Biotelemetrie (též medicínská telemetrie) zahrnuje využívání telemetrie v biologii, medicíně a dalších oblastech zdravotní péče k monitorování na dálku různých životních funkcí sledovaných osob, obvykle pacientů.
Aplikace Běžné je sledování osob pomocí internetu nebo mobilních komunikačních systémů, např.: sledování srdeční činnosti (telekardiologie), hodnoty krevního cukru (diabetici), pacientky v nemocnici (monitorování plodu), atp.
Komponenty biotelemetrických systémů Typické komponenty jsou: senzory pro monitorovanou funkci, vysílací zařízení s baterií, které nosí pacient, anténa a přijímač, zobrazovací jednotka (displej), který umožňuje sledovat více pacientů.
Historie Jedno z prvních využití biotelemetrických systémů bylo sledování zvířecích i lidských pasažérů na kosmických družicích. Takové sledování pokračuje v dalších kosmických programech.
Aktuální trendy Pásmo radiofrekvencí je poněkud přeplněno. Pro biotelemetrii lze používat mj. pásma společná pro zařízení Bluetooth a IEEE 802.11.
ČSN EN 80000-14 Dokument zahrnuje veličiny a jednotky pro fyziologické nebo biologické charakteristiky nebo charakteristiky chování, které mohou poskytnout vstup nebo výstup k biotelemetrické identifikaci nebo ověření systémů (systémy rozeznávání), včetně všech známých detekcí nebo bezpečnostních prahů. Zahrnuje také veličiny a jednotky týkající se jevů vyvolaných na osobách použitím biotelemetrických zařízení
Odkazy Reference
Literatura ČSN EN 80000-14 Veličiny a jednotky – Část 14: Biotelemetrie související s lidskou fyziologií
Související články Elektronické zdravotnictví Telemedicína Telemetrie
Kategorie:Telemetrie Kategorie:Měření Kategorie:Lékařská informatika