Paní Wang (; 1568 – 1630), posmrtným jménem císařovna Siao-ťing (), byla jedna z konkubín Wan-liho, císaře čínské říše Ming, a matka císaře Tchaj-čchanga.
Život Paní Čeng se narodila kolem roku 1568, pocházela z okresu Ta-sing z jihu sousedícího s Pekingem. Pocházela z bohaté rodiny, byla vzdělaná a roku 1581 ji vybrali mezi devět konkubín (ťiou-pchin) o které byl rozšířen harém Wan-liho, mladého císaře čínské říše Ming. Záhy po svém příchodu upoutala Wan-liho pozornost a rychle postupovala v hodnostech, roku 1582 byla povýšena na konkubínu šu-pchin (), po porodu dcery roku 1583 na „ctnostnou dámu“ (, te-fej) a roku 1584 na urozenou dámu (, kuej-fej). Po porodu syna (císařova třetího) Ču Čchang-süna roku 1586 byla jmenována „císařskou urozenou dámou“ (, chuang kuej-fej), což ji stavělo jen o stupeň níže než císařovnu Wang. Celkem měla šest dětí.
Pečovala o císaře a ten její péči oceňoval a rád pobýval v její společnosti. Byla hezká, i když ne výjimečně krásná, vynikala inteligencí, vzděláním a silnou vůlí. Nebyla ustrašená jako jiné dívky, ale vtipná a nebála se mu hlasitě ozvat, pokud se jí něco nelíbilo.
Věnovala se kaligrafii, její písmo bylo popisováno jako krásné a elegantní, obdivované nejen ve své době, ale i později; ještě čchingský vzdělanec Li E (, 1692–1752) věnoval její kaligrafii čtyři obdivné básně.
Přání její a císaře jmenovat jejich syna Ču Čchang-süna následníkem namísto nejstaršího syna Ču Čchang-luoa způsobilo politickou krizi, takzvaný spor o základ státu. Rozhodnou opozici ministrů, úředníků, ale i své císařovny a císařovny matky císař nebyl schopen překonat, rozhodnutí proto odkládal téměř dvě desetiletí až do roku 1601, kdy Ču Čchang-luoa konečně jmenoval následníkem.
Byla podezřívána že stojí za incidentem „muže s holí“ roku 1615 (u paláce následníka byl zadržen muž s holí, nacházející se tam z nejasných důvodů, snad šlo o pokus o zabití Ču Čchang-luoa),Dardess, s. 10 a 14–15. nicméně vše zůstalo pouze v rovině fám. Na smrtelné posteli roku 1620 císař nařídil, aby byla – již po smrti císařovny Wang – jmenována novou císařovnou, ale ministři nesplnili jeho přání. Jeho syn a následník onemocněl pouze několik dní po nástupu na trůn, a zemřel po měsíci vlády. Povaha jeho nemoci není známa, ale eunuch spojený s paní Čang mu měl jako lék podat piluky, které mu způsobily průjem a tak uškodily. Paní Čeng opět byla podezřelá a terčem pomluv, opět aniž by je kritici doložili něčím konkrétním.
Zemřela roku 1630, pohřbena byla na hoře Jing-čchüan západně od Pekingu.
Roku 1644, po smrti císaře Čchung-čena, byl v Nankingu novým mingským císařem prohlášen Ču Čchang-sünův syn Ču Jou-sung. Vládl pouze rok na jihu Číny, sever byl pod kontrolou protimingských povstalců a dobýván vojsky mandžuské říše Čching. Ču Jou-sung paní Čeng, jakožto své babičce, roku 1644 udělil titul „velká císařovna vdova Siao-ning“ (, Siao-ning tchaj-chuang tchaj-chou)
Potomci Synové: Ču Čchang-sü (, 1585–1585), posmrtným jménem Aj, kníže z Pin (); Ču Čchang-sün (, 1586–1641), od 1601 kníže z Fu (); Ču Čchang-č’ (, 1587–1588), posmrtným jménem Chuaj, kníže z Jüan ().
Dcery: Ču Süan-šu (, 1584–1590), princezna Jün-che (); Ču Süan-jao (, 1588–1589), princezna Ling-čchiou (); Ču Süan-wej (, 1592–1643), princezna Šou-ning ().
Reference
Kategorie:Manželky mingských císařů Kategorie:Číňanky 16. století Kategorie:Číňanky 17. století Kategorie:Narození v roce 1568 Kategorie:Úmrtí v roce 1630 Kategorie:Úmrtí v Pekingu Kategorie:Ženy