Málkov () je obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde obyvatel.

Název Název vesnice je odvozen ze jména Málek ve významu ves lidí Málkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Malkow (1361), w Malkowie (1543), Malkow (1518), Malkow (1638) nebo Malkau (1787).

Historie První písemná zmínka o Málkovu pochází z roku 1361, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství. Roku 1533 se Málkov spolu se sousední Zásadou ocitl v zástavě u pánů z Fictumu a v roce 1608 jej Bohuslav Felix z Fictumu připojil k Prunéřovu. Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století vesnici krátkou dobu vlastnil Christof Workatsch. Po potlačení stavovského povstání v letech 1618–1620 Málkov patřil ke zkonfiskovanému majetku, který roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic a z něhož vytvořil panství Ahníkov – Prunéřov. K němu potom Málkov patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Správu vesnice do té doby zajišťovali vrchnostenští rychtáři.

Během třicetileté války vesnici těžce postihly vojenské události. Velké škody způsobily nájezdy Švédů v letech 1644 a 1647. Někdy v té době zanikl mlýn , zmiňovaný roku 1618, severně od vesnice. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili dva sedláci a osm chalupníků. Urbář z roku 1678 uvádí deset poddaných a existenci dvou vodních mlýnů. Jedním z nich byl obnovený Hölenmühle a druhým Dolní mlýn připomínaný poprvé roku 1642.

V blízkosti Málkova se po těžbě stříbra nebo pravděpodobněji železné rudy dochovaly dvě štoly a dvě šachty. Těžba v nich skončila v roce 1703. Průzkum v první polovině dvacátého století v hornině prokázal 30% obsah pyritu, ale jen malé množství stříbra a mědi.

Vesnice měla zemědělský charakter. Na konci osmnáctého století se v ní rozšířilo spřádání bavlny a lnu. Podle popisu panství roku 1794 v Málkově stálo 21 domů. Dva patřily bohatším sedlákům s potahy, osm sedlákům bez potahů a jedenáct domkářům.

V roce 1830 vesnici poškodila velká povodeň a o pět let později ji zasáhl požár, při kterém shořely tři domy a dvě stodoly. Koncem devatenáctého století docházely málkovské děti do školy v Zásadě, poštu a železniční stanici měli málkovští v Kralupech a farností patřili ke Krbicím.

Za první světové války do armády z Málkova narukovalo čtyřicet mužů, což představovalo téměř čtvrtinu obyvatel. Šest z nich na bojištích padlo. Po válce ve vsi zůstávalo převážně německé obyvatelstvo, které 5. října 1938 většinou přivítalo obsazení vsi německou armádou. Druhá světová válka se vsi výrazněji nedotkla, pouze v jednom z domů byl zřízen zajatecký tábor pro přibližně dvacet zajatců, kteří pracovali na pile. Po válce došlo k vysídlení Němců, ale část jich ve vsi zůstala a vystěhované nahradili noví osídlenci, takže pokles počtu obyvatel nebyl velký.

Na začátku sedmdesátých let dvacátého století měl Málkov zemědělský charakter, ale většina obyvatel pracovala v průmyslových podnicích v okolí. Přímo v Málkově působila provozovna státního statku, která spravovala majetek bývalého jednotného zemědělského družstva, které ve vsi existovalo v letech 1949–1960. Zaměřovala se na rostlinou a živočišnou výrobu (chov drůbeže). Kromě státního statku v Málkově fungoval podnik Lesotechnické meliorace Teplice a Lesní závod – polesí Černovice.

V osmdesátých letech dvacátého století byl rozšířen vodovod a státní statek dokončil výstavbu pěti panelových domů. Po krátkém období útlumu se vesnice začala znovu rozvíjet v následujícím desetiletí. Opravena byla kaple svatého Josefa a vzniklo zde několik drobných podniků: Agro Málkov, Auto – terno, Zelený ranč nebo H+H Car – autobazar Málkov.

Stadl Podle hypotézy Jaroslava Pachnera se na úbočí vrchu Hradiště severovýchodně od Málkova ve středověku po krátkou dobu nacházela osada Stadl. Nedochovaly se o ní žádné písemné zprávy, pouze pomístní název Stadl. Pokud osada existovala, byla snad součástí k tzv. Křimovskému kolonizačnímu újezdu, který ve třináctém století patřil Chotěborovi z Račic. Stadl vznikl nad prvním stoupáním do hor na cestě, která spojovala centrum Chotěborova panství v Račicích s vesnicemi v okolí Křimova. Části cest do Strážek a Nebovaz dosud existují. Osada zanikla nejpozději ve čtrnáctém století, kdy Křimovsko patřilo především řádu německých rytířů z chomutovské komendy a cesta z Račic ztratila význam. Na místě předpokládané osady se v minulosti křížilo sedm cest a dochovala se řada terénních reliktů, které mohou souviset s těžbou kamene i se stopami po osadě. Bez archeologického výzkumu nelze existenci osady prokázat.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 261 obyvatel (z toho 129 mužů), z nichž bylo 257 německé národnosti a čtyři cizinci. Kromě tří členů evangelických církvi byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 275 obyvatel: 274 Němců a jednoho cizince. S výjimkou dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Málkov 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 143 130 129 163 215 261 275 202 183 153 142 159 135 139 219 Domy 22 23 23 25 29 36 43 46 83 40 42 51 46 49 71

Obecní správa a politika Místní části Málkov se stal obcí v roce 1850. Při reformě územní správy v roce 1960 byly k obci připojeny části Zelená, Ahníkov a Zásada a roku 1989 také Vysoká a Lideň. Sídlem místního národního výboru a později obecního úřadu je od roku 1977 Zelená. Obec Málkov se člení na čtyři části obce, které leží na šesti katastrálních územích: Málkov (katastrální území Málkov u Chomutova a Ahníkov) Lideň (katastrální území Lideň) Vysoká (katastrální území Vysoká u Chomutova) Zelená (katastrální území Zelená, Ahníkov a Kralupy u Chomutova).

Ve správním území obce stávala také zaniklá vesnice Zásada.

Výsledky komunálních voleb Ve volbách do obecního zastupitelstva v červnu 1919 se volilo dvanáct zastupitelů, přičemž šest zvolených bylo členy Německého svazu zemědělců a zbývající patřili k Německé sociálně demokratické dělnické straně.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Málkově žilo 171 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.

Energetika 13. května 2025 otevřela skupina ČEZ v Málkově dispečink obnovitelných zdrojů energie, z kterého se řídí fotovoltaické a větrné elektrárny na různých lokalitách. V budoucnu se odtud budou ovládat i bateriová úložiště nebo výroba zeleného vodíku. V Málkově byl původně energetický dispečink a rozvodna Severočeských dolů.U Chomutova vznikl dispečink pro ovládání výroben obnovitelných zdrojů energie

Doprava Vesnicí vede silnice I/13 z Chomutova do Karlových Varů. V sedmdesátých letech dvacátého století byla postavena přeložka železniční trati Chomutov–Cheb. Provoz na ní byl zahájen 2. října 1978. Staré nádraží v Kralupech bylo zrušeno a na nové trati začala fungovat zastávka Málkov.

Pamětihodnosti Ve vesnici stojí klasicistní kaple svatého Josefa z konce osmnáctého století, opravena roku 1995. Má obdélný půdorys s konkávně prohnutými nárožími. Po jejích stranách rostly dvě lípy chráněné jako památné stromy, ale jednu z nich zničilo v roce 2000 tornádo.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Obce v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Ahníkovské panství Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Prunéřovské panství Kategorie:Mikroregion Podkrušnohor Kategorie:Severočeské sdružení obcí