Benešov nad Ploučnicí () je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží na řece Ploučnice asi sedm kilometrů jihovýchodně od Děčína. Žije v něm obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.
Geografická poloha vlevo|náhled|Náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice.
V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 metrů), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.
Název Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304–1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Název města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.
Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.
Historie Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283. Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.Jaroslaus Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen. Band 5: Leutmeritzer Kreis, Wien 1787, S. 268–269, Ziffer 1).Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 299–300. V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva. vlevo|náhled|Dolní zámek Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.
Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.
V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.
Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.
Obyvatelstvo
+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Benešov nad Ploučnicí 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 1 952 2 159 3 080 3 567 3 797 3 507 4 150 3 125 3 471 3 554 4 684 4 196 3 991 3 705 3 484 Domy 304 290 341 389 414 424 520 582 549 532 574 590 588 611 620
Městská správa Administrativní členění Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná, které zároveň tvoří katastrální území. Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny.
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Horní Habartice.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.
Doprava náhled|Železniční stanice v Benešově nad Ploučnicí po rekonstrukci
Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.
Muzea a galerie Muzeum a galerie U svatého Huberta, Kostelní 270
Pamětihodnosti
vlevo|náhled|Kostel Narození Panny Marie Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, tvořený pěti zámky ve stylu saské renesance, národní kulturní památka. Horní zámek, dle některých badatelů původně vartenberská tvrz Dolní zámek Kostel Narození Panny Marie Kaple Nejsvětější Trojice Socha svatého Jana Nepomuckého Socha svatého Vojtěcha Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami – stojí při cestě na Českou Lípu Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1745 na nárožích se sochami svatého Josefa, Floriána, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského, autory sloupu jsou František Thune z Verneřic a Wenzel z Markvartic, materiálem je křídový pískovec, výška sloupu je 14,5 m Pomník Jana Švermy Fara čp. 70 Hrobka Mattauschů Měšťanský dům čp. 17 Měšťanský dům čp. 71 Venkovská usedlost čp. 129, ul. Husova Venkovská usedlost čp. 381, ulice Husova Venkovská usedlost čp. 398, ulice Palackého Lípa v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste u kostela nad silnicí do Ovesné; dvojkmen; obvod kmenů 315 cm, 345 cm Modřín u zámku – památný strom, stojí v zámeckém areálu tzv. Horního zámku Tis v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste v chodníku městské komunikace poblíž parku Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů
Osobnosti Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED) Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér Fritz Möser (1932–2013), německý umělec Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista Frieder Wagner (* 1942), německý filmař
Partnerská města Heidenau, Německo
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Benešov nad Ploučnicí na YouTube
http://www.historiebnpl.cz/ – historie města
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Děčín Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Sdružení obcí Benešovska Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe Kategorie:Města v okrese Děčín Kategorie:Města v Euroregionu Labe Kategorie:Sídla na Ploučnici Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří