Dewoitine D.21 byl francouzský jednomístný hornoplošný stíhací letoun s pevným podvozkem a otevřeným kokpitem vzniklý v 20. letech 20. století.
Vznik a vývoj Prototyp D.21 vzniknul vývojem z typu D.12. Letoun byl později licenčně vyráběn v Argentině v tamní Fábrica Militar de Aviones, v Československu Škodovými závody (jako Škoda-Dewoitine D-1) a ve Švýcarsku státní zbrojovkou EKW. Jeden stroj užívaný Tureckem byl vybaven upraveným křídlem a pojmenován Orhanelli.
Operační historie náhled|Škoda D-1 Argentina zakoupila 7 kusů a v licenci vyrobila dalších 58. Větší počet zakoupilo i Turecko. Československá licenční výroba dala v letech 1928-1929 vzniknout 1 prototypu a 25 sériovým kusům.Němeček 1983 Vyrobené D-1 zpočátku zalétával zkušební pilot společnosti Dewoitine Marcel Doret, po něm nastoupil pilot Vladimír Černý. Typ byl užíván nejprve vojenským letectvem u Leteckého pluku 4 letkami 40 a 41 a 36. letkou LP 1. Jeden letoun (výr. č. 24) prošel zkouškami ve Vojenském leteckém ústavu studijním v Letňanech a několik exemplářů se dostalo také k VLU v Prostějově případně jeho Detašmánu v Chebu. V letectvu D-1 sloužily do roku 1935, kdy byly nahrazeny stroji Avia B-534. Později pět kusů (imatrikulace OK-PAA, -PAB, -PAC, -PAG a -PAH) získaly i Četnické letecké hlídky. V roce 1937 byly D-1 od hlídek vyřazeny a vráceny MNO k Vojenskému leteckému učilišti, nebo cvičným letkám pluků. Poslední zbylé stroje byly zrušeny v roce 1939.
Varianty Dewoitine D.21 C.1 Francouzská sériová verze, licenčně vyráběná i v Argentině, Švýcarsku a Turecku. Škoda D-1 Československá licenční varianta vyrobená v počtu 26 kusů Škodovými závody. Od svého vzoru se lišila použitím motoru Škoda L a výzbrojí pouze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v trupu.
Uživatelé náhled|Orhanelli, turecká Dewoitine D.21 upravená pro pokus o rekordní lety.
Argentinské armádní letectvo Argentinské námořní letectvo
Československé letectvo Četnické letecké hlídky
Francouzské letectvo
Paraguayské letectvo
Švýcarské vzdušné síly
Turecké letectvo
Specifikace (D.21 C.1) náhled|Třípohledový nákres D.21 náhled|Dewoitine D.21 náhled|Dewoitine D.21 Údaje podleDonald 1997 a Grey 1928
Technické údaje Osádka: 1 (pilot) Délka: 7,925 m Rozpětí: 12,8 m Výška: 3,32 m Nosná plocha: 25 m² Prázdná hmotnost: 1 092 kg Vzletová hmotnost: 1 590 kg Palivová kapacita: 175 l (250 kg) Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený motor s válci do W Hispano-Suiza 12Gb Výkon pohonné jednotky: 370 kW (500 hp)
Výkony Maximální rychlost: u hladiny moře: 267 km/h ve výši 2 000 m: 262 km/h ve výši 3 000 m: 258 km/h ve výši 4 000 m: 254 km/h ve výši 5 000 m: 250 km/h Dolet: 400 km Praktický dostup: 8 990 m Vytrvalost: 1 hodina a 30 minut Stoupavost: 10 m/s Výstup do výše 2 000 m: 8 minut a 4 sekundy Výstup do výše 4 000 m: 11 minut a 11 sekund Plošné zatížení: 63,6 kg/m² Poměr výkon/hmotnost: 0,2694 kW/kg
Výzbroj 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm 2 × kulomet Darne ráže 7,5 mm v centroplánu křídla (možnost)
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Dewoitine D-21 na www.aviafrance.com Dewoitine D.21 C.1 a Škoda D-1 na www.valka.cz Škoda D-1 na www.vinar.cz
D.21 Kategorie:Francouzská stíhací letadla