Vladimír Skalička (19. srpna 1909 Praha – 17. ledna 1991) byl český jazykovědec a polyglot, překladatel a tlumočník z finštiny, angličtiny, maďarštiny, korejštiny a němčiny a vysokoškolský profesor.
Biografie Vladimír Skalička se narodil 19. srpna 1909 v Praze. Jeho otec byl lékař-psychiatr a matka byla malířka. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze studoval v letech 1927–1930 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Skalička Vladimír, 19. 8. 1909, Bohnice kde studium uzavřel doktorátem z bohemistiky. Poté studoval na univerzitě v Helsinkách (1931–1932) a v Budapešti (1934). Kromě češtiny se věnoval studiu mnoha dalších jazyků, jmenovitě latiny, finštiny, maďarštiny a turečtiny.
V roce 1935 publikoval spis Zur ungarischen Grammatik a o čtyři roky později byl na základě této práce habilitován pro ugrofinskou jazykovědu (1939). Po válce (1946) byl jmenován profesorem obecné jazykovědy a zaujal místo na nově zřízené stolici pro tento obor na Karlově univerzitě. Vladimír Skalička byl aktivním komunistou a svými postoji ovlivnil i některé své žáky. V letech 1951–1952 byl děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1960 mu byla udělena hodnost doktora věd (DrSc.), o dva roky později se stal členem-korespondentem Československé akademie věd (1962).
Na počátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ a poté ho tehdejší režim odsunul na okraj univerzitního života. Ale i v sedmdesátých letech pokračoval v publikační činnosti, a to i v zahraničí.
Za dobu svého života byl členem mnoha jazykovědných sdružení, namátkou Český esperantský svaz, a pravidelně navštěvoval Pražský lingvistický kroužek. Zabýval se především obecnou jazykovědou, vrcholem jeho díla bylo rozdělení světových jazyků na pět skupin: flexivní, introflexivní, aglutinační, izolační a polysyntetické (tzv. Skaličkova typologie jazyků). Jeho teorie patří k největším dílům světové lingvistiky 20. století, ačkoli má také celou řadu odpůrců. Skalička ke svému rozdělení dospěl po mnohaletém výzkumu, během něhož se seznámil alespoň zběžně s více než 1200 jazyky z celého světa.
Literární dílo
Vlastní tvorba Zur ungarischen Grammatik, 1935 Asymetrický dualismus jazykových jednotek, 1935 Čech mezi Maďary – Maďarsky, 1937 Bemerkungen zur Kongruenz, 1937 Korejská fonetika, 1937 Vývoj české deklinace – Studie typologická, 1941 Typ češtiny, 1951 Evropský překladatel do deseti jazyků, 1951 Česká mluvnice v kostce, 1952 Úvod do jazykozpytu, 1953 Maďarsky snadno a rychle, 1959 Vývoj jazyka – soubor statí, 1960 Úvod do jazykovědy, 1963 Velký česko-německý německo-český slovník, 1965 Učebnice němčiny pro začátečníky i pokročilé, 1966 Vladimír Skalička – souborné dílo, 2004–2006, 3 svazky, editor František Čermák,
Překlady Kivi, Aleksis: Sedm bratří (Seitsemän veljestä), česky 1941 Waltari, Mika: Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon), česky 1941 Sillanpää, Frans Eemil: Srpen (Elokuu), česky 1943 Předmluva překladu – Saussure, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky, česky 1989
O literárním díle V. Skaličky ČERMÁK, Petr. Tipología del español actual a la luz de la teoría de Vladimír Skalička. Praha: Karolinum. 1. vyd. 2009. 232 S. . ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 1. díl (1931-1950). Praha: Karolinum. 2004. 466 S. . ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 2. díl (1951-1963). Praha: Karolinum. 2004. 454 S. . ČERMÁK, Petr, ČERMÁK, Jan, ČERMÁK, František. Souborné dílo Vladimíra Skaličky - 3. díl (1964-1994). Praha: Karolinum. 2006. 483 S. .
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století – Profil Vladimíra Skaličky Vladimír Skalička (1909–1991) – bibliografie Články V. Skaličky ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line): Z cizí linguistiky (1935); spolu s V. Mathesiem K problému věty (1935) Z otázek fonologických (1936); spolu s J. M. Kořínkem, B. Trnkou Promluva jako linguistický pojem (1937) Linguistické poznámky k studii psychologické (1938) Ohlasy fonologie v jazykovědě románské a ugrofinské (1939); spolu s S. Lyerem Ohlasy "pražské školy" v Anglii a v Estonsku (1939) Diskuse o stylu III. Problémy stylu (1941) Essayistická kniha o češtině (1948) Problém jazykové různosti (1948) Kodaňský strukturalismus a "pražská škola" (1948) Polský přehled obecné jazykovědy (1948) Retrográdní slovník (1948) Soubor statí Viléma Mathesia (1948); spolu s J. Vachkem Věda pro život? (1948) Vyučování jazykům na vysokých školách (1949) O analogii a anomalii (1949) Poznámky k theorii pádů (1950) Odpověď na kritiku typologie (1954) Vztah morfologie a syntaxe (1957) Cesta za marxistickou jazykovědou (1957) Jazyk jako nadstavba (1957) O současném stavu typologie (1958) Z nové typologické literatury (1960) Syntax promluvy (enunciace) (1960) Poznámky o obecné češtině (1962) Evokace jako problém jazyka a literatury (1963) O kontinuitě slov (1967) Hyposyntax (1970) Komenský-lingvista (1970) O tzv. vnitřním modelu v jazyce (1973) Jazyk a společnost (1974) Analýza gramatiky afrického jazyka hausa (1974) Hranice sociolingvistiky (1975) Africká jazyková kultura (1977) P. Trost sedmdesátníkem (1977) Psychika v jazyce (1978)
Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Čeští ugrofinisté Kategorie:Členové Pražského lingvistického kroužku Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé z finštiny Kategorie:Čeští překladatelé z maďarštiny Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé z korejštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští polygloti Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození 19. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Úmrtí 17. ledna Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Čeští filologové Kategorie:Překladatelé z maďarštiny do češtiny