James Patrick Allison (* 7. srpen 1948 Alice) je americký imunolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2018. Spolu s ním ji sdílel Tasuku Hondžó. Cenu získali za vývoj imunoterapie. Jeho výzkum se zaměřuje na pochopení mechanismů, které řídí reakce T-lymfocytů, a na aplikaci těchto poznatků k překonání úniku rakoviny před útokem imunitního systému.

Allison se věnoval zkoumání bílkoviny CTLA-4 a vyvinul monoklonální protilátku, která způsobuje, že bílkovina CTLA-4 ovlivní T-lymfocyty tak, že aktivně napadají rakovinné buňky. Látka byla nazvána ipilimumab, úspěšně prošla klinickými testy a je používána k léčbě melanomu, karcinomu ledvin, nemalobuněčného karcinomu plic a některých typů karcinomu tlustého střeva.

Allison vystudoval mikrobiologii na Texaské univerzitě v Austinu (1969) a v rámci doktorského studia pak biologické vědy (1973). V letech 1973 až 1977 pak působil jako post-doc na Scripps Research Institute v Kalifornii a již se věnoval imunologii. Poté se vrátil zpět do Texasu a pracoval v jedné z poboček University of Texas MD Anderson Cancer Center. Od roku 1985 působil jako profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley a poté vyučoval a pracoval v dalších amerických výzkumných institucích.

Mládí a studia James Allison se narodil 7. srpna 1948 v Alice v Texasu jako nejmladší ze tří bratrů do rodiny lékaře. Na střední škole se odmítl účastnit hodin biologie když zjistil, že z náboženských důvodů nebude vyučována evoluce. Místo toho absolvoval korespondenční kurz biologie na Texaské univerzitě v Austinu. K vědecké kariéře ho inspiroval jeho učitel matematiky, léto obvykle trávil v letním vědeckém programu financovaném Národní vědeckou nadací (National Science Foundation) při Texaské univerzitě.

Původně chtěl studovat medicínu a stát se lékařem jako otec, ale brigáda ve školní laboratoři ho přivedla k vědecké kariéře. Studoval mikrobiologii na Texaské univerzitě, kde v roce 1969 získal titul bakaláře přírodních věd. V roce 1973 získal titul doktora filozofie v oboru biologických věd, rovněž na Texaské univerzitě.

Vědecká kariéra V letech 1974–1977 působil jako postdoktorand ve Scripps Clinic and Research Foundation v La Jolla v Kalifornii. Poté pracoval ve výzkumném oddělení M. D. Anderson ve Smithville v Texasu nejprve jako asistent biochemika a odborný asistent (1977–1983) a později jako docent biochemie (1983–1984). V roce 1985 byl jmenován profesorem imunologie a ředitelem Laboratoře pro výzkum rakoviny na Kalifornské univerzitě v Berkeley a od roku 1997 byl současně profesorem na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.

V roce 2004 přešel do Memorial Sloan-Kettering Cancer Center (MSKCC) v New Yorku, kde se stal ředitelem Ludwigova centra pro imunoterapii rakoviny, předsedou imunologického programu a vedoucím imunologického výzkumu a ošetřujícím imunologem. V letech 2004–2012 byl profesorem na lékařské fakultě Cornellovy univerzity a spolupředsedou katedry postgraduálního programu v oboru imunologie a mikrobiální patogeneze na Weill Cornell Graduate School of Medical Sciences a také výzkumníkem Howard Hughes Medical Institute (HHMI). V roce 2012 odešel do MD Anderson Cancer Center, kde vede katedru imunologie.

Výzkum vlevo|náhled|Terapie rakoviny inhibicí negativní imunitní regulace (CTLA4, PD1) Allison absolvoval výzkumné stáže ve Scripps Research pod vedením imunologa specializujícího se na nádorová onemocnění, emeritního profesora Ralpha Reisfelda, Ph.D., kde se věnoval výzkumu lidských leukocytárních antigenů (HLA) a T-lymfocytů a zkoumal roli, kterou hrají proteiny HLA při rozlišování vlastních buněk od cizích. V roce 1977 společně s kolegou G. N. Callahanem oznámili v dopise časopisu Nature, že našli důkazy o tom, že imunitní systém nemůže napadat rakovinné buňky kvůli spojení antigenů s dalšími proteiny. Objev faktorů, které brání imunitnímu útoku proti nádorovým buňkám, byl klíčový pro vývoj imunoterapií rakoviny založených na blokádě kontrolních bodů imunitní reakce.

V roce 1982 Allison objevil receptor T-lymfocytů. Jeho výzkum zaměřený na objasnění mechanismu reakcí T-lymfocytů probíhal v 90. letech na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Na počátku 90. let prokázal, že CTLA-4 působí jako inhibiční molekula omezující reakce T-lymfocytů. V roce 1996 prokázal, že blokáda CTLA-4 pomocí protilátek může vést k posílení protinádorových imunitních reakcí a k odmítnutí nádoru.

Osobní život V roce 1969 se oženil s Malindou Bell. Mají jednoho syna. V roce 2012 se rozvedli. V roce 2004 se seznámil s Padmanee Sharmou a stali se spolupracovníky a přáteli. O 10 let později se vzali. Allison je nevlastním otcem jejích tří dětí.

V jedenácti letech mu zemřela matka na lymfom a krátce poté i její dva bratři. Jeho bratr zemřel na rakovinu prostaty v roce 2005.

Během postdoktorandského studia v La Jolla hrál na harmoniku s kapelou Texas Honky Tonk Band v baru Stingaree. Později hrál a zpíval v bluesové skupině The Checkpoints, složené z dalších předních imunologů a onkologů a také s místní kapelou Checkmates.

Ocenění Allison obdržel spolu s Tasuku Hondžó v roce 2018 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev léčby rakoviny inhibicí negativní imunitní regulace. Nobelův výbor ocenil skutečnost, že jejich práce vytvořila zcela nový princip protinádorové léčby.

Během své kariéry obdržel kromě Nobelovy ceny i mnoho dalších ocenění, např. Průlomovou cenu ve vědách o životě (2014), Laskerovu cenu (2015) nebo Wolfovu cenu za lékařství (2017).

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Američtí imunologové Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Wolfovy ceny za lékařství Kategorie:Členové Národní akademie věd USA Kategorie:Narození v roce 1948 Kategorie:Narození 7. srpna Kategorie:Narození v Texasu Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Osobnosti na tožských poštovních známkách Kategorie:Absolventi Texaské univerzity v Austinu