Obec Lomnice () se nachází v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Součástí obce je místní část Týn, která byla až do roku 1949 samostatnou obcí. Žije zde  obyvatel.

Název Jazykový původ názvu Lomnice dokládá, že místní osídlení založilo již slovanské obyvatelstvo v průběhu raného středověku. To dokladují i roztroušené archeologické nálezy. Po německém osídlení se původní název postupně zkomolil do konečné podoby Lanz, který se stal v polovině 19. století úředním názvem obce. Stále se však používal i český název Lomnice. Po připojení Sudet k nacistickému Německu byl pro obec stanoven jen německý úřední název Lanz, který v roce 1945 vystřídal pouze název český. Vlasák, s. 7.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339. Řídce osídlená oblast horního Poohří patřila k českému přemyslovskému státu a byla spravovaná z hradiště Sedlec. Na ni navázala kolonizace pohraničí českého státu z německé strany, na němž se velkou měrou podíleli chebští ministeriálové, zejména Nothaftové. V okruhu jejich zájmu se nalézala i místa již dříve osídlená, k nimž patřily také Lomnice a Týn. Nové německé obyvatelstvo brzy převládlo a změnilo etnický charakter na německý. Ačkoliv Nothaftové sami pronikli na území přemyslovských Čech, neunesli českou vládu nad Chebskem, o které se definitivně rozhodlo roku 1322, a své majetky v Čechách prodali. Sokolovské statky získal Mikuláš Winkler a nabytý majetek postoupil králi Janu Lucemburskému, který mu jej dal v léno. Vypovídá o tom listina vydaná 3. června 1339, v níž je poprvé písemně uvedena Lomnice. Vlasák, s. 12–13. náhled|vlevo|Náhrobník Jiřího z Týna na jižní stěně kostela V 70. letech 14. století se na území dnešní Lomnice usadili rytíři z Týna. Rod přijal jméno podle místa, kde si vybudoval své sídlo, tedy Týn. Od počátku 15. století se řadil k významným rodům Loketska. Nejznámější z nich byl Kryštof z Týna, žijící v letech 1453 až 1518. Dodnes se po rytířích z Týna se dochovaly pozůstatky zaniklého tvrziště se zbytky valů na vyvýšeném místě v Týnu a renesanční náhrobky vsazené do západní a jižní stěny kostela svatého Jiljí. Vlasák, s. 14–15. Podle Schallera měl rod rytířů z Týna vymřít roku 1660 Jindřichem z Týna, podle Sommera Janem Jindřichem z Týna v roce 1658.

V roce 1434 získal obec Lomnici od císaře Zikmunda Lucemburského do zástavy spolu s celým loketským panstvím Kašpar Šlik. S působením rodu Šliků je spojen i zdejší počátek luteránství, když v roce 1566 byl do lomnického kostela povolán luteránský kněz. Obec Lomnici připojili Šlikové k sokolovskému panství roku 1601. Po Bílé hoře byl zkonfiskován majetek Šliků, k němuž náležela i Lomnice. Sokolovské panství koupili Nosticové a byli jeho držiteli až do zániku vrchnostenské správy. Po roce 1850 byla zřízena integrovaná politická obec Svatava, k níž náležela i Lomnice a Týn. Vlasák, s. 20. Vymezení velkých integrovaných obcí se později ukázalo jako nevyhovující a Lomnice se stala roku 1876 samostatnou obcí. O rok později se i Týn stal samostatnou obcí. Vlasák, s. 29.

Těžba uhlí Na přelomu 19. a 20. století se začíná v okolí rozvíjet těžba a zpracování hnědého uhlí. V bezprostředním okolí Lomnice existovaly dva větší těžební podniky. Na jihozápadní straně to byl hlubinný a povrchový důl Peterwerk a na jihovýchodní straně důl Kästner, který byl v letech 1921 až 1923 přebudován na hlubinný důl Jiří. Ten zaměstnával v roce 1920 až 1 400 zaměstnanců. Hlubinný důl Jiří byl uzavřen v roce 1967. Z důvodu dolové činnosti došlo několikrát k přeložce Lomnického potoka. Vlasák, s. 33.

Od 70. let 20. století se k Lomnici a Týnu začaly přibližovat povrchové lomy a výsypky. Značnou část lomnického katastru pohltila Velká podkrušnohorská výsypka, která si mimo jiné vyžádala přeložku původní silnice z Lomnice do Boučí.Prokop, s. 160. Do katastru obce již zasahuje povrchový lom Jiří, který u Lomnice postupně přetěžil i bývalý povrchový lom Lomnice.

Přírodní poměry Obec se nachází ve dvou geomorfologických celcích. Severní část obce, zejména celá místní část Týn, se rozkládá v Krušných horách, jižní část v Sokolovské pánvi. Území obce se nachází v oblasti silně poznamenané hlubinnou i povrchovou těžbou hnědého uhlí. Okolní krajina se vzpamatovává díky rekultivacím a sukcesi. Obcí protéká menší vodní tok Lomnický potok. Na sever od obce se zvedá mohutná Velká podkrušnohorská výsypka.

Obyvatelstvo Ještě v době první světové války byla obec obydlena čistě německým obyvatelstvem, teprve po vzniku Československé republiky začali do Lomnice přicházet Češi, kteří nacházeli zaměstnání ve státní službě a na dolech. Češi však nedosáhli významnějšího podílu na celkovém počtu obyvatel Lomnice. V roce 1921 zde žilo 22 Čechů, v roce 1930 to bylo 28 Čechů. Vlasák, s. 38.

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Do odsunu nešli odborníci, nepostradatelní pro chod dolů a proto zde zůstalo poměrně silné zastoupení obyvatel německé národnosti. Dokladem toho je např. národnostní složení v základní škole ve školním roce 1961/62. Z celkového počtu 388 žáků bylo 133 žáků německé národnosti.Prokop, s. 159.

+Vývoj počtu obyvatel a domů Lomnice (bez místní části Týn) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel6167459511 2651 5821 7872 0991 3811 468851699505707740 Počet domů92116132138161174237268312193161138184203

+Vývoj počtu obyvatel a domů Lomnice (včetně místní části Týn) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet obyvatel1 0071 1601 3511 7002 0792 3342 6681 7761 8381 3921 1109471 0931 152 Počet domů158189210213239255339328312338245243271301

Pamětihodnosti Kostel svatého Jiljí Venkovský dům čp. 52

Části obce Lomnice Týn

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Sokolov Kategorie:Obce v okrese Sokolov Kategorie:Sídla v Sokolovské pánvi Kategorie:Svazek obcí Sokolov - východ Kategorie:Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska