V arabštině a maltštině jsou souhlásky rozdělené do dvou skupin – sluneční písmena ( [hurúf šamsijja]) a měsíční písmena ( [hurúf qamarijja]), které určují, zda se písmeno l (ﻝ lám) v určitém členu al- () ve výslovnosti asimiluje se souhláskou na začátku dalšího slova, či nikoli.
Pojmenování těchto písmen vychází z překladu slov slunce (aš-šams) a měsíc (al-qamar). V případě slunce se člen mění na aš- vlivem počátečního š ve slově „šams“. V opozici stojí měsíc al-qamar, kde si člen určitý tvar zachovává.
Pravidlo U slunečních písmen se písmeno „l“ v určitém členu „al-“ asimiluje v počáteční souhlásku podstatného jména před nímž stojí. Vzniká tak zdvojená souhláska. Například řeka Nil se v arabštině vyslovuje an-Nil, nikoliv al-Nil.
U měsíčních písmen k asimilaci nedochází a určitý člen „al-“ si tvar zachovává.
slunečnípísmena tá thá dál dhál rá zaj sín šín sád dád tá zá lám nún t t d d r z s š s d t z l n měsíčnípísmena ʼ bá džím há chá ʻajn ghajn fá qáf káf mím wáw já há ʼ b dž h ch ʻ g f q k m ú í, j h
Výjimkou je písmeno džím (), které se v různých částech arabského světa vyslovuje jinak. Proto u tohoto písmene nemusí pravidlo slunečních a měsíčních písmen v některých částech arabského světa (např. Egypt) platit.
Přepis Při přepisu (transkripci) arabštiny do češtiny se zohledňuje asimilace slunečních písmen, přepis tedy vychází z výslovnosti. V angličtině je zvykem naopak určitý člen ve jménech běžně přepisovat i u slunečních písmen jako „al-“, přepis tedy vychází z arabského pravopisu (transliterace). Pokud se však uvádí arabská slova či původní názvy, i v angličtině se používá fonetický přepis, aby byla zřejmá správná výslovnost.
Odkazy Reference
Související články Arabské písmo Arabština
Kategorie:Arabština