Brandov () je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v pohraničním výběžku tvořeném vodními toky Svídnice, Flájský potok a Načetínský potok v nadmořské výšce 543 metrů. K obci patřila i dnes zaniklá osada Zelený Důl ležící na česko-německé hranici asi jeden kilometr severně od Brandova. Do Brandova vede z Hory Svaté Kateřiny silnice III. třídy č. 25220. Žije zde obyvatel.
Název Název vesnice (lidově Brana) je odvozen pomocí přivlastňovací přípony -ov z příjmení Brant. Přípona se časem v německojazyčném prostředí změnila na -au. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: prantow (1549), Branthow (1555 a 1561), Brandau (1606 a 1622) a Brandov nebo Brandau (1854).
Historie První písemná zmínka o Brandově pochází z roku 1549 a jeho vznik souvisí s těžbou kovů v Krušných horách. V Brandově se těžila především železná ruda. V roce 1622 je zde poprvé zmiňován kostel a roku 1780 byla v obci zřízena fara. Před rokem 1848 patřil Brandov k panství Červený Hrádek. Po roce 1850 se stal samostatnou obcí s osadou Zelený Důl.
náhled|vlevo|Šachta Zdař Bůh
V té době se zde také pátralo po ložiscích černého uhlí, které bylo nalezeno poblíž obce a v roce 1853 se začalo těžit. Šachta dostala jméno Gabriela podle majitelky hraběnky Gabriely Buquoyové. Po smrti hraběnky v roce 1863 došlo k útlumu těžby. Sňatkem přešel majetek Buquoyů na rod princů z Hohenlohe-Langenburgu. V roce 1893 koupil brandovské doly německý podnikatel Jan Schlutius, který těžbu opět zvýšil. Na počátku 20. století vznikla na okraji Brandova hornická kolonie. V letech 1901–1902 bylo postaveno parní těžní zařízení a vrtná věž. V roce 1906 nechal majitel Schlutius otevřít druhou šachtu Zdař Bůh a u ní vybudovat úřednickou budovu. Nová šachta byla spojena lanovou dráhou s úpravnou uhlí, která se nacházela za hranicemi u města Olbernhau. Po vypuknutí první světové války byly uzavřeny hranice se Saskem a uhlí bylo ukládáno v Brandově na haldách, než bylo možné opět zprovoznit lanovou dráhu. V roce 1921 byly doly zastaveny, protože po zhroucení německé marky se těžba stala nerentabilní. Doly se již nepodařilo plně obnovit. Během druhé světové války probíhal v Brandově geologický průzkum, ale práce byly v roce 1942 zastaveny, neboť zásoby v dolech již byly téměř vyčerpány.
Zdejší obyvatelstvo se vedle těžby uhlí živilo také zpracováním dřeva, především výrobou dřevěných hraček.
Po roce 1945 proběhl odsun německého obyvatelstva, čímž došlo k razantnímu poklesu počtu obyvatel. Ani dosídlení obyvateli z vnitrozemí tento úbytek nenahradil.
Současnost Dnes je Brandov rekreační oblastí, mnoho zdejších domů slouží k individuální rekreaci. Vede sem modře značená turistická stezka z pohraničního Zeleného Dolu, která pokračuje do Rudolic v Horách a Horního Jiřetína.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2190 obyvatel (z toho 1080 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků, 2033 Němců a 130 cizinců. Kromě 71 evangelíků, pěti členů církve československé a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2110 obyvatel: 35 Čechoslováků, 1953 Němců a 122 cizinců. Většina stále byla římským katolíky, ale žilo zde také 84 evangelíků, jeden člen církve československé, jeden člen ostatních církví a 58 lidí bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů v Brandově 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 1 229 1 428 1 717 2 131 2 896 2 572 2 473 393 453 419 269 237 257 243 270 Domy 192 209 227 241 299 301 318 321 113 109 69 125 130 136 139
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 45 ze dne dne 5. října 2004.
Znak Ve zlatém štítě nad zeleným návrším vztyčený červený plamenný hořící meč provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami.
Vlajka List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený, v poměru 1:4:1. Ve žlutém pruhu červený plamenný hořící meč hrotem nahoru, dole provázený dvěma odkloněnými zelenými smrkovými větvičkami. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Seznam ulic Lesní Rudé armády
Pamětihodnosti Restaurovaný barokní jednolodní kostel Michaela Archanděla z let 1720–1730 Kaple Vzkříšení Páně na hřbitově Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 Pozůstatky Svídnické údolní dráhy Nepatrné zbytky malého hradu nad částí zvanou Kolonie Kamenný vrch (842 metrů) ležící asi 2,5 kilometru jižně od obce je zajímavá geologická lokalita, kde se nachází opuštěný stěnový lom
Odkazy Reference
Literatura Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 118-168 Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, , s. 7-144 Hladká, Marie, Horská obec Brandov. Kostel sv. Michaela, 2003
Externí odkazy
Historie Brandova na stránkách obce Informace o Kamenném vrchu na stránkách České geologické služby
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Obce v okrese Most Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Svazek obcí v regionu Krušných hor Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Most Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici