Jerzy Adam Vetulani (21. ledna 1936, Krakov – 6. dubna 2017, tamtéž) byl polský neurovědec, farmakolog a biochemik, profesor přírodních věd, člen Polské akademie věd a Polské akademie učení v Krakově, jeden z nejčastěji citovaných polských vědců v oboru biomedicíny po roce 1965.
Život Jeho otec Adam Vetulani byl historik práva a jeho matka Irene Latiniková byla biolog. Vetulani studoval biologii a chemii na Jagellonské univerzitě.
Spolupracoval s Farmakologickým ústavem Polské akademie věd v Krakově, kde působil jako profesor, vedoucí oddělení biochemie (1976–2006), zástupce ředitele vědeckých věcí (1994–2002) a místopředseda vědecké rady (2003–2017). Publikoval více než 200 původních výzkumných prací. Nejprve získal uznání za časnou hypotézu o mechanismu působení antidepresivních léků, spolu s Fridolinem Sulserem v roce 1975 naznačoval, že snížení jejich beta-adrenergních receptorů je zodpovědné za jejich účinky.Sulser F., Vetulani J.: Action of various antidepressant treatments reduces reactivity of noradrenergic cyclic AMP generating system in limbic forebrain, "Nature", 257, 1975. V té době (1973–1975) byl Vetulani profesorem na Vanderbiltově univerzitě. V roce 1983 získal cenu Anna-Monika II. třídy za výzkum mechanismů působení elektrokonvulzivní terapie. Kromě deprese se zabýval pamětí, závislostí a neurodegenerací.
Vetulani byl aktivní i v oblasti populární vědy a stal se v Polsku uznávaným popularizátorem vědy. V letech 1981–2002 byl šéfredaktorem časopisu Wszechświat (Vesmír). Od roku 2010 provozoval blog a byl aktivní na sociálních sítích. Vydal řadu populárních vědeckých knih, včetně dětské knihy Alenčin sen aneb Jak funguje mozek (2018).
V Polské lidová republice byl aktivistou demokratické opozice, v roce 1980 se stal členem Solidarity. Byl ateistou, ale po několik desetiletí udržoval blízký a srdečný vztah s papežem Janem Pavlem II. Během svého života se účastnil několika uměleckých iniciativ: v padesátých letech byl uvaděčem kabaretu Piwnica pod Baranami a v posledním desetiletí života přednášel v živém časopise Gadający Pies (Mluvící pes). Ve volbách v roce 2002 byl kandidátem na starostu Krakova.
Veřejně podporoval legalizaci marihuany a depenalizaci všech drog pro dospělé uživatele. Často kritizoval represivní drogovou politiku v Polsku. Byl čestným členem Indian Academy of Neurosciences i Oxford Neurological Society, nositelem čestného doktorátu Lékařské univerzity ve Slezsku a Lékařské univerzity v Lodži, získal několik dalších ocenění a státních vyznamenání, včetně Zlatého kříže zásluh a rytířského kříže Polonia Restituta.
Knihy
Vydané v češtině Alenčin sen aneb Jak funguje mozek, spolu s Maria Mazurková, Host, Brno, 2018 (populárně vědecká kniha pro děti)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Blog
Kategorie:Polští neurovědci Kategorie:Polští biochemici Kategorie:Polští farmakologové Kategorie:Popularizátoři vědy Kategorie:Absolventi Jagellonské univerzity Kategorie:Pedagogové na Jagellonské univerzitě Kategorie:Blogeři Kategorie:Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Oběti silničních dopravních nehod Kategorie:Narození v roce 1936 Kategorie:Narození 21. ledna Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí v roce 2017 Kategorie:Úmrtí 6. dubna Kategorie:Úmrtí v Krakově Kategorie:Pohřbení v Krakově Kategorie:Muži