Son (sone) je psychoakustická jednotka vyjadřující subjektivně vnímanou hlasitost zvuku. Jedná se (na rozdíl od decibelu) o lineární jednotku. Jeden son je definován jako hlasitost tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině intenzity zvuku L(I) = 40 dB. Tam, kde se objeví jednotka dB, vždy se jedná o poměr veličin a hovoří se o "hladině" dané veličiny. Pro jiné frekvence se musí hodnota přepočítat v závislosti na frekvenční citlivosti lidského sluchu.
Příklady Situace a zdroj zvuku Akustický tlak ppascal Zvuková hladina LpdB re 20 µPa Hlasitost son Hranice bolesti 100 Pa 134 dB ~ 676 son Poškození sluchu při krátkodobém působení 20 Pa od 120 dB ~ 250 son Proudové letadlo (vzdálené 100 m) 6,3 – 200 Pa 110 – 140 dB ~ 125 – 1024 son Sbíječka (1 m) / diskotéka 2 Pa ~ 100 dB ~ 60 son Poškození sluchu při dlouhodobém působení 0,63 Pa od 90 dB ~ 32 son Silnice se silným provozem (10 m) 0,2 – 0,63 Pa 80 – 90 dB ~ 16 – 32 son Osobní auto (10 m) 0,02 – 0,2 Pa 60 – 80 dB ~ 4 – 32 son Televizor (1 m) – pokojová hlasitost 0,02 Pa cca 60 dB ~ 4 son Nevzrušený rozhovor (1 m) 2×10−3 – 6,3×10−3 Pa 40 – 50 dB ~ 1 – 2 son Velmi tichá místnost 2×10−4 – 6,3×10−4 Pa 20 – 30 dB ~ 0,15 – 0,4 son Šum listí ve větru, klidný dech 6,3×10−5 Pa 10 dB ~ 0,02 son Hranice slyšitelnosti při 2 kHz 2×10−5 Pa 0 dB 0 son
Další jednotkou subjektivní hlasitosti je fón. Vztah mezi nimi ukazuje následující tabulka.
son 1 2 4 8 16 32 64 fón 40 50 60 70 80 90 100
Externí odkazy
Kategorie:Akustické jednotky