náhled|Caspar von Zumbusch Caspar Clemens Eduard Zumbusch, nebo Caspar von Zumbusch, roku 1888 nobilitovaný rytíř von Zumbusch (23. listopadu 1830 Herzebrock – 26. září 1915 Rimsting na Chiemsee) byl německý sochař a medailér, patřil k významným představitelům rakouského figurálního sochařství období historismu.
Život V 18 letech přišel do Mnichova studovat na Akademii výtvarných umění, ale propadl u přijímací zkoušky, proto nastoupil na tamní polytechniku, kde se mj. učil modelovat u prof. Johanna von Halbiga. Po studijní cestě do Říma vytvořil roku 1861 Mariánský sloup pro Paderborn, mramorovou sochu biskupa a kronikáře Oty z Freisingu pro dómské nádvoří ve Freisingu a v letech 1866–1872 bronzový pomník bavorského krále Maxmiliana II. pro Mnichov. Od roku 1873 bydlel a působil ve Vídni, kde se k jeho hlavním dílům počítají bronzové monumenty: Beethovenův pomník (1873–1880), pomník císařovny Marie Terezie obklopené rádci a veliteli (před Kunsthistorisches muzeem; 1888), jezdecký pomník maršála Radeckého (1891) na Stubenringu a jezdecký pomník arcivévodyAlberta před galerií Albertinou. Za své nejvýznamnější dílo Zumbusch považoval z mědi tepaný pomník pruského císaře Viléma I. ve věži v Porta Westfalica u Mindenu v Porýní-Vestfálsku.
V letech 1873–1901 byl profesorem Akademie výtvarných umění ve Vídni, kde vedl až do svého penzionování mistrovskou třídu monumentálního sochařství, k jeho žákům patřil Anton Brenek.Ulrich Thieme-Felix Becker (Hrsg.): Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Svazek 4, Leipzig 1910, s. 578-529.
V Praze na Olšanských hřbitovech se dochovala Zumbuschova socha Anděla smrti na rodinné hrobce podnikatele Františka von Waldek a jeho švagra generálmajora Theodora Josefa Hordta z roku 1895.
Rodina Roku 1860 se v Altöttingu oženil s Antonií Voglovou, dcerou bavorského královského rady. Měli pět dětí: tři dcery a dva syny. Umělecké tvorbě se věnovali syn Ludwig von Zumbusch a Casparův bratr Julius Zumbusch. Caspar von Zumbusch je pohřben v rodném Rimstingu v údolí Chiemsee; na vídeňském Centrálním hřbitově má kenotaf.
Ocenění 15. února 1888 mu císař František Josef I. ve Vídni udělil rakouský Řád železné koruny 3. třídy a současně jej povýšil na rytířeGenealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon, díl XVI., Limburg an der Lahn 2005, s. 579.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Maria Kolisko: Kaspar von Zumbusch. Amalthea Verlag, Wien 1931 Genealogisches Handbuch des Adels, Adelige Häuser B, díl V, (celkově svazek 26), Limburg an der Lahn 1961, s. 514.
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí sochaři Kategorie:Rakouští sochaři Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Pedagogové na Akademii výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Vídeňské univerzity Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově