Volby prezidenta Spojených států amerických se konaly v úterý 3. listopadu 2020. Prezidentem byl ve všeobecných volbách občany určen Joe Biden a viceprezidentkou byla určena jeho spolukandidátka Kamala Harrisová, oba politici Demokratické strany. Po sečtení zhruba 99 % hlasů 1. prosince 2020 získal Joe Biden okolo 81 milionů hlasů a Donald Trump 74 milionů hlasů, což jsou dva nejvyšší výsledky v historii Spojených států.Kate Sullivan, Biden's margin of victory over Trump surpasses 6 million votes, CNN 21. listopadu 2020 Na základě voleb Joe Biden získal 306 hlasů a Donald Trump 232 hlasů volitelů, což volitelé potvrdili konečnou volbu 14. prosince 2020, která byla oficiálně sečtena a potvrzena 7. ledna.
Volby se konaly v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2016, ve kterých se stal prezidentem kandidát Republikánské strany Donald Trump a jeho viceprezidentem Mike Pence, kteří svoje funkce v roce 2020 neúspěšně obhajovali. Jednalo se o 59. volby prezidenta Spojených států amerických. Dne 6. a 7. ledna 2021 konala společná schůze obou komor Kongresu, na které byly navzdory nepokojům vyvolaným stoupenci Donalda Trumpa oficiálně sečteny výsledky. Dne 20. ledna 2021 Joe Biden nastoupil do funkce prezidenta. Od roku 1900, kdy účast přesáhla 70 %, šlo o volby s nejvyšší procentuální účastí.
Samotným volbám předcházely primární volby, ve kterých jednotlivé politické strany Spojených států rozhodovaly o svém vybraném kandidátovi pro podzimní volby.
Ve stejný den proběhla řada dalších voleb včetně voleb do federální sněmovny a senátu. Převahu v obou komorách kongresu získala Demokratická strana, což novému prezidentovi umožní prosadit svou agendu.
Nominace kandidátů Republikánská strana 65px|střed|link=Republikánská strana (USA)|Republican Party (United States)Nominanti Republikánské strany na prezidentana viceprezidenta střed|200x200px střed|200x200px 45. prezident Spojených států amerických(2017–2021) 48.viceprezident Spojených států amerických(2017–2021)střed|275px Kandidatura neukončena: Rocky De La Fuente, realitní magnát z Kalifornie
Stažené kandidatury do primárních voleb Republikánské strany: Mark Sanford, bývalý guvernér Jižní Karolíny oznámil kandidaturu 8. září 2019. Kampaň ukončil 12. listopadu s odvoláním na toho času probíhající vyšetřování a proces impeachmentu Donalda Trumpa, který se podle něj stal hlavním zájmem republikánů. Joe Walsh, bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů za Illinois, člen hnutí Tea Party oznámil kandidaturu 25. srpna 2019. Jeho kampaň získala minimální podporu a 7. února 2020 proto oznámil její ukončení. V oznámení na Twitteru potvrdil svou opozici k znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem. William Weld, bývalý guvernér státu Massachusetts, 15. února 2019
Kandidaturu také zvažoval republikánský kandidát minulých voleb John Kasich. Sám prezident Donald Trump již 17. ledna 2017 oznámil, že bude svou funkci obhajovat, tedy ještě před samotným složením prezidentské přísahy.
