náhled|260px| Sedící zleva - Růžena, Jaroslav Ferdinand, Oldřich, Miloslava, Zdenka (?), Otec Vlastimil Zátka, František Havlíček (?), Matka Karla Havlíčková-Zátková Sláva Tonderová-Zátková, křtěná Miloslava Karolína (1. února 1884 BřezíMatriční záznam o narození a křtu farnost Kamenný újezd u Kamenného Újezda – 2. dubna 1969 Praha) byla česká malířka.
Život Narodila se v obci Březí v rodině majitele strojního mlýna a podnikatele Vlastimila Zátky. Její matka Karla byla neteří K.H.Borovského. Miloslava měla ještě pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Mladší sestra Růžena svůj profesní život zasvětila rovněž výtvarnému umění. Po odchodu do Prahy studovaly obě sestry od roku 1903 malířství v soukromé škole Antonína Slavíčka a Vladimíra Županského. V roce 1906 Sláva odešla do Mnichova, kde studovala malbu u Maxe Feldbauera na dámské malířské akademii. Po návratu do Prahy roku 1908 si pronajala ateliér na Riegrově nábřeží, který užívala společně se sestrou Růženou až do její svatby začátkem roku 1910. Pokoušela se prosadit na české výtvarné scéně. V roce 1910 v Paříži navštěvovala kurzy na Académie de la Grande Chaumiere. Po návratu do vlasti se v roce 1912 provdalaMatriční záznam o sňatku Miloslavy Zátková s Ferdinandem Tonderem farnost při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně za advokátního koncipienta Ferdinanda Tondera, s nímž měla dva syny, Iva (1913-1995), pozdějšího pilota RAFIvo Tonder (1913-1995), a Hannóna (1915-1955), pozdějšího právníka a golfistuSíň slávy ČGF – Hanno Tonder)JUDr. Hanno Tonder (1915-1955).
V roce 1919 měla Miloslava první autorskou výstavu v pražském Topičově salonu a roku 1921 vystavovala své práce opět u Topičů. O šest let později následovala výstava v galerii pražského uměleckého spolku Mánesu, jehož byla v letech 1918–1949 řádnou členkou. Své motivy hledala nejen v české krajině, ale také na cestách po Evropě. Zajížděla do jižní Francie, Dalmácie a na ostrovy Korsiku a Mallorku, pobývala rovněž v italské Perugii a San Gimignanu či Ibize a Baleárách. V roce 1927 u příležitosti výstavy v pražském Mánesu bylo její dílo pochvalně zmíněno předním českým historikem umění Antonínem Matějčkem v časopisu Pestrý týdenPestrý týden, Ročník: 1927, Výtisk: 2.3.1927, str.2.
V roce 1940 ovdověla, válku prožila v osamění, přivydělávala si jako portrétistka. V roce 1944 byla spolu se svými bratry Jaroslavem Ferdinandem a Oldřichem zatčena gestapem a vězněna 13 měsíců na Pankráci. Ve věznici byla až do konce války. Důvodem jejího věznění byl tajný odchod jejího syna Iva, který v roce 1939 opustil Československo a vstoupil do anglického letectva. Umělecky aktivní byla i po válce. Poslední výstava Tonderové-Zátkové se konala v roce 1959 v pražské Galerii Václava Špály. Zemřela v Praze v roce 1969.
Dílo Miloslava Tonderová-Zátková se uplatnila jako krajinářka a portrétistka. První práce měly převážně impresionistické rysy, projevoval se vliv učitele Antonína Slavíčka. Velký vliv na její tvorbu měly především zahraniční cesty v období mezi dvěma válkami, a to nejen z hlediska nových námětů, ale i v malířském rukopisu. Objevují se v něm prvky fauvismu, zjednodušují se tvary i barevná paleta. Meziválečné období představuje v malířčině díle zásadní zlom v uvažování o podobě i obsahu její tvorby. Obrazy z těchto let se vyznačují živostí, lehkostí, postupně výraznější barevností a také specifickou skladbou kompozice. (Pohled z okna v Cannes 1927, Motiv z Cassis 1929). Později používá v obrazech krajin expresionistické prvky ve stylu Paula Cézanna a Václava Špály (Březovým lesem do Stráže 1934, Jižní motiv-Olivy 1935). Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se propracovala k sebevědomému a jemnému stylu, detailní technice.
Portrétní tvorba se skládá převážně z podobizen rodiny, přátel, autoportrétů (Při pohádce 1919, Portrét manžela Ferdinanda Tondera 1924, Podobizna Emila Filly s malířským zátiším 1932, Autoportrét 1943). Dalším okruhem zájmu Slávy Tonderové-Zátkové byla zátiší, především květinová a kuchyňská (Kytice pestrých květů 1938, Zátiší s květinami a knihou, Zátiší s ovocem a novinami).
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze Galerie hlavního města PrahyGalerie hlavního města Prahy, Online sbírky – Tonderová-Zátková Sláva
Autorské výstavy 1918 Souborná výstava. Topičův salon, Praha 1921 Výstava obrazů. Topičův salon, Praha 1927 Oleje. Mánes,Praha 1936 Souborná výstava a obrazů. Mánes, Praha 1946 Retrospektiva 1916 – 1946 Mánes, Praha 1959 Jubilejní retrospektivní výběr. Galerie Václava Špály, Praha
Odkazy
Reference
Literatura Kulturní adresář ČSR, 1936 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), 1993 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1996 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik-U), 2007
Související články České a moravské malířky krajin
Externí odkazy
Databáze Národní knihovny ČR, Tonderová-Zátková, Miloslava, 1884–1969 Genealogie rodinných větví, Miloslava Zátková-Tonderové malířka Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), JUDr. Tonder, Ferdinand *1852, manžel Miloslavy Zátkové Ženy Gender & Moderní umění, Sláva Tonderová-Zátková (1884–1969)
Kategorie:České malířky Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Narození 1. února Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Úmrtí 2. dubna Kategorie:Narození v Březí (Kamenný Újezd) Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy