Baron József Eötvös de Vásárosnamény (3. září 1813, Budín, nyní Budapešť – 2. února 1871, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský politik a romantický spisovatel, v jehož díle se již projevily silné prvky realismu. Byl významným kritikem feudálních poměrů v Uhrách a průkopníkem maďarského liberalismu.RÁKOS, Petr. Baron József Eötvös - průkopník a klasik maďarského liberalismu, in Střední Evropa. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993, č. 28. S. 57-66

Život Pocházel z významné uherské šlechtické rodiny. Roku 1831 ukončil studium na Královské uherské univerzitě v Pešti a pak vstoupil do státní služby jako notář v Székesfehérváru (Stoličný Belehrad). Roku 1835 se stal se úředníkem uherské dvorní kanceláře, později dvorním koncipistou a pak soudcem při prešovské soudní tabuli. Při svých cestách po Německu, Švýcarsku, Nizozemsku, Francii a Anglii v letech 1836–1837 se seznámil s novými trendy v literatuře a v politice a setkal se s předními představiteli romantismu. Patřil k zakládajícím členům Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti, založená roku 1836 a pojmenovaná po dramatikovi Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. Vedle literatury se zabýval také odbornými právními a sociálními otázkami a roku 1840 byl jmenován členem komise pro reformu vězeňství.Ottův slovník naučný. 8. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 648. Roku 1842 uzavřel sňatek s uherskou šlechtičnou Ágnes Katalin Annou Rosty de Barkóc.József Eötvös de Vásárosnamény - Geni.com náhled|vlevo|Eötvösův portrét z roku 1845 od Miklóse Barabáse Po vypuknutí maďarské revoluce v roce 1848 se stal ministrem školství v povstalecké vládě a v této funkci provedl reformu středního a vysokého školství po způsobu ostatních vyspělých evropských zemí. Nesouhlasil však se snahou Lajose Kossutha po získání samostatnosti Uher. Proto nakonec odjel do Mnichova, kde žil až do roku 1853 a zabýval se zde především historickými a filosofickými studiemi. Po návratu do vlasti pokračoval ve své literární práci a vydával nejen básnická a prozaická, ale také filozofická i politická díla. Od konce padesátých let se opět věnoval politické činnosti, roku 1866 se stal předsedou Uherské akademie věd a po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 se stal znovu ministrem kultury v uherské vládě. V této funkci pracoval až do své smrti roku 1871 a zasloužil se o přijetí zákonů o základním školství a o zrovnoprávnění Židů.HEGEDÜS, Géza. A magyar irodalom arcképcsarnoka on Magyar Elektronikus Könyvtár, S. 164-166

Svou literární dráhu začal jako dramatik a básník. Těžiště jeho tvorby je však v próze. Do maďarské literatury vnesl sociální témata a od sentimentálních, idylických a romantických děl se postupně dostal až ke kritickému realismu. Jeho práce se vyznačují jemnou psychologií postav, ale v některých z nich se projevuje sklon k didaktičnosti. Kromě toho přeložil do maďarštiny Goethovu tragédii Götz von Berlichingen a melodrama Victora Huga Angelo.

Jako politik byl představitelem západoevropského liberalismu. Zasazoval se o reformu školství, o spravedlivější postavení národnostních menšin a o odstranění feudálních přežitků v Uhrách, podmíněné odstraněním zastaralého župního zřízení. Byl však pro centralizaci veřejné správy v rámci rakouské monarchie, jejíž celistvost obhajoval. Teprve později se přiklonil ke konceptu dualismu.

Bibliografie náhled|Uhry roku 1514. titulní list prvního vydání z roku 1847 náhled|József Eötvös roku 1852, auot Miklós Barabás náhled|Vydání Eötvösových projevů z roku 1900

Divadelní hry Apotheosa kritikova (1831, A kritikus apotheosisa), divadelní hra namířená proti extrémnímu liberalismu Józsefa Bajzy. Ženichové (1833, A házamlók), veselohra. Pomsta (1834, Bosszú), tragédie. Ať žije rovnost (1840, Éljen az egyenlőség), satirická komedie zesměšňující pseudoliberalismus uherské župní šlechty.

