Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg (15. srpna 1923 Praha – 19. ledna 2021 Český Šternberk) byl potomek starobylého šlechtického rodu Sternbergů (Šternberků). V době tuhé komunistické totality byl perzekvován a v roce 1968 odešel do emigrace. Po Sametové revoluci se z Rakouska vrátil a restituoval hrad Český Šternberk a zámek Březina na Rokycansku.
Život
Původ a mládí Narodil se 15. srpna 1923 v Praze jako druhé dítě a nejstarší syn Jiřího hraběte ze Sternbergu (1888–1965) a jeho manželky Kunhuty (Kunigundy) hraběnky Mensdorff-Pouilly (1899–1989). Měl osm sourozenců (čtyři sestry a čtyři bratry), čtyři sourozenci a matka neemigrovali ani po roce 1968. Do jeho 14 let ho na hradě Český Šternberk vyučoval domácí učitel, zkoušky skládal na obecní škole v Českém Šternberku, později na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.
Období nacismu Ve školním roce 1938/1939 nastoupil do kvarty na smíchovském Vančurově gymnáziu,Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance. kde za války odmaturoval. Bydlel v bytě na Malé Straně. Přátelil se tehdy s Josefem Czerninem (9. srpna 1924 Praha – 13. dubna 2015), který bydlel v Thunovské ulici. Po maturitě nastoupil jako referent v Ústředním svazu řemesel v Paláci Koruna na Václavském náměstí. Tam bylo jeho úkolem organizovat odstraňování škod po náletech Spojenců.
Po válce před emigrací Po 2. světové válce se přihlásil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval do roku 1949, ale nebyl z politických důvodů připuštěn k promoci. Ve středu 25. února 1948 se zúčastnil pochodu studentů na Pražský hrad k prezidentovi Edvardu Benešovi, kteří protestovali proti komunistickému postupu. Aktivně se účastnil nejen druhého, ale i třetího odboje. Pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic a odchodu svých sourozenců a přátel na Západ. Na vojnu nastoupil 1. října 1950. Základní výcvik u dělostřeleckého pluku v Litoměřicích trval pouze několik týdnů, poté byl přeřazen k Pomocnému technickému praporu (ve filmu Černí Baroni jej ztvárnil Václav Vydra). Pět let, nejdříve v rámci PTP a později jako civilista, pracoval na Dole Prezident Gottwald v Hrdlovce u Duchcova a potom na Velkodole Čs. armády v Karviné – nejprve jako horník, poslední tři roky byl už jako civilista řidičem mamutího bagru na povrchu dolu v Karviné. Od roku 1956 působil dvanáct let jako kulisák a zástupce jevištního mistra v Hudebním divadle v Karlíně.
Dne 10. května 1955 se oženil s Alžbětou Hrubou-Gelenj. V kostele svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze je oddával Hansobald Czernin. Na svatební cestu jeli vlakem z Prahy do Jeseníků, nocovali v Grandhotelu v Hradci Králové. Dne 29. října 1956 se jim narodil syn Filip. Mezi lety 1957 až 1961 působil z donucení jako agent StB, aniž by jí ovšem sdělil cokoliv užitečného, takže s ním nakonec spolupráci sama zrušila.Brutální nátlak StB udělal ze šlechtice Sternberga agenta „Hrabě“ - článek na serveru iDnes.cz
Emigrace Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval s manželkou a synem nejprve do Vestfálska ke svým bratrům a následně do Vídně, kde od 1. prosince 1968 pracoval v potravinářském koncernu; z prokuristy (1973) se vypracoval na zástupce generálního ředitele. Po odchodu do exilu byl odsouzen ke třem letům vězení nepodmíněně. Požádal o prominutí trestu a ten mu byl prominut v roce 1982.
Návrat do Česka náhled|vlevo|Český Šternberk za soumraku vlevo|náhled|Zdeněk ze Sternbergu křtí grafickou značku benešovského muzea umění (2005). Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil do Československa a v roce 1992 už jako důchodce restituoval hrad Český Šternberk a s ním i v jeho okolí přes dva tisíce hektarů polí a luk (zemědělský podnik Šternov). Asi dva tisíce hektarů zrestituoval také na Rokycansku. Získal zpět a zrekonstruoval také vodní elektrárnu v Ratajích nad Sázavou. Kromě správy svého majetku se dále věnoval ochraně a propagaci českých kulturních památek doma i v zahraničí a v rámci rodinné tradice také podpoře českého muzejnictví. Byl čestným členem muzejní rady benešovského Muzea umění a designu, které užívalo sternberskou „hvězdu poznání“ ve své grafické značce.
Dne 28. října 2005 ho prezident republiky Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy II. stupně.
Rodina Zdeněk Sternberg se oženil 10. května 1955 v kostele svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze s účetní v Kovoslužbě Alžbětou Hrubou-Gelenj (28. února 1929 Červené Pečky – 6. února 2021 Český Šternberk), dcerou Josefa Hrubého z Gelenj (1866–1943) a jeho manželky Karoly Bukuwkové z Bukuwky (1889–1952). Po emigraci v Rakousku pracovala pro charitu v táboře pro uprchlíky. Její bratr Bedřich Hrubý-Gelenj (* 8. října 1927 Červené Pečky) se 12. září 1960 v Českém Šternberku oženil se Zdeňkovou sestrou Terezií (1934–2012). Zdeněk a Alžběta Sternbergovi spolu měli jednoho syna: Filip (29. 10. 1956 Praha – 5. 9. 2026) 1. ∞ (31. 12. 1992 Praha, rozvedeni 1996) Kateřina Vávrová (* 6. 3. 1971 Praha) 2. ∞ (8. 4. 1998 Vídeň) Susanne Friederike von Berg (* 20. 7. 1956 Mnichov), jejich dcera: Anastasia Anna Maria (* 8. 1. 1999 Vídeň)
Syn JUDr. Filip Sternberg vystudoval na právnické fakultě ve Vídni a na právnické fakultě v Salcburku práva a provozuje ve Vídni advokátní kancelář. Z Vídně zajížděl na Český Šternberk minimálně třikrát měsíčně.
Příbuzenské vztahy restituentů hradu Český Šternberk a zámků Častolovice a Jemniště Toto schéma představuje příbuzenské vztahy Zdeňka Sternberga, Diany Franzisky Sternbergové Phipps a Jana Boska Sternberga, kteří jsou zvýrazněni červeně. Všichni pocházeli z Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů. Modře jsou vyznačeni přímí mužští předkové. Zeleně je vyznačen Josef Leopold (Leopold I.; 1770–1858), společný předek všech tří a vnuk zakladatele Leopoldovy větve. Oranžově je navíc vyznačena současná hlava rodu. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu se nejedná o kompletní rodokmen.
Odkazy Poznámky
Reference Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 170
Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 198
Příběhy české šlechty, s. 375 Příběhy české šlechty, s. 377 Příběhy české šlechty, s. 388
Návraty české šlechty, s. 93
Literatura Aubrecht, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883-2013), Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, , s. 39
Související články Modrá krev
Externí odkazy Rodokmen Šternberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Grafický rodokmen Šternberků s erby
Modrá krev – pořad ČT pořad GEN – elita národa Osudy Zdeňka Sternberga na ČRo Vltava
Zdeněk Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Agenti Státní bezpečnosti Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 15. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Úmrtí 19. ledna Kategorie:Úmrtí v Českém Šternberku Kategorie:Muži