně od města Říčany, asi 35 kilometrů jihovýchodně od Prahy, na jižních svazích hory Pecný (546 metrů). Žije zde obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Turkovice a Třemblat. Je známý zejména svou hvězdárnou – pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR. Historické jádro obce je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Název Název vesnice je odvozen ze jména jejího zakladatele, kterým byl Ondřej z Dubé. V historických pramenech se od 14. do 16. století název objevuje v různých tvarech: Ondrzieyow, Ondrzeyow, Ondrzegiow a Wondrzeyow.
Historie Název obce snad připomíná pány z Dubé, z rozrodu Benešoviců, zakladatele a majitele hradu Dubá (dnes zřícenina Stará Dubá), kteří často užívali jméno Ondřej a obec možná založili. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, farní kostel je však již z první čtvrtiny 14. století. V raném novověku se v okolí dolovala stříbrná ruda. Z řemesel vynikalo kamnářství a hrnčířství.Ottův slovník naučný V roce 1850 zde žilo 817 obyvatel ve 164 domech, roku 1900 974 obyvatel ve 169 domech a roku 1970 973 obyvatel ve 248 domech.Retrospektivní lexikon obcí ČSSR
V letech 1898 až 1906 postavil průmyslník Josef Jan Frič na vrchu Mandě hvězdárnu, kterou roku 1928 věnoval Univerzitě Karlově; dnes ji provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky. V roce 1892 vystavěl v městečku prof. J. Ježek z Prahy Kneippovnu. Pro svoji polohu se stalo vyhledávaným letoviskem.
V městysi Ondřejov (přísl. Hlaváčov, 731 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, sklenář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník, zubní ateliér.Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 958. (česky a německy)
Od roku 1958 se v bývalé družstevní záložně „kampelička“ vyráběly populární elektrické pánve „remosky“.
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Ondřejov Třemblat – tři kilometry severozápadně od centra Ondřejova Turkovice – dva kilometry západně od centra Ondřejova
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres ŘíčanySprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres ŘíčanyVyhláška ministra vnitra č. 141/1898 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres ŘíčanyNařízení vlády č. 414/1921 Sb. 1925 země česká, politický i soudní okres ŘíčanyVládní nařízení č. 311/1924 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres ŘíčanyAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ŘíčanyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany 1949 Pražský kraj, okres Říčany 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ
Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Doprava Katastrem obce prochází dálnice D1, nejbližší sjezd jsou Mirošovice. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/113 v úseku Český Brod – Mukařov – Chocerady, a dva úseky silnice II/335 Mnichovice – Sázava. Silnice III. třídy: III/1081 Turkovice – Lensedly III/1085 Ondřejov – Kostelní Střimelice III/11319 Mnichovice – Třemblat III/11320 Třemblat – Zvánovice III/3353 z Hrusic III/6031 Senohraby – Turkovice – Ondřejov
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Senohraby ve vzdálenosti pět kilometrů ležící na trati 221 z Prahy do Benešova. Na lokální trati "Posázavského Pacifiku" č. 212 pak v podobné vzdálenosti zastávky Hvězdonice a Chocerady.
Příměstské autobusové linky projíždějící v březnu 2011 obcí vedly do těchto cílů: Chocerady, Kaliště, Praha, Říčany, Strančice, Stříbrná Skalice .
Církevní správa Do roku 2009 existovala samostatná Římskokatolická farnost Ondřejov. V rámci procesu slučování farností v pražské arcidiecézi došlo k 1. červenci 2009 ke sloučení ondřejovské, choceradské a mnichovické farnosti a vznikla nástupnická organizace Římskokatolická farnost Mnichovice. Zajímavostí je, že zatímco místní část Ondřejov patří do této farnosti, zbývající dvě části obce – Třemblat a Turkovice – spadají administrativně pod Římskokatolickou farnost Hrusice.
Pravidelné bohoslužby se v kostele svatého Šimona a Judy v Ondřejově konají v Neděli v 8:00, mši slouží Dst. P. Michal Vaněček. Každý pátek od 21:00 probíhá v kostele setkávání mužů – otců rodin a v neděli v 18:30 potom modlitba sv. růžence.
Spolky a organizace Nejstarší organizací dosud působící je sbor dobrovolných hasičů. Další jsou Sokol a fotbalový oddíl, obec baráčníků. Do novější doby spadají např. Posázavský klub historických vozidel, který obvykle dvakrát do roka pořádá otevřené závody historických vozidel, např. Ondřejovská osmička v září, Kruh přátel hudby, sdružení Setkání a Vrstevnice. Živými společenstvími jsou i myslivci, chovatelé a rybáři, kteří pečují o Seradovský rybník.
Sportovně kulturní centrum (bývalý kulturní dům) nabízí řadu kroužků a kurzů sportovních, tanečních, hudebních, zdravotních, výtvarných a jazykových, v tělocvičně SKC se pořádají sportovní i kulturní vystoupení.
Pamětihodnosti
Hvězdárna
Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra – pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana mladšího z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel společně s vrchem Žalov, jak jej pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta. Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, instalovaným roku 1967; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.
Kostel svatého Šimona a Judy
Jednolodní kostel s renesanční věží byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn románský původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009 však přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století. Dle posledního měření v lednu 2020 měří kostelní věž 30 metrů včetně kříže (kříž 1,5 metru).
Památné stromy V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny památných stromů: Dvojice lip malolistých roste uprostřed obce u kostela (), další pár lip (původně čtveřice) téhož druhu pak stál na západním okraji obce, u křížku při silnici do Turkovic (). V roce 2016 zůstává jen jedna, druhá proschlá byla z bezpečnostních důvodů odstraněna. V roce 2026 byla ze stejného důvodu poražena i druhá lípa.
Socha svatého Ondřeje Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.
Pomníček Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.
Fara Ondřejovská fara je pozdně barokní patrová stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.
Vila „Leonora“ Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.
Pomník padlým v první světové válce Na náměstí je pomník padlým v první světové válce odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí druhé světové války. Autorem návrhu pomníku je architekt Otto Rothmayer, jehož učitelem byl Josip Plečnik, architekt úprav Pražského hradu.
Odkazy Reference
Literatura Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773 Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164 Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530 P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998.
Související články Římskokatolická farnost Mnichovice
Externí odkazy
Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Mikroregion Ladův kraj Kategorie:Obce v okrese Praha-východ Kategorie:Vesnice v okrese Praha-východ Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině