Holokaust (případně holocaust – z anglického = naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) či šoa (z hebrejského = zlo, nespravedlnost) byla nacistická politika systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti.

V širším smyslu je slovem holokaust označován i celý nacistický perzekuční systém věznic, káznic a táborů jako celek, respektive nacistická perzekuce všech etnických, náboženských a politických skupin.Jaký je význam slova holocaust / holokaust, abcHistory.cz, 14. 1. 2015 Tj. (chronologicky): politických odpůrců – zejména komunistů a sociálních demokratů (SPD), Svědků Jehovových, tělesně či mentálně postižených, homosexuálů, Židů, Romů,Dieter Pohl: Verfolgung und Massenmord in der NS-Zeit 1933–1945, Darmstadt 2003, , S. 64 a 111 Poláků a občanů Sovětského svazu a všech Slovanů. V rámci genocidy namířené na židovské etnikum bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů.Obecně užívaný počet 6 miliónů židovských obětí vychází z výpovědi Adolfa Eichmanna během jeho procesu v Izraeli - kompletní záznam celého procesu lze najít on-line The Trial of Adolf Eichmann, District Court Sessions, Volume I . Historikové, kteří se danou problematikou zabývali, uvádějí čísla v rozmezí 5,1 (Raul Hilberg: The Destruction of the European Jews,1961) až 6,2 miliónu (Wolfgang Benz: Dimension des Völkermords. Die Zahl der jüdischen Opfer des Nationalsozialismus., 1996, .) Pokud pod pojmem holokaust chápeme nacistickou perzekuci jako celek, hovoříme o počtu obětí holokaustu mezi 11 až 17 miliony lidí.Donald Niewyk suggests that the broadest definition, including Soviet civilian deaths, would produce a death toll of 17 million. Google Books Estimates of the death toll of non-Jewish victims vary by millions, partly because the boundary between death by persecution and death by starvation and other means in a context of total war is unclear. Overall, about 5.7 million (78 percent) of the 7.3 million Jews in occupied Europe perished (Gilbert, Martin. Atlas of the Holocaust 1988, pp. 242–244). Compared to five to 11 million (1.4 percent to 3.0 percent) of the 360 million non-Jews in German-dominated Europe. Small, Melvin and J. David Singer. Resort to Arms: International and civil Wars 1816–1980 and Berenbaum, Michael. A Mosaic of Victims: Non-Jews Persecuted and Murdered by the Nazis. New York: New York University Press, 1990

Termín holokaust – problematické vymezení náhled|Fotografie je pořízena 5 dní po záchraně 80. divizí americké jednotky v koncentračním táboře Buchenwald poblíž Výmaru. Zachráněni byli otročtí dělníci, ale mnoho jich během záchrany umřelo na podvýživu. V českých textech se lze setkat jak s variantou holokaust, tak i s původní anglickou odvozeninou holocaust. Obě varianty jsou v češtině rovnocenné. Anglický termín holocaust (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) je odvozen z řeckého slova ὁλόκαυστον holokauston (zápalná oběť, přeneseně zničení ohněm nebo úplné zničení, (holo – celý, kauston – pálit), česky celopal (označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí). Moderní anglický termín holocaust však už (po obsahové stránce) nemá s původním náboženským termínem prakticky nic společného. Až do konce 70. let 20. století bylo anglické slovo holocaust v anglofonním prostředí používáno pro označení prakticky jakékoli katastrofy.

Uvádí se, že patrně první, kdo použil slovo holocaust pro nacistické vyhlazování Židů, byl nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel (1928–2016), a to ve svém románu Noc (La Nuit, 1958) ve smyslu „zničení ohněm“.http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zemrel-slavny-spisovatel-ktery-prezil-holocaust-eliemu-wiese/r~65362000408f11e68afb002590604f2e/ Nicméně až do vzniku amerického televizního seriálu Holocaust (1978) zůstával tento termín prakticky neznámý. V posledních letech je situace taková, že například izraelský státní ústav Jad vašem a řada židovských historiků vztahují pojem holocaust především na vyvražďování Židů nebo jiných skupin označených jako rasově méněcenné (Romové) za druhé světové války. Obecný konsensus nad rozsahem pojmu holokaust však neexistuje.Holocaust je mediální termín s nedostatečně vymezeným obsahem, abcHistory.cz, 14. 1. 2015 Někteří Židé z těchto důvodů preferují pro genocidu svého národa za druhé světové války hebrejský výraz šoa (hebrejsky השואה zničení, záhuba, zmar).

S ohledem na nejasné vymezení tohoto pojmu se lze setkat i s řadou jeho dalších aplikací. Někdy je užíván k označení pro jakoukoliv genocidu či masakr, bez ohledu na lokalitu a konkrétní událost – například pro etnické čistky ve Rwandě či genocidu Arménů v Turecku během 1. světové války.Tak např. Remember the first holocaust , The Independent Fidel Castro označil za rasový holocaust vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie.Vyhoštění Romové jsou obětí rasového holokaustu, řekl Castro Vyvražďování Romů během druhé světové války zainteresovaní badatelé někdy nazývají slovem porajmos, doslova pohlcení.

Oběti

{|class="wikitable" border="1" style="float:right; margin-left:1em;font-size:80%;" |- !Oběti!!Počet mrtvých!!Zdroje |- |Židé |align="right"|5,9 milionů||style="text-align: center"|Dawidowicz, Lucy. The War Against the Jews, Bantam, 1986.p. 403 |- |Sovětští váleční zajatci |align="right"|2–3 miliony||style="text-align: center"|Berenbaum, Michael. The World Must Know, United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 125. |- |Poláci |align="right"|1,8–2 miliony|| style="text-align: center" |1.8–1.9 million non-Jewish Polish citizens are estimated to have died as a result of the Nazi occupation and the war. Estimates are from Polish scholar, Franciszek Piper, the chief historian at Auschwitz. Poles: Victims of the Nazi Era at the United States Holocaust Memorial Museum. |- |Romové |align="right"|220 000–1 500 000|| style="text-align: center" |<ref>"Sinti and Roma", United States Holocaust Memorial Museum (USHMM). The USHMM places the scholarly estimates at 220,000–500,000. Michael Berenbaum in The World Must Know, also published by the USHMM, writes that "serious scholars estimate that between 90,000 and 220,000 were killed under German rule." (Berenbaum, Michael. The World Must Know," United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 126.</ref> |- |Mentálně a fyzicky postižení |align="right"|200 000–250 000|| style="text-align: center" |Donna F. Ryan, John S. Schuchman, Deaf People in Hitler's Europe, Gallaudet University Press 2002, 62 |- |Homosexuálové |align="right"|5 000–15 000|| style="text-align: center" |The Holocaust Chronicle, Publications International Ltd., p. 108. |- |Svědkové Jehovovi |align="right"|2 500–5 000|| style="text-align: center" |Shulman, William L. A State of Terror: Germany 1933–1939. Bayside, New York: Holocaust Resource Center and Archives.

Političtí oponenti Prvními oběťmi nacistické totalitní politiky byli političtí oponenti národního socialismu. V prvé řadě němečtí komunisté a němečtí sociální demokraté (SPD), případně další antifašisté. V letech 1933–1938 tvořili významnou část vězňů koncentračních táborů. V následujících válečných letech bylo politické hledisko podřízeno národnostním kritériím, tj. důvodem věznění a perzekucí byla často národnost kombinovaná s politickou činností. Vězňové označovaní červeným trojúhelníkem měli v jeho středu zároveň uvedenou národnost: T = Tschechien (Češi), P = Polen (Poláci) atd.Nazi Persecution of Political Opponents, USHMM.org.Classification System in Nazi Concentration Camps, USHMM.org.