Demokratická strana
65px|střed|link=Demokratická strana (USA)|Democratic Party (United States)Nominanti Demokratické strany na prezidentana viceprezidentku střed|200x200px střed|200x200px 47.viceprezident Spojených států amerických<small>(2009–2017) senátorka za Kalifornii<small>(2017–současnost)střed|275px Stažené kandidatury do primárních voleb Demokratické strany: Richard Ojeda, senátor senátu Západní Virginie stáhl svou kandidaturu 25. ledna 2019 Jay Inslee, guvernér státu Washington, bývalý šéf Asociace demokratických guvernérů oznámil kandidaturu 1. března 2019, stáhl kandidaturu 21. srpna téhož roku kvůli nízkým číslům v průzkumech a oznámil záměr ucházet se o třetí volební období jako guvernér Kirsten Gillibrandová, senátorka Senátu spojených států amerických za New York oznámila svou kandidaturu v březnu 2019, po neúspěších ve volebních průzkumech v prvních měsících kampaně kandidaturu stáhla 29. srpna 2019 Beto O'Rourke, poslanec Sněmovny reprezentantů za Texas oznámil svou kandidaturu 14. března 2019, kampaň se rozhodl ukončit 1. listopadu 2019 Joe Sestak, bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů za Pensylvánii a bývalý tříhvězdičkový admirál oznámil kandidaturu 24. června 2019. Kampaň ukončil 1. prosince 2019 Kamala Harrisová, senátorka Senátu spojených států amerických za Kalifornii oznámila svoji kandidaturu 21. ledna 2019. Pro nedostatek finančních prostředků kampaň ukončila 3. prosince 2019. Julian Castro, bývalý starosta San Antonia a člen vlády (ministr bytové výstavby) prezidenta Baracka Obamy oznámil kandidaturu 12. ledna 2019. Kampaň ukončil pro dlouhodobě nízké výsledky volebních průzkumů 2. ledna 2020. Marianne Williamsonová, autorka bestsellerů, duchovní učitelka a aktivistka, oznámila účast v primárkách 15. listopadu 2018, kampaň ukončila 10. ledna 2020 Cory Booker, senátor Senátu spojených států amerických za New Jersey oznámil účast 1. února 2019. Kampaň ukončil kvůli nedostatku finančních prostředků a nízkým výsledkům volebních průzkumů 14. ledna 2020. John Delaney, poslanec Sněmovny reprezentantů za Maryland zahájil kampaň již 28. července 2017 a v době stažení kandidatury 31. ledna 2020 byla jeho kampaň ze všech kandidátů za Demokraty nejdelší Deval Patrick, bývalý guvernér státu Massachusetts ohlásil kandidaturu 14. listopadu 2019. Kampaň ukončil po špatných volebních výsledcích v Iowě a New Hampshire 12. února 2020. Andrew Yang, zakladatel Venture for America, zahájil svou volební kampaň 6. listopadu 2017. Díky množství finančních darů a dostatečně dobrým volebním průzkumům se kvalifikoval do prvních šesti volebních debat. Yang 12. února 2020 oznámil, že ví, že nemá šanci vyhrát a kampaň proto ukončil. Tom Steyer, miliardář a filantrop, zahájil kampaň 9. července 2019. Jeho největším úspěchem bylo 3. místo v primárkách v Jižní Karolíně, na které se nejvíce soustředil. Svou kandidaturu 2. února 2020 stáhl. Pete Buttigieg, bývalý starosta South Bendu v Indianě, oznámil účast 14. dubna 2019. Po nečekaně dobrých výsledcích volebního shromáždění v Iowě a primárkách v New Hampshire oznámil 1. března, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout jeho cílů bude ukončení kampaně a vyzval k jednotě. O den později formálně vyjádřil podporu kandidatury Joe Bidena. Amy Klobucharová, senátorka Senátu spojených států amerických za Minnesotu zahájila kampaň 10. února 2019. Svou kandidaturu stáhla 2. března 2020, den před superúterým a podpořila Bidena ve snaze sjednotit hlasy voličů umírněného křídla Demokratů. Michael Bloomberg, bývalý starosta New Yorku oznámil kandidaturu 24. listopadu 2019. Bloomberg vynechal hlasování v prvních 4 státech a účastnil se až volebního superúterý 3. března 2020, ve kterém v několika státech přesáhl hranici nutnou k zisku delegátů. Následujícího dne svou kampaň, během které utratil téměř 700 milionů amerických dolarů, ukončil a podpořil Joe Bidena. Elizabeth Warrenová, senátorka Senátu spojených států amerických za Massachusetts, kampaň zahájila 9. února 2019 a ukončila 5. března 2020 po volebním superúterý. Tulsi Gabbardová, poslankyně Sněmovny reprezentantů za Havaj-02, 11. ledna 2019, kampaň ukončila 19. března 2020 kvůli neúspěchu v primárkách Bernie Sanders, senátor Senátu spojených států amerických za Vermont, 19. února 2019, kampaň ukončil 8. dubna 2020.
Průběh kampaně náhled|Biden ve státě Iowa během kampaně před volbou prezidenta Celá předvolební kampaň se odehrávala v atmosféře dlouhodobého a hlubokého rozdělení americké společnosti. Kromě klíčových témat (zejména průběh pandemie covidu-19 v USA, ale také vzájemná obvinění obou kandidátů za jejich postoje k rasovým otázkám) do kampaně krátce před volbami zasáhlo onemocnění samotného prezidenta Trumpa na začátku října, zveřejnění jeho daňových přiznání deníkem The New York Times (podle deníku Trump v předchozích letech neplatil prakticky žádné daně) a diskuse kolem údajného zapojení Joea Bidena do podnikání jeho syna Huntera Bidena s čínským konglomerátem CEFC.
