Walter Merkur byl licencí britského 9válcového hvězdicového motoru Bristol Mercury, který vyráběla firma Bristol Aeroplane Company. Od poloviny 20. let. do 40. let 20. století poháněl civilní i vojenské letouny. Vyvinut byl z dřívějšího modelu Jupiter. Motor byl licenčně vyráběn ve Francii, v Itálii (Alfa Romeo 126 Mercurius), v Polsku (P.Z.L. Mercury), ve Finsku (Tampella) a ve Švédsku (NOHAB Mercury). Motor Mercury vyráběla v letech 1931–1939 i společnost A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze XVII. Jinonicích jako Walter Merkur v několika variantách. náhled|Dobová reklama na Walter Mercury (1931)

Vznik a užití Motor Mercury byl vyvinut společností Bristol Aeroplane Company v roce 1925, kdy předchozí Bristol Jupiter dosáhl konce své životnosti. Návrh a konstrukci zpracoval stejně jako u Jupitera konstruktér Roy Fedden. Výrazně modernizovaný Jupiter byl nadále vyráběn jako Bristol Pegasus. Velmi záhy se ale ukázalo, že pro mnohé aplikace jsou výkon motoru Pegasus i fyzické rozměry až zbytečně velké. Firma Bristol reagovala vývojem zmenšené verze se zkráceným zdvihem a zmenšeným zdvihovým objemem, který obdržel jméno Bristol Mercury. Nový motor se vyznačoval robustností, provozní spolehlivostí, úsporným a klidným chodem i vysokou životností, díky nimž bylo nakonec vyrobeno u mateřské firmy i v licencích přes 30 000 kusů.

Do Československa (Walter Merkur) se vlastně dostal dvojí cestou. Licence pro první verzi Merkuru byla nakoupena jako v případě Walter Jupitera jako sublicence od francouzské firmy Gnome et Rhône, typ Mercure (Mercury IV). Ta byla v Československu označena jako Walter Merkur IRC (1931). Licence pro další verze byly nakoupeny přímo od společnosti Bristol. V Československu byly tyto další verze motorů označeny jako Walter Merkur V-S2, VIII a IX (1934–1939). Nejúspěšnější v aplikacích byl Walter Merkur V-S2. Všech Merkurů se v Jinonicích se vyrobilo podle továrních údajů 40 ks, přičemž letounů Letov Š-231 s motory Walter Merkur V-S2 bylo vyrobeno 24 a k nim bylo dodáno 17 záložních motorů tj. 41. V tomto počtu vyrobených motorů nejsou započteny ostatní verze Merkur IRC, VIII a IX.

Prvním motorem byl motor Mercury IRC (1931) s reduktorem 2:3 a s nuceným plněním vysokoobrátkového kompresoru. Byl překomprimovaný na 3400 m, kde dosahoval výkonu 530 k/390 kW. Tento motor byl předurčen pro rychlé stíhací a pozorovací letouny. Od roku 1934 byl ve výrobě Walter Merkur V-S2, rovněž vytipovaný pro stíhací letouny. Tento a následné motory měly zkrácený zdvih ze 190 na 165 mm a tím i snížený objem válců.Bulletin Walter, Letecké vzduchem chlazené motory Walter, Vol. 1937, No. 1 (February), 92 p., Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII - Jinonice Jako poslední byl ve výrobě Walter Merkur IX (1938), který byl předurčen pro instalaci do průzkumných letounů Aero A-300. náhled|Walter Merkur IRC (1931)

Popis motoru Od svého předchůdce Jupitera se typ Mercury IRC v konstrukci nejzásadněji lišil použitím lisovaných hlav válců z hliníkové slitiny, s bohatým žebrováním, vyfrézovaným z výlisku. Dále byl upraven tvar kompresního prostoru a v rozvodu OHV novým uspořádáním čtyř ventilů (2 sací, 2 výfukové), uložením ventilů (pod úhlem 60°) a zapouzdřením tyčinek, vahadélek a per. Motor byl vybaven pneumatickým spouštěčem, palivovým čerpadlem s přetlakovým ventilem a automatickou regulací tlaku směsi za kompresorem. Motor byl opatřen souosým planetovým reduktorem s převodem na vrtuli 2:3 (0,666).

