náhled|Pomník na Výhledech Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem – 24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.
Životopis náhled|Fara v Ořechu, kde jako duchovní působil J. Š. Baar náhled|Pamětní deska J. Š. Baara na ořešské faře náhled|Hrob Jindřicha Šimona Baara Jindřich Šimon se narodil v rodině Georga Baara (* 1829) a Anny Baarové-Schöppelové (* 1838). Měl sestru Barbaru Bláhovou (1865–1885).
Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a přitom se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve byl kaplanem v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farářem v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci.
Jeho příjmení si zvolila jako umělecké jméno česká herečka Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková. Baar se přátelil s jejím otcem, úředníkem pražského magistrátu Karlem Babkou.
Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Čtenáři! Též tvá cesta k hrobu běží, tož se netaž, kdo zde leží, které bylo naše jméno, jaká práce – žití, věno. I své kvítí i své hloží odnesli jsme na soud Boží, pokoj máme v tomto hrobě, Bůh ho jednou dej i Tobě. Pane, smiluj se nad námi!
Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara:
Památka rodný Baarův dům v Klenčí pod Čerchovem s pamětní deskou, muzeum, jeho jméno nesou Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích (od roku 1939), Základní škola a Mateřská škola J. Š. Baara v Českých Budějovicích (od roku 1994) a Základní škola J. Š. Baara v Ořechu (od roku 2025), pamětní deska na faře ve Spáleném Poříčí, pamětní deska na faře v Ořechu u Prahy, pamětní deska na kostele sv. Vavřince v Klobukách, zmínka na pamětní desce na kostele svatých Petra a Pavla v pražských Řeporyjích, ulice Baarova v Ostravě, Plzni, Chocni, Karviné, Kašperských Horách, Liberci, Mimoni, Olomouci, Praze, Říčanech, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích a na Ohradě, Baarovo náměstí v Ořechu, náměstí J. Š. Baara v Klobukách.
Dílo Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především chodské). Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi Janu Vrbovi vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Psal verše, prózu i odborné publikace.FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 7.
Verše
Rodnému kraji (1903) Bolestné a radostné vánoce (1917)
Próza Farské historky (1900–1905): 1. Farská panička — 2. Cestou křížovou – román, zfilmováno s názvem Román českého kněze — 3. Stavěl — 4. Žebračka — 5. Kohouti — 6. Kanovník – románek z kněžského života o knězi vykonávajícím slavnostní liturgické funkce v určitém kosteleKanovník: románek z kněžského života. Praha: Máj, 1920. Dostupné online. — 7. Páter Kodýtek Pověsti ha pohádky z Chodska Praha: Nostalgie, 2011 (reedice vydání z roku 1930) Dostupné online. Nalezeno na cestě všedního života (1901) – povídky Pro kravičku (1905) – příběh z Chodska: dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, aby si vydělali na krávu. Seznámí se zde s malířem, který se jim snaží pomáhat. Po návratu si ji koupí. V zimě kráva zdechne a malíř se rozhodne namalovat obraz – zachycení jich dvou nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě úspěch a malíř jej prodá za krávu pro své přátele.Pro kravičku: chodský obraz. V Praze: F. Topič, 1919. Dostupné online. Několik povídek (1906) Poslední rodu Sedmerova (1908) – vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše Jan Cimbura (1908) – selský román z jihu Čech,Jan Cimbura: jihočeská idyla. V Praze: Bohuslav Rupp, 1946. Dostupné online. zfilmována první část Chodská trilogie: Paní komisarka (1908) – román o působení Boženy Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století — Osmačtyřicátníci (1924) — Lůsy (1925) Mžikové obrázky (1909) – povídky Klenčí (1909) – román o chodském městečku Klenčí pod Čerchovem, kde je jeho rodný dům Milovati budeš (1910) – sbírka povídek Milovati budeš: povídky a črty; Trnky: feuilletony. V Praze: Novina, 1941. Dostupné online. V různých barvách (1910) – kniha z Chodska starých dob obsahující 15 povídekV různých barvách. V Praze: Novina, 1931. Dostupné online. Ptáci (1910) – povídky Z duchovní správy (1911) – povídky Poslední soud (1911) – Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky Trnky (1911) – fejetony Na děkanství (1912) – román Skřivánek a jiné povídky (1912) Chvíle oddechu (1912) – cestopis K Bohu (1914) – román V temných barvách (1916) – povídky Hanče (1916) – povídka Hu nás (1919) – chodské obrázky Holoubek (1920) – autobiografický románHoloubek: kněžská idyla. Praha: Cyrillo-Methodějské knihkupectví Gustav Francl, 1920. Dostupné online. Žolinka (1920) Počtář (1921) – román Naše pohádky (1921) – pro mládež Chodské povídky a pohádky (1922) – pro mládež, shrnutí Baarovy folkloristické činnosti Hlad; Syn (1923) – povídky pro mládež Na srdci přírody (1925) – kniha o stromech a ptácích Amerikáni (1926) Báby a dědkové (1927) (další vydání 1929, 1940, 1941, 1973).Baar, Jindřich Šimon. Báby a dědkové. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1927. 353 s. Sebrané spisy; sv. 12. Péřový Žid – ukázka jedné z povídek online Hanýžka a Martínek (1927) – pro děti Sedlák Cimbura a kůň Běláček (1927) – pro děti Panská přízeň a jiné povídky (1929) Druhá kniha z přírody (1930) Dětské obrázky (1930) Poslední povídky, vzpomínky a řeči (1933) Ke Kristu blíž (1936–1940) – 4 svazky, posmrtně
Odborné publikace
Chodská čítanka (1927) – spolu s Františkem Teplým a Janem Františkem Hruškou Kapitoly z cestopisu Chvíle oddechu Klenčí, městečko na Chodsku (1909) Nehistorická historie: námitky proti Vrbovo pojetí chodských rebelií (1929) – spolu s F. Teplým
Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.
Odkazy
Reference
Literatura Jindřich Šimon Baar (a jeho literární dílo) – František Teplý. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1920–1940 Jindřich Šimon Baar – Václav Brtník. Praha: s. n., 1923 Jindřich Šimon Baar, strážný duch Chodska: snímky z jeho života, osudu Chodska a rodného města Klenčí pod Čerchovem za posledních dvacet let až – Jaroslav Žáček: Praha: Psohlavci, 1948
Jindřich Šimon Baar: personální bibliografie – Helena Hudíková. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1975 Jindřich Šimon Baar (1867–1925): literární pozůstalost – Pavel Křivský. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1976 Jindřich Šimon Baar – graficky upravil Zdeněk Mlčoch. Praha: Klub mladých čtenářů v Albatrosu, 1976
Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež – redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. s. 33–35
Jindřich Šimon Baar: Hanýžka a Martínek: metodický text k besedě k 120. výročí narození J. Š. Baara – Milena Smetanová. Znojmo: Okresní knihovna, 1989 Die Chodentrilogie Jindřich Šimon Baars: Eine Untersuchung zur Literarisierung der Folklore am Beispiel des Chronikromans von Baar – Kim Karen Ucen. München: Sagner, 1990
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha: Mladá fronta, 2007. 284 s. . S. 17. KLEMPERA, Josef. Ořech: Jindřich Šimon Baar v Ořechu a přifařené obce. Ořech: Obecní úřad Ořech, 2007. 316 s., s. obr. příl. ISBN 978-80-254-0564-2. JOHÁNKOVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar – osobnost a dílo [online]. Praha: Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury, 2009 [cit. 2021-08-26]. Diplomová práce. Dostupné online. TAUEROVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem; kopie strojopisu uložená ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod sig. RKP2-0483.537
Související články Česká literatura v letech 1815–1918 Katolická moderna Seznam českých spisovatelů
Externí odkazy
Díla Jindřicha Šimona Baara v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze. Jindřich Šimon Baar v souborném katalogu Akademie věd ČR Jindřich Šimon Baar na Slánsku Nejpopulárnější kněz – beletrista české literatury – Jaroslav Med v rozhovoru o Baarovi, otázky kladl Aleš Palán Jindřich Šimon Baar v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 Jindřich Šimon Baar na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK
Kniha online Jindřich Šimon BAAR: Pověsti ha pohádky z Chodska. Praha: Nostalgie, 2011 Jindřich Šimon Baar v Biografický slovník zemí českých Web ke 100. výročí úmrtí Jindřicha Šimona Baara
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Realističtí spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Chodsko Kategorie:Narození v Klenčí pod Čerchovem Kategorie:Narození 7. února Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Úmrtí v Klenčí pod Čerchovem Kategorie:Pohřbení v Klenčí pod Čerchovem Kategorie:Muži