Kampaň probíhala také na sociálních sítích (zejména na Facebooku a Twitteru) a předmětem diskuse se stala jejich faktická přesnost, resp. možné ovlivnění voličů hoaxy a konspiračními teoriemi. Samotný závěr Trumpovy kampaně se intenzivně zaměřil na tzv. swing states – Severní Karolínu, Michigan, Wisconsin a Pensylvánii, na níž se zaměřil také Biden. Kampaň obou kandidátů byla mimořádně nákladná (výdaje Trumpovy kampaně kupříkladu přesáhly miliardu dolarů), přičemž celkové náklady kandidátů, jejich stran a spřízněných skupin dosáhly téměř 14 miliard dolarů; tím se volby v roce 2020 staly vůbec nejdražšími v americké historii.
Prezidentské debaty Původně byly naplánovány tři prezidentské a jedna viceprezidentská debata. Druhá přímá prezidentská debata byla nicméně zrušena kvůli Trumpovu onemocnění na covid-19. Poté se Donald Trump odmítl zúčastnit on-line debaty, která měla nahradit plánovanou pódiovou debatu. Místo toho oba kandidáti absolvovali pouze samostatná a současná televizní vystoupení s vybranými moderátory a s diváky.
První debata se konala 29. září 2020 na stanici Fox News a vedl ji novinář Chris Wallace. Ke stěžejním tématům patřily pandemie covidu-19, demonstrace a nepokoje v amerických městech trvající již od smrti George Floyda v květnu 2020, regulérnost voleb, současná klimatická změna a nominace konzervativní soudkyně Amy Coneyové Barrettové pro uvolněné místo na Nejvyšším soudu USA prezidentem Trumpem krátce před volbami. Debata měla ostrý průběh včetně osobních útoků z obou stran a skákání si do řeči (zejména ze strany prezidenta Trumpa) – podle hodnocení řady komentátorů se jednalo o nejchaotičtější prezidentskou debatu za mnoho let.
Dne 7. října 2020 se na půdě University of Utah v utažském Salt Lake City za přísných hygienických opatření konala debata viceprezidentských kandidátů Mikea Pence a Kamaly Harrisové. Demokratická kandidátka v ní ostře kritizovala přístup Trumpa a jeho administrativy k pandemii covidu-19, Pence naopak postup vlády hájil. K dalším tématům patřilo zastřelení Breonny Taylorové v březnu 2020 resp. údajný systémový rasismus v amerických policejních sborech a otázka legality potratů v souvislosti s možným působením soudkyně Barrettové na Nejvyšším soudu.
V návaznosti na odmítnutí virtuální debaty Donaldem Trumpem byla druhá společná debata ve floridském Miami zrušena a oba kandidáti přijali nabídky televizí ABC (Biden) a NBC (Trump) na konání „separátních“ debat, ve skutečnosti diskusí s diváky a svými příznivci. Debaty se uskutečnily v Miami a pensylvánské Filadelfii. Pozornost vzbudilo zejména hodnocení hnutí Antifa a konspirační skupiny QAnon ze strany prezidenta Trumpa. Biden znovu kritizoval Trumpův postup v boji proti pandemii koronaviru.
Pro poslední prezidentskou debatu byla stanovena nová pravidla, spočívající zejména v možnosti vypnutí mikrofonu kandidáta na určitou dobu, a to v reakci na nepřehledný průběh první debaty z konce září. Jako místo konání bylo určeno město Nashville ve státě Tennessee, debatu moderovala Kristen Welkerová z televize NBC. Průběh diskuse byl ve srovnání s předchozí debatou obou kandidátů mnohem klidnější, avšak do řeči Trumpovi skákala hlavně sama moderátorka. K probíraným tématům patřily například pandemie koronaviru, klimatická změna, rasová problematika, rodinná politika nebo otázka údajného ruského vměšování do amerických voleb.
Společenský kontext voleb Pandemie covidu-19
Jedním ze zásadních témat poslední fáze kampaně před prezidentskými volbami se stala probíhající pandemie covidu-19 a její dopady na USA. V období vrcholící kampaně činil celkový oficiální odhad počtu obětí přes 200 000 lidí. Zhruba měsíc se také koronavirem nakazil úřadující prezident Trump a část jeho týmu. Asi čtrnáct dní před termínem voleb v druhé půlce října se také opět začal znatelně zrychlovat počet nakažených v USA.
Zásadní ovlivnění průběhu voleb pandemií