Humprecht Czernin z Chudenic, též Humprecht Černín z Chudenic, zvaný Pobožný (1525–1601) byl český šlechtic z chudenické větve rodu Czerninů (Černínů) z Chudenic. Byl císařským radou, hejtmanem Pražského hradu a podkomořím.
Původ náhled|vlevo|Erb Czerninů z Chudenic Narodil se jako nejstarší syn zchudlého rytíře Diviše Czernina z Chudenic (1519–1548) a jeho manželky Elišky Buchvaldové z Hrádku. Jeho bratr Jan (nejstarší; asi 1549/1554–1580), který zastával úřad hejtmana Vltavského kraje a výběrčího královských daní, byl zakladatelem nedrahovické větve rodu. Ze všech sourozenců měli potomky právě jen Humprecht a Jan.
Kariéra Veřejnou činnost zahájil nejprve ve funkci hejtmana Plzeňského kraje (1572–1573).MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Praha, 2011 (rigorózní práce) s. 117 dostupné online Kariéru udělal za vlády Rudolfa II. V letech 1576–1599 zastával úřad hejtmana Pražského hradu, v letech 1576–1594 byl podkomořím králové,BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, s. 93 to znamená, že se staral o příjmy z věnných měst. V letech 1593–1601 byl dokonce královským podkomořím. Mimoto byl od roku 1574 přísedícím komorního a dvorského soudu, v letech 1580–1599 se uvádí jako rada královské komory a v letech 1582–1600 byl členem zemského soudu za rytířský stav.STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království Českého v době rudolfínské; Praha, 2014 s. 197, 276, 280, 291, 365
Na Chudenickém zámku se nachází Andělský pokoj, kde podle rodové legendy anděl Humprechtovi zvěstoval smrt a vyzval ho k účasti na mši v kapli sv. Wolfganga, která se nachází na vrchu nad Chudenicemi. V kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích se dochoval jeho náhrobní kámen z pískovce. Pochází z roku 1601 a Humprecht je na něm vyobrazen v rytířské zbroji, nechybí ani latinský nápis s datem jeho úmrtí. Je umístěn ve stěně presbytáře, avšak původně kryl vstup do rodové hrobky. Zachoval se, protože byl později zakryt novou podlahou.
Majetek náhled|vlevo|Zámek Chudenice Po otci zdědil tvrz Chudenice s dvorem a ves. Tvrz nechal přestavět na renesanční zámek obdélného půdorysu. Za své zásluhy si 2. ledna 1592 vysloužil u císaře Rudolfa II. povýšení Chudenic na městečko s právem na znak, pečeť a tržní právo. Konkrétně se směl pořádat roční trh na koně a dva trhy roční. Humprecht byl také majitelem pusté vsi Bělýšov (Bělejšov) a Ohražensko. Dále vlastnil Kramolín, Slatinu a Trnčí. Od Jindřicha Mladoty z Jilmanic koupil městečka Poleň a Poleňku. V roce 1581 koupil od Kanických ves Bezpravovice, poté statek Únějovice. V roce 1590 koupil ves Kámen, která předtím patřila ke Švihovu. V roce 1593 se stal majitelem vsi Řakom s dvorem, lesem Doubravou a pustou vsí Pravětice (zaniklá obec poblíž Řakomi). Městečko Švihov s vodním hradem získal od věřitelů zadluženého Heralta Říčanského z Říčan roku 1598.
Rodina Oženil se Ludmilou (Lidmilou) Kotzovou z Dobrše († 1583). Narodily se jim následující děti:
1. Anna 2. Jan († asi 1599) ∞ Lidmila Byšická z Byšic († 1601) 3. Jindřich († 1640) svobodný pán 1629, hejtman plzeňského kraje 1. ∞ Kryzelda Kokorzowská z Kokorzowa († asi 1614) 2. ∞ Veronika Čejková z Olbramovic 4. Adam († 1622) Johanka z Lokšan († po 1622)
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Humprecht Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští podkomoří Kategorie:Čeští podkomoří králové Kategorie:Hejtmani plzeňského kraje (monarchie) Kategorie:Narození v roce 1525 Kategorie:Úmrtí v roce 1601 Kategorie:Pohřbení v Chudenicích Kategorie:Muži