Soko G-4 Super Galeb (Super Racek), také značený jako N-62, je jugoslávský jednomotorový, pokročilý proudový cvičný a lehký bojový letoun. Byl navržen Leteckým technickým institutem ve městě Žarkovo a vyráběn továrnou SOKO ve městě Mostar.

Vyvíjen byl během 70. let jako nástupce a náhrada za Soko G-2 Galeb, který byl tehdy ve službě u jugoslávského letectva. 17. července 1978 provedl vývojový letoun označený jako G-4 PPP svůj první let; během roku 1983 uskutečnil svůj první let i první sériový G-4. Sériová výroba typu začala v roce 1984; montážní linka fungovala až do rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Celkem bylo postaveno 85 letounů, z nichž většina vstoupila do služby u Jugoslávského letectva, ačkoliv šest G-4 bylo exportováno do Barmy.

Během války v Jugoslávii prováděly G-4 RV i PVO pozemní útočné mise, přičemž celkem čtyři byly ztraceny v důsledku nepřátelské protivzdušné obrany. V roce 1992 byly zbývající letouny přesunuty do Srbska a Černé Hory, kde vstoupily do služby u letectva nově vzniklé SR Jugoslávie. Jeden G-4 zůstal u letectva Republiky srbské. Srbské letectvo se stalo největším provozovatelem tohoto typu, jelikož získalo další Super Galeby z jiných postjugoslávských republik. Plánuje své G-4 modernizovat a provozovat až do 30. let 21. století.

Služba náhled|250px|G-4 Super Galeb jugoslávského letectva vystavený na pařížském salonu v roce 1991. Během počátku 90. let zahájila Jugoslávie modernizační program své flotily G-4. Podle zpráv se tento program soustředil především na integraci nových řízených střel vzduch–vzduch a vzduch–země, stejně jako na zlepšení zaměřovacích schopností, úpravy ke zvýšení spolehlivosti motoru a vylepšenou elektroniku."Yugoslavia to upgrade Super Caleb G-4." Flight International, 16 October 1990. p. 21.

G-4 Super Galeb provedly během jugoslávských válek mnoho bojových misí. Celkem byly údajně tři letouny G-4 sestřeleny, přičemž všichni piloti se bezpečně katapultovali. V důsledku jugoslávských válek se stát Jugoslávie rozpadl na několik menších národů; několik z nich získalo letouny ze zásob bývalé republiky.Salinger, Igor. "Balkan rebirth." Flight International, 3 June 2003.

Během bombardování Jugoslávie NATO bylo na letecké základně Golubovci zničeno sedm letounů G-4 z akrobatického týmu Leteće zvezde, což významně přispělo k rozpuštění týmu v roce 1999. Od té doby skupina nadšenců srbského letectví sestavila nový předváděcí tým, avšak vybavila jej staršími Soko G-2 Galeb, které byly vyřazeny již v 80. letech.

Od roku 2008 srbské letectvo, největší provozovatel tohoto typu, navrhlo komplexní modernizaci zbývajících G-4M. Předpokládá se, že po modernizaci budou přeznačeny na G4-MD. Plánovaný modernizační program, který se soustředí hlavně na novou avioniku pro lepší navigaci, snazší ovladatelnost a integraci nových bojových systémů, má podle zpráv prodloužit životnost typu až do 30. let 21. století. Srbsku se podařilo získat další G-4 z ostatních bývalých jugoslávských republik, často formou barteru, aby rozšířilo svůj provozní park.Salinger, Igor. "Montenegro to sell fixed-wing fleet as focus turns to rotorcraft ops." Flight International, 1 March 2016.

Uživatelé

: Letectvo používá 4 stroje G-4. : Srbské letectvo a protivzdušná obrana využívá 20 letounů G-4

Bývalí : letectvo zdědilo 1 letoun G-4 z Republiky srbské. : černohorské letectvo zdědilo 17 letadel. 4 z nich byly zavedeny do služby, ale následně uvedeny na prodej. 6 letadel přešlo do Srbska, zatímco 7 bylo prodáno do soukromého vlastnictví.http://tangosix.rs/2016/26/04/istorija-modernizacije-aviona-g-4-super-galeb/ : Jugoslávské letectvo používalo 77 letadel G-4.

Specifikace (G-4M) Technické údaje Posádka: 2 Délka: 12,25 m Rozpětí: 9,88 m Výška: 4,30 m Nosná plocha: 19,5 m² Hmotnost prázdného letadla: 3 250 kg Maximální vzletová hmotnost: 6 330 kg Kapacita paliva: 1 882 kg Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Rolls-Royce Viper 632-46 o tahu 17,8 kN

Výkony Maximální rychlost: 920 km/h Cestovní rychlost: 550 km/h Pádová rychlost: 180 km/h Dolet: 1 900 km Přeletový dolet: 2 500 km s maximální zásobou paliva, vč. přídavných nádrží Dostup: 12 850 m Počáteční stoupavost: 31 m/s

Výzbroj 1× 23mm kanon GŠ-23 2 × vnitřní závěs s kapacitou 350 kg 2 × vnější závěs s kapacitou 250 kg 2 × centrální závěs s kapacitou 400 kg (G-4M) 2 × kolejnice pro rakety na koncích křídel (G-4M)

Odkazy Reference

Externí odkazy

Soko G-4 Super Galeb na www.valka.cz

G-4 Super Galeb G-4 Super Galeb Kategorie:Cvičná letadla Kategorie:Útočná letadla