Pro verze Merkur VIII a IX byl motor odlehčen, změněny převody reduktorů na vrtuli 7:4 resp. 2:1 a komprese byla zvýšena na 6,3:1. Motor byl vybaven mechanickým startérem Walter Mechano 36 (hmotnost 10,5 kg) nebo elektrickým Walter Elektro (hmotnost 13,3 kg). náhled|Walter Merkur IRC (charakteristiky)

Operační nasazení První verze Merkura byla uvažována při modernizace letounu Aero A-42. V roce 1933 byl tento bombardovací letoun, který se příliš v provozu neosvědčil, byť s ním rotmistr Svozil roku 1930 vytvořil světový rekord – na okruhu dlouhém 1000 km se zátěží 500 kg dosáhl rychlosti 253,428 km/h. Byl tedy továrnou Aero upravován na dvoumotorovou verzi A-42c, která měla být osazena motory Walter Merkur IRC (Mercury IV) o nominálním výkonu 350 kW (475 k). V té době se s potížemi upravovala verze A-42b. Ministerstvo obrany se zaleklo narůstajících potíží a při současném poklesu prostředků ze státního rozpočtu na zbrojní výdaje celou akci A-42 v prosinci 1933 zrušilo a k použití motoru Walter Merkur IRC nedošlo. Rovněž jako se plané se ukázaly naděje továrny Walter na využití těchto motorů v letounech Letov Š-128 a Š-228 (1930–1931). Ty využily originální motory Gnome-Rhône Mercure 9Brs (Mercury IV).

Od roku 1933 byl ve vývoji letoun Letov Š-231 a teprve v listopadu 1934 byl vydán oficiální závěrečný posudek s potvrzením, že letoun Š-231 po všech úpravách ministerstvu národní obrany vyhovuje. Sériové letouny vyráběné v roce 1935 byly poháněny licenčním levotočivým vzduchem chlazeným hvězdicovým devítiválcem Walter Merkur V-S2 o startovním výkonu 412 kW (560 k), krytým townendovým prstencem s dřevěnou dvoulistou vrtulí Letov. Palivo tvořila směs benzínu, benzolu a líhu (případně benzínu a benzolu). K československému vojenskému letectvu začal Letov Š-231 přicházet v druhé polovině roku 1936 (kdy byla dokončena série 25 strojů), avšak již na přelomu let 1936/1937 rozhodlo MNO o jejich prodeji Španělskému republikánskému letectvu. Krátce poté byly staženy z výzbroje u Leteckého pluku č. 2 v Olomouci. Kupní smlouvu na základě pověření ministerstva z 9. ledna 1937 na dodávku 24 stíhacích letadel Letov Š-231 a 17 záložních motorů Walter Merkur VS2 podepsali zástupci 23. ledna 1937 v estonském Tallinu a již 26. ledna převzal Letov do revize první dva Š-231. Následně 28. ledna 1937 dostala III. peruť 2. leteckého pluku rozkaz přelétnout do konce měsíce z Olomouce do Letňan dalších dvanáct strojů a 7. února stálo na továrním letišti Letova osm zbývajících Š-231. Do Španělska byly letouny zasílány v rozloženém stavu v průběhu roku 1937. Tyto letouny pak byly nasazeny ve španělské občanské válce na straně republikánů.

Dne 20. dubna 1938 poprvé vzlétl pozorovací letoun, čtyřmístný dvoumotorový dolnoplošník se zatahovacím záďovým podvozkem a uzavřenými prostory osádky Aero A-300 s odlehčenými motory verze Bristol Mercury IX.Bulletin Walter, Letecké vzduchem chlazené motory Walter, Vol. 1938, No. 2 (June), 60 p., Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII - Jinonice Předběžný posudek vydaný ústavem VTLÚ vyšel pro prototyp poměrně kladně. Celkově letoun vykazoval velmi dobré letové vlastnosti. Výzbrojní komise MNO 9. listopadu 1938 jednomyslně doporučila zavést A-300 do výzbroje. Nejdříve měla být objednána 10-15kusová ověřovací série s motory Walter Merkur IX, to by znamenalo vyrobit 20-30 motorů. Kolik z tohoto počtu jich bylo vyrobeno, známo není. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 padl Němcům do rukou prototyp a dva rozestavěné stroje již s motory Walter Merkur IX. Tím vlastně projekt A-300 skončil. Následně prý Němci zkoušeli prototyp u společnosti Focke-Wulf v Brémách, kde po něm stopy mizí.

