Matyáš Kasperlik (německy Mathias Kasperlik Ritter von Teschenfeld) (24. února 1801, Dolní BludoviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Dolní Bludovice – 29. listopadu 1865, Těšín) byl zemský poslanec, panský úředník, právník. Ačkoliv byl slovanského původu, během studií začal vystupovat jako Němec.
Život Narodil se v rodině učitele a panského vrchního správce Johanna Kasperlika. Gymnazijní vzdělání zahájil v Těšíně, ale ukončil jej v Příboře. Následně vstoupil jako klerik na piaristikou kolej v Příboře, kde byl dva roky a následně přešel na Vídeňskou univerzitu, kde studoval práva.
Po dobu studila ve Vídni zastával místo vychovatele v rodině vrchního dvorního lovčího hraběte Hoyose von SprinzensteinJohann Ernst Hoyos-Sprinzenstein (24. únor 1779, Horn, Dolní Rakousy, † 28. říjen 1849, Horn, Dolní Rakousy), kde byl devět let. Po ukončení studia práv absolvoval zemědělský kurz, který ovlivnil jeho další zaměření.
Kariéra V roce 1829 složil soudcovské zkoušky, stal správcem statku, justičním a politickým vrchním úředníkem na panství Ottenstein v Dolním Rakousku, u hraběte Františka Philippa von Lamberg (1791–1848), kde byl do roku 1838. V roce 1839 se stal justiciáremÚřad vrchnostenského justiciára vznikl po právních reformách Josefa II. v 80. letech 18. století.; KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Čtvrté vydání. Heslo justiciár, s. 318 arcivévodské Těšínské komory. Od 1. ledna 1841 pak vrchní správce arcivévodského panství Bestwin v Haliči. V roce 1844 působil jako vrchní arcivévodského dominia Želovice u Znojma. V roce 1849 se stal zastupujícím ředitelem správy statků Těšínské komory, v roce 1856 se stal jejím ředitelem a toto místo zastával až do své smrti.
V roce 1863 byl jmenován čestným občanem města Frýdek. Za své zásluhyZa ekonomický rozvoj dominií v Dolním Rakousku. byl císařským rozhodnutím ze 6. srpna 1864 povýšen do stavu dědičné šlechty. Byl skutečným hospodářským reformátorem: provedl odvodnění pozemků, budoval drenáže, zaváděl pěstování nových plodin, zdokonaloval chov dobytka dovozem holandských plemen, podporoval pěstování lnu, v Těšíně vybudoval továrnu na jeho zpracování a výrobu lněné příze. Z jeho podmětu byly zalesňovány pastvou zničené horské louky v Beskydech.
Mimo zemědělskou oblast, také věnoval pozornost rozvoji železářského průmyslu. Zmodernizoval hutní výrobu v Bašce, Ustroni, Karlově Huti a Třinci, ve Węgierské Górce a v Obszaru a Haliči, v Liptovském Hrádku v Horních Uhrách.
Byl také historik. Po dobu působení v Ottensteinu byl pověřen uspořádáním a vedením archivu hrabat Lambergů. Hlavní pozornost věnoval historii a vlastivědě Slezska.
Politika V letech 1861–1865 byl poslancem slezského zemského sněmu za městskou kurii Frýdek–Bohumín–Fryštát.
Autorská tvorba Kniha Hrad Ottenstein a jeho majitelé (první dílo) Měčislav, vévoda těšínský (dílo o Měškovi I.) K vlastivědě vévodství osvětimského a zatorského Historie města Frýdku
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 8. (20) Supplementum. Ostrava, Ostravská univerzita 2006. 111 s. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Čtvrté vydání. Heslo justiciár, s. 318
Související články Těšínská komora
Externí odkazy Institutionen der Geschichtspflege und Geschichtsforschung in Schlesien Muzeum Těšínska, Zapomenuté osudy, strana 6/8
Kategorie:Poslanci Slezského zemského sněmu Kategorie:Muzeum Těšínska Kategorie:Právníci Kategorie:Úředníci Kategorie:Narození v roce 1801 Kategorie:Narození 24. února Kategorie:Narození v Bludovicích (Havířov) Kategorie:Úmrtí v roce 1865 Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v Těšíně Kategorie:Muži Kategorie:Správci panství