Svědkové Jehovovi Byli označováni fialovým trojúhelníkem. V táborech se ocitali pro svou náboženskou činnost. Prvním problémem byla veřejná evangelizace, kterou nacisté záhy po uchopení moci postavili mimo zákon. Dalším problémem byl odmítavý postoj svědků Jehovových k nacistické politice, odmítání pozdravu „Heil Hitler“ a odpírání vojenské služby.Nazi Persecution of Jehovah's Witnesses, USHMM.org.Jehovah’s Witnesses: Victims of the Nazi Era , USHMM.org.

Lidé s postižením

Systematické vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce 1939, k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce 1941 po protestech, které iniciovali představitelé katolické církve. Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, byť mnohem pomaleji, a to až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech 1939–1945 povražděno asi 200–250 tisíc postižených.

Homosexuálové

Neexistují oficiální záznamy o tom, kolik homosexuálů zemřelo v koncentračních táborech. V letech 1933 až 1945 bylo 100 tisíc homosexuálů zatčeno, z toho 50 tisíc odsouzeno a uvězněno, z čehož odhadem 5 až 15 tisíc bylo posláno do koncentračních táborů. Podle německého badatele Rüdigera Lautmanna přibližně 60 % z nich v táborech zemřelo. Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník, který v současnosti patří mezi symboly homosexuálů bojujících za svoje práva. Tyto oběti nacismu se nedočkaly odškodnění.

Židé

Hlavní obětí holokaustu byli Židé. Holokaust byl praktickou aplikací „konečného řešení židovské otázky“ (Endlösung der Judenfrage), kterým mělo být úplné vyvraždění židovské populace. Obvykle udávaný počet židovských obětí je 6 miliónů, Raul Hilberg ve své knize The Destruction of European Jews uvádí číslo 5,2 miliónu. Vyvražděny byly zhruba dvě třetiny evropských Židů, většinu obětí tvořili Židé z Polska (3 milióny mrtvých). Údaje jsou neustále zpřesňovány a doplňovány, také díky informacím odtajněným a zpřístupněným až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Romové

náhled|Insignie vězňů v koncentračních a vyhlazovacích táborech:

SU – sovětský válečný zajatec černý terčík – trestní prapor/komando červený terčík – pod speciálním dozorem Dalším terčem vyvražďování byli Romové a romští míšenci, s odhadovaným počtem 500 tisíc obětí. Některé odhady uvádějí až 1,5 milionu, což činí asi čtvrtinu až polovinu jejich předválečné populace.

náhled|vlevo|Romové v německém Aspergu krátce před deportací, 22. května 1940 Roku 1935 Norimberské zákony označily Romy a Židy za rasově méněcenné. Sňatky mezi příslušníky árijské a neárijské rasy byly zakázány. Dne 14. prosince 1937 vydal říšský vůdce SS a šéf německé policie Heinrich Himmler výnos o preventivním potírání zločinnosti, který mezi asociály jmenoval cikány, cikánské míšence a cikánským způsobem kočující osoby, které řádně nepracovaly a prováděly trestnou činnost. V červenci 1938 začali být cikáni v Říši hromadně vězněni a deportováni do koncentračních táborů. Dne 8. prosince 1938 vydal Himmler „Výnos o potírání cikánského zlořádu“, který nařídil podchycení všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob.

V říjnu 1939 provedla říšská kriminální policie soupis všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob starších 6 let a zakázala jim volný pohyb. 10. července 1942 vydal obdobné nařízení o soupisu cikánů i velitel protektorátní neuniformované policie. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na cikánské sběrné tábory. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v Auschwitz-Birkenau.Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů, Kalendář událostí, stará verze stránek prezidenta České republiky

Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů byly usmrceny v plynových komorách. Na 1700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.

Slované

náhled|Vyhladovění sovětští zajatci v Mauthausenu náhled|Čtrnáctiletá polská dívka Czesława Kwoka, která zemřela tři měsíce po příjezdu do Osvětimi