Centrum výzkumu Řež s.r.o. byla založena v roce 2002. Je dceřinou společností společnosti ÚJV Řež, a.s. a navazuje na dnes již šedesátiletou tradici jaderného technologického výzkumu v Řeži. Společnost je výzkumnou organizací podle Zákona 130/2002 Sb.
Historie Předmětem činnosti byla stanovena výzkumná a vývojová činnost v oblasti přírodních a medicínských věd na reaktorech LVR-15 a LR-0 a podpora studentské činnosti. Centrum výzkumu postupně rozšiřovalo rámec činností a roku 2009 byla jeho působnost rozšířena na výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, jaderné energie, udržitelné energetiky a dalších s tím souvisejících vědních oblastí a dále k šíření výsledků výzkumu a vývoje prostřednictvím výuky nebo převodu technologií. Od roku 2009 je také významným řešitelem vývoje a dodávek horkých komor pro nově stavěný výzkumný reaktor Jules Horowitz ve Francii. V roce 2011 došlo k převodu výzkumných reaktorů ze společnosti ÚJV Řež do Centra výzkumu Řež. Společnost tak získala významnou výzkumnou infrastrukturu umožňující účast v národních i mezinárodních projektech výzkumu a vývoje a zároveň platformu pro spolupráci s vysokými školami a výzkumnými organizacemi, což vedlo k posílení výzkumných týmů.
Historicky nejvýznamnějším projektem z hlediska rozvoje společnosti je projekt „SUSEN“. Realizací projektu SUSEN byly významně posíleny možnosti pro účast výzkumné a vývojové technologické komunity České republiky na programech důležitých pro vývoj, projektové řešení a konstrukční přípravu technologií jaderných reaktorů Generace IV a fúzních reaktorů, výzkumné a vývojové práce pro podporu bezpečnosti a dlouhodobé životnosti stávajících elektráren a výzkum materiálů, chladicích médií a technologií zpracování odpadu nejen pro jadernou, ale i pro nejadernou energetiku včetně obnovitelných zdrojů a ukládání energií. Nově vzniklá vědecko-výzkumná základna je rovněž zcela unikátní příležitostí pro odborný rozvoj výzkumných pracovníků, možnosti jejich celoživotní kariéry, dále možnost udržovat a rozvíjet kompetence v jaderné energetice a podle potřeby i v dalších technologických oblastech.
Sekce společnosti Společnost je organizačně rozčleněna na několik výkonných sekcí (mezi ně patří následující: Výzkum a vývoj v energetice, Provoz výzkumných reaktorů, Výstavba velkých infrastruktur a Výzkum bezpečnosti) a podpůrné útvary (Finance, Provoz a Projektová kancelář). Důležitými podpůrnými funkcemi v organizaci jsou vědecký ředitel a manažer pro komerční výzkum. Mimo organizační strukturu, jako poradní orgány ředitele, pracují mezinárodní komise pro infrastrukturu a vědecká rada.
Sekce výzkumu a vývoje v energetice Zkráceně také sekce VaV, má za úkol především efektivně využívat velké výzkumné infrastruktury v Řeži. Velkými výzkumnými infrastrukturami se rozumí především reaktory LR-0, LVR-15, reaktorové vodní smyčky a smyčky pro výzkum reaktorů IV. generace. V rámci těchto zařízení je v sekci soustředěno řízení projektů a zakázek zaměřených na výzkum a vývoj spojený s ozařováním materiálů, ozařovacími službami a optimalizací provozu výzkumných reaktorů. Řeší se zde problematika související především s provozem jaderných zařízení, jako jsou: radiační výpočty, testování materiálů v zátěžových podmínkách, vodní režimy primárních okruhů, inspekce jaderného paliva, podpora LTO programu atp.; nebo problematika, jež souvisí s provozem jaderných zařízení jen okrajově či vůbec: podpora výroby a vývoje radiofarmak, ozařování křemíku pro polovodiče, aplikace inovativních technologií, neutronová záchytová terapie, výzkum nanomateriálů, úprava vody na specifické limitní parametry, vývoj instrumentace pro extrémní podmínky a další.
