Vlasta Adéla Vrázová (18. června 1900 Chicago–22. srpna 1989 Chicago) byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění (zal. roku 1958).
Rodina Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz (1860–1932), cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku.Dana Adams Schmidt, "U. S. Woman Relief Head Jailed by Prague for Political Inquiry" New York Times (April 14, 1949): 1. Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová (1875–1961)."Mrs. Vlasta Vraz" Chicago Daily Tribune (October 21, 1961): B8. Její dědeček z matčiny strany August Geringer (1842–1930) byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875."Vlasta Adele Vraz, 89, Czechoslovak Activist" Chicago Tribune (August 24, 1989). Bratr Vítěslav, používající anglicky znějící jméno Victor, v letech 1932 a 1933 vyučoval v Praze na Univerzitě Karově, později získal doktorát na Northwestern University (Severozápadní univerzita) v městě Evanston (Illinois), kde následně přednášel ekonomii a obchod a zde 23. srpna 1939 zemřel.
Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka.
Život Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia."Disease Menacing Europe's Children" New York Times (Novembe1r 27, 1946): 18. Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD – potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Československa. V roce 1949 ji zajala komunistická Státní bezpečnost a obvinila ji ze špionáže, což vyvolalo důrazné protesty ze strany americké vlády."Protest Arrest of Berwynite by Czech Reds" Chicago Daily Tribune (April 14, 1949): N3.
Po týdnu bezdůvodného věznění byla propuštěna"Czechs Release Berwyn Woman at U. S. Demand" Chicago Daily Tribune (April 17, 1949): 12. a byla vypovězena z Československa."Freed Relief Head Back from Prague" New York Times (May 19, 1949): 14. Po návratu do Spojených států amerických se stala předsedkyní Československé národní rady americké.
Zemřela v roce 1989 ve věku 89 let. Místem jejího odpočinku je Český národní hřbitov v Chicagu, kde je pochována spolu s matkou a bratrem Viktorem Vrázem, profesorem ekonomie na Severozápadní univerzitě. Některá její díla jsou archivována ve sbírce Geringer Family Papers, rodinném archivu rodiny Augusta Geringera, v Chicago History Museum.Geringer Family Papers, Chicago History Museum. Část svého díla odkázala Náprstkovu muzeu v Praze, v kterém jsou rovněž rozsáhlé sbírky osobních dokumentů jejího otce Enrique Stanko Vráze.
Literárně činná Pravidelně Vlasta Vrázlová přispívala texty do kalendáře vydávaného v Chicagu jejím dědečkem Augustem Geringerem (1842–1930). Většina textů jsou vzpomínky na její rodinu, především otce a dědečka. V Algonquinu, na Liščí řece Amerikán, roč. 38 (1915), č. 1, s. 248–257 Všelicos z Algonquinu Amerikán, roč. 39 (1916), č. 1, s. 314–320 Rozmarné vzpomínky mého tatínka z jeho přednáškových cest vlastí Amerikán, roč. 40 (1917), č. 1, s. 257–267 Rozmanitosti z cest mého otce dalekými světy Amerikán, roč. 41 (1918), č. 1, s. 253–263 Ze života lovců a sběratelů přírodnin Amerikán, roč. 42 (1919), č. 1, s. 229–240 Řeknu vám proč, dědečku! Amerikán, roč. 66 (1943), č. 1, s. 29–39 Babičce, K stoletým narozeninám Amerikán, roč. 69 (1946), č. 1, s. 30–50
Rozsáhlým literárním počinem Vlasty Vrázlové se stala kniha věnovaná životu jejího otce nazvaná Život a cesty E. St. Vráze s potitulem Z jeho soukromých deníků, korespondence, záznamů a z ústního vyprávění Vrázová, Vlasta.. Praha: Československá grafická unie, 1937. 337 s., fotografie a 1 mapa v textu .
V. Vrázlová stála u několika posmrtných vydání otcových knih vydaných ve čtyřicátých letech dvacátého století nakladatelstvím Toužimský & Moravec s ilustracemi Zdeňka Buriana.
Odkazy
Reference
Literatura VRÁZOVÁ Vlasta: Průvodce Prahou, k 28. říjnu 1956 vydala Československá národní rada v Americe, stran 32 Dostupné online VRÁZOVÁ Vlasta: Život a cesty E. St. Vráze Praha: Československá grafická Unie, 1937, stran 396 Dostupné online
Externí odkazy
Vlasta Vrázová v Moravské Ostravě, 1945-1946, ulice Vrázova nesla jméno jejího otce - Enrique Stanko Vráz , University of Minnesota Media Archive.
Kategorie:Američtí aktivisté Kategorie:České aktivistky Kategorie:Američané českého původu Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva V. třídy Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Narození v Chicagu Kategorie:Úmrtí v Chicagu Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 18. června Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Pohřbení na Českém národním hřbitově