Sopwith 3F.2 Hippo byl prototyp britského dvoumístného stíhacího letounu vzniklý v době první světové války. Jednalo se o jednomotorový dvouplošník s výrazným negativním stupněním křídel. Typ nebyl úspěšný, jelikož Royal Flying Corps dal přednost již vyráběnému Bristolu Fighter.
Vznik a vývoj Sopwith Aviation Company v létě 1917 navrhla dvoumístný stíhací dvouplošník, označený 3F.2 Hippo, s možným cílem nahradit Sopwith 1½ Strutter ve francouzských leteckých silách.Robertson 1970 Typ nebyl objednán britskou komisí pro vojenské letectví Air Board, která společnosti Sopwith pouze udělila oprávnění ke stavbě prototypu ve vlastní režii.
Hippo byl navržen s cílem poskytnout co nejlepší výhled pilotovi i pozorovateli-střelci, čemuž byla podřízena celá konstrukce letounu. Křídla s dvoukomorovým systémem vzpěr měla značné negativní stupnění (2 stopy a 3 palce, ~0,69 m), s kokpitem pilota před náběžnou hranou horního křídla a stanovištěm střelce za jeho zadním nosníkem. Trup vyplňoval mezeru mezi křídly, a hlavy obou členů osádky byly v jedné rovině s horním křídlem, v jehož náběžné a odtokové hraně byly výřezy pro zlepšení zorného pole pilota i střelce.Bruce 1969 Pilot ovládal dva synchronizované 7,7mm kulomety Vickers, zatímco střelec měl dva kulomety Lewis stejné ráže, lafetované samostatně na výkyvných závěsech v přední a zadní části kokpitu.Davis 1999 Pohonnou jednotku představoval jedenáctiválcový rotační motor Clerget 11, vybraný pravděpodobně protože nebyl příliš užíván jinými typy.Mason 1992, s. 123
První prototyp Sopwithu Hippo vzlétl poprvé 13. září 1917Green and Swanborough 1994, s. 538Davis 1999 Během letových zkoušek bylo zjištěno, že dosahuje horších výkonů a je náročnější na ovládání než Bristol F.2 Fighter, který již byl zaveden do služby. Navzdory těmto výsledkům, které znamenaly, že Royal Flying Corps o typ neprojevil zájem, společnost Sopwith prototyp přestavěla, se zvětšeným vzepětím horního křídla, stupněním sníženým na 1 stopu a 9⅜ palce (~ 0,54 m),King 1981, s. 218 a zvětšenou svislou ocasní plochou. Původní lafetace pohyblivých kulometů Lewis byla nahrazena obvyklejším oběžným kruhem Scarff s jedním kulometem téhož typu. Přestavěný prototyp vzlétl poprvé v dubnu 1918 a druhý jej následoval v červnu téhož roku. K další výrobě nedošlo.
Specifikace Údaje podleBruce 1957, s. 621 Technické údaje Osádka: 2 (pilot a střelec) Délka: 7,46 m (24 stop a 6 palců) Rozpětí křídel: 11,81 m (38 stop a 9 palců) Výška: 2,85 m (9 stop a 4 palce) Nosná plocha: 31,6 m² (340 čtverečních stop) Prázdná hmotnost: 673 kg (1 481 lb) Vzletová hmotnost: 1 177 kg (2 590 lb) Pohonná jednotka: 1 × jedenáctiválcový rotační motor Clerget 11Eb Výkon pohonné jednotky: 200 hp (149 kW) Výkony Maximální rychlost: 185 km/h (100 uzlů, 115 mph) ve výši 3 050 m (10 000 stop) Praktický dostup: 5 200 m (17 000 stop) Stoupavost: 5,1 m/s (1 000 stop za minutu) Výstup do výše 3 050 m (10 000 stop): 13 minut 25 sekund Výzbroj 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm na oběžném kruhu Scarff
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Související vývoj Sopwith Bulldog Sopwith Dolphin Letadla podobného určení, konfigurace a období Bristol F.2 Fighter Hanriot HD.3 Externí odkazy Sopwith 3F.2 Hippo na www.valka.cz Sopwith Hippo na British Aircraft Directory
Hippo Kategorie:Britská stíhací letadla Kategorie:Dvouplošníky Kategorie:Letecké prototypy