Sekce provozu výzkumných reaktorů Jak z názvu vyplývá, hlavním úkolem sekce je bezpečný a spolehlivý provoz dvou výzkumných jaderných reaktorů LVR-15 a LR-0. Zajišťuje se zde udržování potřebných oprávnění a povolení pro veškeré činnosti spojené s provozem reaktorů a to včetně tvorby a údržby příslušné dokumentace, jednání s dozornými orgány apod. Dále sekce zajišťuje směnovou obsluhu obou reaktorů a technologických smyček a udržování odpovídajícího technického stavu zařízení. Při přípravě experimentálních i komerčních zakázek poskytují pracovníci sekce technickou podporu uživatelům reaktoru, zejména sekci reaktorových služeb.
Sekce výstavby velkých infrastruktur Sekce zpracovává strojírenské konstrukční úkoly, zabývá se technickou koordinací a inženýringem strojírenských a výpočtových prací interních i externích, sestavováním a oponenturou technické části zadávacích dokumentací pro výběrová řízení vypisovaná firmou, technickou a konstrukční oponenturou a kontrolou přejímaných zakázek.
Sekce výzkumu bezpečnosti Úkolem této sekce je technická a odborná podpora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Podpora se týká zejména expertního hodnocení bezpečnostních rozborů předkládaných SÚJB provozovatelem jaderných elektráren na území České republiky a tvorbě odborných analýz. Sekce aktivně splňuje funkci TSO (Technical and Scientific Support Organization).
Projekt SUSEN Jedná se o projekt Udržitelné energetiky, který byl v prosinci 2011 schválen Evropskou komisí a představuje posílení výzkumné infrastruktury v rámci energetiky v České republice. Projekt je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a rozdělen do dvou fází. První z nich byla realizována v letech 2012–2015 a jejím úkolem byla výstavba 3 nových budov a rozšíření 5 stávajících budov spolu s nákupem potřebného experimentálního vybavení. Druhá fáze navazuje v podobně dokončení dodávek experimentálních technologií a realizování výzkumných prací na těchto experimentálních technologiích.
Projekt se skládá ze čtyř výzkumných programů, mezi ně patří:
Technologické experimentální okruhy Tato oblast je zaměřena především na rozšíření experimentální základny podílející se na vývoji nových technologiích a materiálů pro reaktory IV. generace a fúzní reaktory. Cílem této oblasti je především výzkum fyzikálních a chemických vlastností teplosměnných médií, jež jsou právě využívány v rámci technologií reaktorů IV. generace a fúzních reaktorů. Konkrétně se jedná o následující výzkumné aktivity.:
Výzkum superkritické vody a ultrakritické vody Superkritická voda je voda, jejíž parametry se ve fázovém diagramu pohybují nad kritickým bodem (teplota 374,15 °C a tlak 22,21 MPa). Na rozdíl od podkritické vody se superkritická voda vyznačuje značně rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, především dochází k poklesu hustoty a nárůstu tepelné kapacity (v blízkosti kritického bodu dosahuje svého maxima, tento jev dělá ze superkritické vody výborné teplosměnné médium), superkritická voda se také stává výrazně korozním prostředím téměř ke všem druhům ocelí. V současné době se již používá pro nadkritické bloky fosilních elektráren a je součástí jednoho ze šesti konceptů jaderných reaktorů IV. generace (superkritickou vodou chlazený reaktor SCWR). Cílem výzkumu v rámci projektu SUSEN je především výstavba Superkritické vodní smyčky SCWL, jejíž kanál bude pro zajištění neutronového toku uložen v aktivní zóně výzkumného reaktoru LVR-15. Zkoumány budou především vlastnosti materiálů při expozici v superkritické vodě a za působení radiace. Cílem výzkumu ultraktritické vody je výstavba Ultrakritické vodní smyčky UCWL jež bude simulovat fyzikálně-chemické prostředí ultrakritické vody v neaktivním prostředí. Důvodem výzkumu ultrakritické vody je především celosvětový trend zvyšování parametrů energetických zařízení pracujících na principu Rankinova–Clausiova vodního oběhu za účelem zvýšení účinnosti. Toto zvyšování parametrů vede k dosažení teplot vody mnohdy nad 700 °C, což vytváří náročné pracovní podmínky pro materiály turbín a jiných komponent tepelných elektráren.
