náhled|Bronzový šart, také známý jako Lepton (což znamená „malý“), ražený Alexandrem Jannaiosem, králem Judska v letech 103–76 př. n. l., který byl stále v oběhu v Ježíšově době
Podobenství o chudé vdově, známé též jako Dar chudé vdovy nebo Vdovin šart, je poučný příběh obsažený v synoptických evangeliích – , – odehrávající se během Ježíšova učení v jezuralémském chrámu. Markovo evangelium upřesňuje, že dva šarty () mají dohromady stejnou cenu jako jeden čtyrák (), tj. nejmenší římská mince. Jeden šart byl nejmenší a nejméně cenná mince, která byla v Judsku v oběhu; měla hodnotu průměrné mzdy za asi šest minut práce. náhled| Vdovin šart (Le denier de la veuve) – James Tissot
Biblický příběh „A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho. A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze. I svolav učedníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice. Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.“NAB, Marek 12: 41-44 náhled| Barokní freska v Ottobeurenu
Komentář Tradiční interpretace tohoto příběhu poukazuje na kontrast mezi chováním zákoníků a vdovou a vyjadřuje podporu štědrému dávání; příběh se často čte společně s : „… Neboť ochotného dárce miluje Bůh.“
Addison Wright si nicméně všímá, že nemáme žádné informace o způsobu vystupování ani momentálním rozpoložení oné vdovy. Zdůrazňuje, že dříve v vyčítá Ježíš úředníkům a farizejům pokrytectví, kterým by ochudili své rodiče:Wright, Addison G. "The Widow's Mite: Praise or Lament", The Catholic Biblical Quarterly, 44, 1982, pp.256-265
Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře. Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to), čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své, Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
V pasáži bezprostředně předcházející okamžiku, kdy se Ježíš posadil na místo naproti chrámové pokladnice, je líčeno jeho odsouzení náboženských vůdců, kteří předstírají zbožnost, přijímají od lidí pocty a okrádají vdovy.:
„I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích, A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech, Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.“NAB, Mark 12: 38-40
Titéž náboženští vůdci, kteří by přiváděli vdovy k chudobě, je zároveň rádi povzbuzují k tomu, aby činily zbožné dary nad rámec svých možností. Podle Wrighta Ježíš, spíše než aby chválil vdovinu štědrost, odsuzuje jak sociální systém, který ji učinil chudou, tak i „… hodnotový systém, který motivuje její činnost, a odsuzuje lidi, kteří ji přiměli, aby takto činila.“
Quentin Quesnell vidí v tomto vyprávění „... výtku a odmítnutí pachatelů zla.“Quesnell, Quentin. The Mind of Mark, (AnBib 38), Rome Biblical Institute, 1969, 151 Quesnell poznamenává, že pokud by Ježíšovo prohlášení mělo být považováno za schválení vdovina činu, bylo by zvláštní, že není doplněno žádnou z obvyklých pobídek, jako je např. „Jdi, i ty učiň též.“ ()
Na příběh o vdovině šartu navazuje následující text: ''A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké stavení! Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš tato tak veliká stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
Wright si všímá i ironie spočívající v tom, že jeruzalémský chrám byl v roce 70 zničen, což znamená, že dar chudé vdovy byl nejen pošetilý, ale i zbytečný.
Reference
Související články Postnička Desátek
Externí odkazy
Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady Kategorie:Nový zákon Kategorie:Ježíš Kristus