Hruška ( Birndorf) je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Název Původní podoba jména vesnice byla Ruska nebo Ruška (nedokonalý středověký pravopis nedovoluje rozhodnout s jistotou) a byla odvozena od osobního jména Rus (případně jeho varianty Ruš), jehož základem bylo obecné rusý ("rusovlasý"). Význam místního jména byl "Rusova/Rušova ves". Před první hlásku jmen začínajících na R- bylo často přidáváno H-, na základě čehož bylo jméno přikloněno k hruška.

Historie První písemná zmínka o obci pochází ze zakládací listiny hradišťského kláštera z roku 1078 (Rusca), kdy toto právo vlastnictví potvrdil údělný kníže olomoucký Ota I. Sličný. Roku 1151 toto držení stvrdil Ota III. Dětleb, taktéž olomoucký údělník, a roku 1160 král Vladislav. Obec se stala počátkem 15. století součástí kojetínského panství. Roku 1502 získal zeměpanskou část majetku obce Adam Tovačovský z Cimburka. Druhá část zůstala v držení církevní vrchnosti, kterou roku 1516 koupil Jan z Pernštejna.

V roce 1406 získali poddaní obce Hruška od pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka právo odúmrti, což právně posílilo jejich dědičné nároky vlastněného majetku.

Místopis Školní výuka byla v obci zavedena již roku 1788, ale bez vlastní školní budovy. Ta byla neznámo kdy postavena, avšak pro nevyhovující prostory roku 1863 nahrazena budovou novou. Školní vyučování bylo v obci zrušeno v roce 1976, školáci dojíždí za školními povinnostmi do Němčic nad Hanou.

V roce 1886 vznikl pěvecký spolek Lumír, roku 1893 spolek dobrovolných hasičů, který působí v obci stále, tělovýchovné spolky Orel (roku 1921) a Sokol (roku 1934), dále spolky Omladina (1909), Domovina (1923) a další. Dnes vedle SDH je v obci folklorní spolek Hanácké sóbor Hruška, který slouží k udržování tradic a lidových zvyků, myslivecký spolek a další.

V roce 1859 postihl obec pustošivý požár, kdy mu padly za oběť 3/4 domů.

Přírodní poměry Obec se nachází v jižní části okresu Prostějov v Hornomoravském úvalu, v průměrné nadmořské výšce 220 metrů mezi Tvorovickým a Hraničním potokem, kdy oba jsou levostranné přítoky řeky Hané. Místní terén je mírně členitý, rozkládá se mezi kopci Kubíček a Chřib.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byla Hruška obcí v okrese Kroměříž (1850–1869), posléze v okrese Přerov (1880–1930), poté v okrese Kojetín (1950) a později v okrese Prostějov. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1992 patřila jako část města k Němčicím na Hané a od 1. ledna 1993 je opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. února 2004.

Dopravní infrastruktura Obcí Hruška prochází silnice III/43321, která obec spojuje s Tvorovicemi na straně jedné, na straně druhé se napojuje na silnici III/4335 ve směru Němčice nad Hanou a Měrovice nad Hanou.

Cyklotrasa číslo 5013, která vede i přes obec, měří 64 km a spojuje město Prostějov s archoskanzenem Modrá v okrese Uherské Hradiště, přičemž její trasa je vedena i přes Litenčickou pahorkatinu a pohoří Chřiby.

Pamětihodnosti

Stavby z válkového zdiva Jedná se o druh vepřovicové stavby, kdy cihly mají válečkový tvar. Tento profil vepřovicového materiálu se vyskytuje především v etnografické oblasti Haná, přičemž právě v obci Hruška je několik takových staveb, které jsou evidovány jako kulturní památka. Z architektonického pohledu se jedná o regionální unikát, který se rozšířil v oblasti od Kojetína po Ivanovice na Hané i dále směrem k Vyškovu, po obou březích řeky Haná.

Válkové hliněné cihly vyžadovaly poněkud odlišný přístup při stavbě stěny, než například kotovice, jelikož bylo potřeba, aby hliněné válečky před použitím zcela nevyschly a před samotným vkládáním do stavby se ještě namáčely. Při kladení do zdi se vršily klasovitou vazbou, známou již ve starém Římě zvanou opus spicatum. Tento typ vazby se v této oblasti Hané užíval přibližně od třicátých let 19. století až do počátku 20. století, převážně na hospodářské budovy.

Tyto stavby se dochovaly pouze ojediněle, a převážně právě v obci Hruška. Jde především o stodolu domu č. 33, která je památkově chráněna o roku 1958,, podobně jako sousední stodola č. 32, dnes již neexistující s návrhem na zrušení památkové ochrany. Původně se jednalo o řadu stodol, přístupných po záhumenní cestě ze západní strany od obce.

V obci se nachází i několik staveb se sýpkovým polopatrem a soustava starších hospodářských stavení, selských usedlostí se vžitým názvem grunt. Ty v obci tvoří polokruhový urbanistický celek, jenž vymezuje prostor návsi.

Jiné památky v obci Hruška V centru obce stojí kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1851, který je situován v ploše sídelní zeleně v centru obce. Původně zde stála dřevěná zvonice, ta byla roku 1812 nahrazena zděnou. V roce 1827 byla vystavěna věž a koupeny 2 nové zvony, varhany, lavice a pozlacen oltář. V roce 1837 došlo k rozšíření zvonice na kapli. V roce 1851 byl kostel zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. V letech 1849–1865 působil při kostele lokální kněz, od roku 1865 vlastní farní obvod.

Osobnosti Dr. Josef Kytka (1792–1865), místní rodák, právník a spisovatel Karel Tomaník (1899–1945), místní rodák a kovář, zatčen gestapem za šíření ilegálních tiskovin, zemřel na následky věznění. František Novák (1904–1945), popraven ve Vratislavi za šíření ilegálních protinacistických tiskovin.

Galerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Hruška Dobrovolný svazek mikroregionu Němčicko

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Dobrovolný svazek mikroregionu Němčicko Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Haná