Básně Zmrzlé dítě (1835, A megfagyott gyermek), balada. Loučení (1836, Búcsú), vlastenecky laděná óda. Hrad a chatrč (1837, A vár és a kunyhó), balada. I já bych rád... (1846, Én is szeretném…), báseň. Básně (1869, Költemények).

Próza Kartuzián (1841, A karthausi), román vyznačující se sentimentalismem, filosofickým lyrismem a romantickým humanismem, odehrávající se ve Francii za červencové revoluce roku 1830 a vyjadřující názor, že společenský pokrok není možný bez pokroku mravního. Vesnický notář (1845, A falu jegyzöje), první román kritického realismu v maďarské literatuře, ve kterém na marném boji venkovského notáře proti župním přehmatům dokládá autor nutnost demokratizace Uher. Uhry roku 1514 (1847, Magyarország 1514-ben), slovensky jako Pod Dóžovou zástavou, román o Dóžově povstání, varující před krvavým povstáním a zároveň poukazující na nutnost řešení neudržitelného postavení rolnictva. Slovenské děvče v Alföldu (1854, Egy tót leány az Alföldön), novela. Sestry (1857, A növérek), román. Povídky (1859, Elbeszélések). Zimní trh (1859, Téli vásár), novela. Myšlenky (1864, Gondolatok), sbírka aforismů.

Odborné a filosofické práce Úvahy o reformě vězeňství (1838, Vélemény a fogházjavitás ugyében), studie propagující severoamerický vězeňský systém. Chudoba v Irsku (1840, Szegénység Irndban), studie kritizující postoje Anglie vůči Irsku. Emancipace židů (1840, A zsidók emancipációja), studie. Reform (1846, Reforma), soubor časopiseckých článků. O rovnosti národností v Rakousku (1850, Über die Gleichberichtigung der Nationalitäten in Oesterreich), německy psaná studie. Vliv vládnoucích idejí 19. století na stát (1851–1854, A XIX. század eszméinek befolyása az álladalomra), dva svazky, nejvýznamnější autorovo filosofické dílo. A nemzetiségi kérdés (1865, Národnostní otázka), studie. Beszédek (1900, Projevy).

Filmové adaptace A karthausi (1916, Kartuzián), maďarský němý film, režie Michael Curtiz jako Kertész Mihály. Viola, az alföldi haramia (1920), maďarský němý film podle románu Vesnický notář, režie Oszkár Damó.Damo Oszkár - Magyar életrajzi lexikon A megfagyott gyermek (1921, Zmrzlé dítě), maďarský němý film, režie Béla Balogh. Néma kolostor (1941, Tichý klášter), maďarský film podle románu Kartuzián, režie Endre Rodríguez. Éljen az egyenlőség (1980,Ať žije rovnost), maďarský televizní film, režie László Vámos. A falu jegyzöje (1986, Vesnický notář), maďarský televizní seriál, režie Éva Zsurzs

České překlady Zmrzlé dítě, Časopis Musea království českého 1858, ročník 32, číslo 1, přeložil A. Müller.Časopis Musea království Českého 1858 - Národní muzeum Vesnický notář, Praha: Alois Hynek 1885, přeložil František Brábek. Zimní trh, Brno: Moravská orlice, 1894, deník, ročník 32, číslo 262-265, přeložil Gustav Narcis Mayerhoffer.Moravská orlice - Moravská zemská knihovna

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Eötvös József (vásáros-naményi báró)

József Eötvös a politický program uherských centralistů před rokem 1848

Kategorie:Maďarští spisovatelé Kategorie:Maďarští politici Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí v roce 1871 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži