Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj. Dnes se tímto pojmem označuje nauka, která studuje daný jazyk spolu s literaturou v něm psanou a s kulturním a historickým kontextem.
Filologie je:PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997, s. 230. věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost některého národa (národů) na základě literatur a jiných kulturněhistorických děl a památek; věda zabývající se zkoumáním jazykového materiálu v literárních textech, výkladech a edicích textů literárních děl.
Obsah filologií Filologie se skládá z několika dílčích oborů vztahujících se na dané jazyky a jazykové společnosti, tj.: zdokonalení znalosti daného jazyka praktickými cvičeními; deskriptivní jazykověda, která obeznamuje jak se základními lingvistickými pojmy, tak se současnou strukturou a postavením daného jazyka; historická jazykověda se zabývá historickým vývojem a rozvojem daného jazyka, jak z hlediska gramatického, tak z hlediska fonetického; historická literární věda je literární věda, která zkoumá začátky a další rozvoj písemností vyhotovených v daném jazyce; současná literární věda klade zřetel na současné činnosti v literárním světě společnosti daného jazyka; reálie (viz reálie), které obsahují veškeré vlastnosti a zvláštnosti dotyčných zemí/oblastí, respektive daného kulturního okruhu v oblasti kultury anebo všedního života.
Příbuzné obory Filologie se prolíná s jinými vědami, jako jsou: historická věda etnologie geografie srovnávací literární věda všeobecná jazykověda srovnávací jazykověda filosofie.
Specializované filologické obory podle jazyka Následující seznam není úplný. Jsou v něm uvedeny nejběžnější filologické obory.
Slavistika – nauka o slovanských jazycích a jejich literaturách.
bělorusistika – nauka o běloruském jazyce a jeho literatuře bohemistika – nauka o českém jazyce a jeho literatuře bulharistika – nauka o bulharském jazyce a jeho literatuře kroatistika – nauka o chorvatském jazyce a jeho literatuře makedonistika – nauka o makedonském jazyce a jeho literatuře paleoslovenistika – nauka o staroslověnském a církevněslovanském jazyce a jeho písemnictví polonistika – nauka o polském jazyce a jeho literatuře rusistika – nauka o ruském jazyce a jeho literatuře serbistika – nauka o srbském jazyce a jeho literatuře slovakistika – nauka o slovenském jazyce a jeho literatuře slovenistika – nauka o slovinském jazyce a jeho literatuře sorabistika – nauka o lužické srbštině a literatuře v ní psané ukrajinistika – nauka o ukrajinském jazyce a jeho literatuře
Germanistika (v širším smyslu slova) – nauka o germánských jazycích a jejich literaturách
germanistika (v užším smyslu slova) – nauka o německém jazyce a jeho literatuře (Některé univerzity se vyhýbají názvu „germanistika“, nazývajíce obor „německá filologie“.) nederlandistika – nauka o nizozemském jazyce a jeho literatuře skandinavistika/nordistika – nauka o severogermánských jazycích (tj. skandinávských, resp. severských) a jejich literaturách anglistika – nauka o anglickém jazyce a jeho literatuře amerikanistika – nauka o americké angličtině a její literatuře jidistika (německy Jiddistik) – nauka o jazyce jidiš a v něm psané literatuřeEncyklopedie Univerzum, heslo jidistika
Romanistika – nauka o románských jazycích a jejich literaturách
francistika – nauka o francouzštině a francouzské literatuře (Na většině univerzit se užívá spíše označení „francouzská filologie“.) italianistika – nauka o italštině a italské literatuře hispanistika – nauka o španělštině a španělské literatuře lusitanistika – nauka o portugalském jazyce a jeho literatuře rumunistika – nauka o rumunštině a rumunské literatuře
Baltistika – nauka o baltských jazycích a jejich literaturách
lettonistika – nauka o lotyštině a lotyšské literatuře lit(h)uanistika – nauka o litevštině a litevské literatuře
Orientalistika – nauka o orientálních jazycích a jejich literaturách
arabistika – nauka o arabském jazyce a jeho literatuře turkologie – nauka o turkických jazycích a jejich literaturách Íránistika – nauka o íránských jazycích a jejich literaturách indonesistika – nauka o indonéských jazycích a jejich literaturách japanologie – nauka o japonštině a japonské literatuře koreanistika – nauka o korejštině a korejské literatuře tibetanistika – nauka o tibetštině a tibetské literatuře
Sinologie – nauka o čínských jazycích a jejich literaturách
Uralistika – nauka o uralských jazycích a jejich literaturách
ugrofinistika – nauka o ugrofinských jazycích a jejich literaturách hungaristika – nauka o maďarštině a maďarské literatuře
Přesahující filologie indoevropeistika srovnávací jazykověda klasická filologie
„Menší“ jazyky Některé „malé“ jazyky – dosud – netvoří vlastní filologii, nýbrž jsou pojednávány pod filologií zastřešujícího „většího“ jazyka anebo srovnávací jazykovědou. To se například týká baskického jazyka, který figuruje na mimošpanělských univerzitách pod hispanistikou, nebo indiánských jazyků, které se nacházejí buď též pod hispanistikou, pokud se jedná o jazyky domorodců Latinské Ameriky, anebo pod amerikanistikou, pokud jde o indiánské jazyky na severní části amerického kontinentu.
Na některých univerzitách figurují africké jazyky pod etnologií.
Odkazy
Reference
Literatura PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1997. 834 s. .
Související články Lingvistika Literatura
Externí odkazy