Výzkum vysokoteplotního helia Důvodem pro výzkum vysokoteplotního helia je především jeho potenciální využití v rychlých reaktorech IV. generace chlazených plynem GFR. Helium by v tomto reaktoru mělo dosahovat pracovní teploty zhruba 850 °C, přičemž by přímo pohánělo i samotnou turbínu. Hlavní výhodou tohoto reaktoru by měla být možnost využití transuranů z již použitého jaderného paliva pro další produkci energie. Pro výzkumné účely využití helia v reaktoru GFR je realizováno zařízení S-ALLEGRO, které je určeno pro experimentální program, jehož cílem je modelově prověřit základní bezpečnosti charakteristiky případného reaktoru GFR. Na zařízení S-ALLEGRO mají být prověřeny především systémy odvodu zbytkového tepla, chlazení přirozenou cirkulací, systémové chování v přechodových stavech či systémové chování za podmínek havarijních stavů. Další potenciální využití vysokoteplotního helia je v reaktorech IV. generace s velmi vysokou teplotou chladiva (VHTR). V tomto případě by helium pracovalo při teplotě zhruba 1000 °C. Samotný koncept reaktoru vychází ze zkušeností získaných při provozu britských plynem chlazených reaktoru Magnox a AGR. Za účely zkoumání chemických a fyzikálních vlastností helia za takto vysokých teplot je v rámci výzkumu vysokoteplotního helia budována speciální smyčka HTHL 2, jejíž součástí bude také ozařovací kanál v aktivní zóně výzkumného reaktoru LVR-15. Smyčka je určena především pro dlouhodobé testy vzorků konstrukčních materiálů vhodných pro reaktory VHTR.
Výzkum supekritického CO2 Hlavním důvodem pro výzkum superkritického CO2 (nad teplotou 30,98 °C a tlaku 7,38 MPa) je jeho možné použití v sekundárním či primárním okruhu elektrárny s reaktorem IV. generace. Superkritické CO2 spadá spolu se superkritickou vodou do kategorie superkritických kapalin, které se vyznačují hustotou blízkou kapalinám a viskozitou podobnou plynům. Z tohoto důvodu jsou také velmi příznivé pro využití v energetice, např. pro pohon turbíny. Na druhou stranu mají také spoustu méně vhodných vlastností pro energetické účely a to například, že jsou velmi dobrá rozpouštědla, tedy silně korozivní. Toto zužuje jejich potenciál pro využití v energetice a zvyšuje nároky na kvalitu materiálů energetických zařízení. Za účelem výzkumu vlastností superkritického CO2 je budována experimentální smyčka SCO2, jež bude sloužit ke zkouškám výměníků, zkoumání přestupu tepla, materiálové testy aj.
Výzkum pro fúzní aplikace Pro výzkumnou činnost ve fúzních aplikací je v rámci projektu SUSEN realizováno několik experimentálních zařízení. Prvním z nich je tzv. zařízení HELCZA (High Energy Load Czech Assembly). To je určeno pro testování materiálů komponent fúzního reaktoru ITER. Jde především o panely první stěny reaktoru. Tyto testy vyžadují aplikaci tepelného toku v rozsahu 0,5 MW/m² až 40 MW/m². Tepelný tok bude v zařízení HELCZA simulován cyklickým zatěžováním svazkem elektronů. Dalším výzkumným zařízením pro fúzi je testování plodivého blanketu, jež je vyvíjen pro energetický fúzní reaktor DEMO. Blanket bude mít při energetickém využívání fúze dvě důležité funkce, první z nich je odvod produkovaného výkonu z reaktoru a druhou z nich je produkce dalšího tritia. Za účely testování technologie plodivého blanketu je v laboratořích Centra výzkumu budováno specifické technologické zařízení, jež má simulovat část budovy ITER spolu s jednotlivými technologickými moduly náležící k tzv. Test Blanket Module. Posledním přírůstkem mezi experimentálním zařízením pro výzkum v oblasti fúze je nový neutronový zdroj a urychlovač. Ty budou využívány především pro metrologické účely, resp. pro měření neutronových a gama spekter při porovnání s knihovnami jaderných dat.
Výzkum v oblasti vodíkového hospodářství