Podle výrobce Walter byly motory Walter Merkur použity ještě na dalších typech letounů, zřejmě se však jednalo o jednotlivé instalace nebo ve svých materiálech výrobce použil dokumentaci s motory Bristol Mercury.

Varianty Walter

Walter Merkur IRC (1931) – Bristol Mercury IV (1929) Walter Merkur V-S2 (1934) – Bristol Mercury IV S.2 (1932) Walter Merkur VIII (1938) – Bristol Mercury VIII (1935) Walter Merkur IX (1938) – Bristol Mercury IX (1935)

Použití v letadlech Aero A-42c Aero A-300 Letov Š-128 a Š-228 Letov Š-231

Specifikace Údaje dle náhled|Walter Merkur VIII, IX

Technické údaje

Typ: čtyřdobý zážehový hvězdicový devítiválcový letecký motor Vrtání válce: 146 mm Zdvih pístu: 165 mm Celková plocha pístů: 1507 cm² Zdvihový objem motoru: 24 860 cm³ Průměr motoru: 1307 mm Délka motoru: 1465 mm Hmotnost suchého motoru: 450–485 kg (dle typu)

Součásti

Rozvod: OHV, 2 sací a 2 výfukové ventily chlazené sodíkem na válec Palivový systém: karburátor Triplex VII (IRC), Claudel-Hobson s automatickou regulací tlaku a směšovacího poměru Předepsané palivo: směs benzinu, benzolu a lihu v poměru 6:2:2 (případně benzínu a benzolu), 87 oktanů (dle typu) Spotřeba paliva: 220 g.h−1.k−1 / 299 g.h−1.kW−1 (IRC, V3-2) Zapalování: Scintilla GN9DA s automatickým předstihem Kompresní poměr: 5,3:1 (IRC), 5,5:1 (V-S2), 6,3:1 (VIII, IX) Kompresor: odstředivý, jednorychlostní, jednostupňový kompresor Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní Pohon: dřevěná dvoulistá nebo kovová třílistá vrtule Převod na vrtuli: 3:2 (IRC, V-S2), 7:4 (VIII), 2:1 (IX), reduktor Farman Nominální otáčky vrtule: 1 333 ot/min Chladicí systém: chlazení vzduchem

Výkony

nominální výkon: 475 k (350 kW) při 2000 ot/min – typ IRC, 460 k (338 kW) při 2250 ot/min typ V-S2, 640 k (470 kW) při 2400 ot/min – typy VIII, IX maximální výkon při zemi: 550 k (404 kW) při 2350 ot/min – typ IRC a V-S2, 690 k (507 kW) při 2750 ot/min – typy VIII, IX maximální výkon ve výšce: 530 k (390 kW)/3400 m – typ IRC, 525 k (386 kW)/3600 m a 570 k (419 kW)/4800 m – typ V-S2, 730 k (537 kW)/3550 m a 840 k (618 kW)/4100 m – typy VIII, IX ekvivalentní výkon typu IRC: 775 k (570 kW) specifický výkon IRC (při ekv. výkonu): 27,07 k/l (19,9 kW/l)

Galerie

Odkazy Reference

Literatura ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938, I. vydání. Praha : Naše vojsko, 2015 FIALA, Jan, Aero A-300, Letectví a kosmonautika 1/1981, s. 8–10 KUČERA, Pavel, Aero A-300, Letectví a kosmonautika 1, 2/1981, s. 31–33, 71–73 KUČERA, Pavel, Československé prototypy, 1. díl, I. vydání. Nevojice : Jakab, 2006 ŠNAJDR, Miroslav. Soumrak stíhacích dvouplošníků 2, Španělsko- severní bojiště 1937. Fontána, Přáslavice 2005. . Walter a.s.: Letadlové motory Walter Pegas II-M2 a Walter Merkur V-S2 (Popis a návod k obsluze a udržování), 1936, 135 s., Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVII-Jinonice

Související články Aero Vodochody Aero A-300 Letov Letov Š-231 A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory Walter Jupiter Walter Pegas

Externí odkazy [ -IX] Walter Merkur V S2 na valka.cz Walter Jinonice Letov Š-231 na valka.cz Na španělském nebi - Letov Š-231 na valka.cz Aero A-300 na vinar.cz Aero A-300 na vojsko.net

Merkur Kategorie:Hvězdicové motory