Znak Prachatic, českého města v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, je tvořen červeným štítem, na kterém je stříbrný dvouocasý lev bez koruny, ve skoku doprava obrácený, a nad ním stříbrné zkřížené klíče zuby nahoru a ven obrácené.
Zkřížené vyšehradské klíče symbolizují Vyšehradskou kapitulu, která byla v počátcích existence vrchností Prachatic. Znak vyšehradské kapituly má dva klíče, ale jiné, než znak Prachatic. Stříbrný český lev se ve znaku objevil v roce 1493, kdy císař Fridrich III. Habsburský prachatický znak touto heraldickou figurou polepšil.
Znak není uveden v Registru komunálních symbolů. Tam je uvedena pouze prachatická vlajka.Symboly – Prachatice v REKOSu
Historie náhled|Znak Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
thumb|První známé barevné vyobrazení českého lva (nástěnná freska Gozzova paláce v Kremži, 70. léta 13. století)
Prachatický městský znak prošel za staletí složitým vývojem. První podoby městského znaku jsou na městských pečetích z konce 14. století a začátku 15. století.
Městský znak na pečetidlech města Důležitým dokladem o vývoji prachatické městské heraldiky jsou dochovaná městská pečetidla a jejich otisky.
Nejstarší zachovaná pečeť znázorňuje obraz sv. Petra podle zasvěcení vyšehradského chrámu. Vyšehradská kapitula byla totiž vrchností města Prachatic. Pečeť z roku 1412 nese obraz svatého Jakuba podle zasvěcení prachatického kostela svatého Jakuba Většího mezi dvěma znaky, a to vyšehradské kapituly a královského lva. Třetí gotická pečeť snad z první poloviny 15. věku má na štítě hradební zeď s branou a dvěma věžemi, mezi nimiž byl štítek se zkříženými vyšehradskými klíči. Nad štítkem jsou dvě hvězdy. Pečeť nelze přesně časově zařadit, protože je dochován pouze její otisk v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea. V husitském období užívalo město Prachatice přechodně pečeti s obrazem kalicha, kopí a žebříku, vše ovinuté trnovou korunou, tedy pečeti podobné pečetím města Tábora. V tomto případě nešlo patrně o znak, nýbrž opět o pečetní znamení. V 15. století v době, kdy vrchností byli páni z Roupova Prachatice začaly používat jako znak jen červený štít s bílými zkříženými klíči, které ztratily svůj původní smysl. Tak je znak popsán v privilegiu Fridricha III. z 5. července 1493, kterým císař v době vlády Jana z Roupova polepšil znak Prachatic a přidal do jejich štítu pod klíče ještě bílého českého lva ve skoku doprava s otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem. Tento znak byl používán až do 18. století. V této podobě se dochovalo vyobrazení prachatického znaku v kostele sv. Jakuba Většího (1600), na soše Spravedlnosti na kašně na Velkém náměstí (1583), v kartuši portálu Staré radnice s letopočtem 1571, na Sitrově (Žďárských) domě, na Dolní bráně. V průběhu 18. století byl zřejmě podle starého gotického pečetidla s hradbou a věžemi obnoven tento znak na pečeti a jako znak proveden barvami: na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím a otevřenou branou, se zlatou vytaženou mříží. Za hradbami vystupují dvě stříbrné věže s červenými střechami a zlatými makovicemi, každá s jedním velkým oknem. Mezi věžemi stojí červený štítek se zkříženými stříbrnými klíči. Tohoto znaku se pak obecně užívalo až do 19. století. V r.1881 byl však na novou radnici zasazen nový znak, provedený nepochybně malířem J.Messnerem. Je vlastně spojením obou forem znaku, má totiž tehdy užívanou podobu s branou a věžemi, na štítku jsou však klíče a pod nimi lev. Tento znak byl používán do roku 1936.
Současná podoba znaku Současný městský znak je užíván od roku 1936, kdy nastoupil do funkce první český starosta Otto Chadraba. Nové vedení města rozhodlo o změně městského znaku do podoby z roku 1493, v níž převládal na štítě český lev. V roce 1936 získalo použití českého lva v městském znaku aktuální smysl jako symbol vítězství českého obyvatelstva nad dosavadní německou správou města. Znak začal městský úřad užívat od podání žádosti o změnu Ministerstvo vnitra ČSR 5. března 1936. Ze strany MV ČSR nebyly námitky proti navržené změně, město bylo pouze vyzváno k dodání dokonalejší vzorové malby jako podmínky schválení. Jednání se táhlo až do roku 1938, bylo obnoveno i za okupace, ale nedovedeno do konce. Přesto byl znak se lvem a klíči užíván trvale až do současné doby. Po roce 1945 byl tento znak vnímán jako symbol vítězství českého lidu.
Užití znaku Znak je v současné době používán jako městský symbol na prezentacích města (oficiální web města, naučné stezky prospekty pro turisty apod.), v úředním styku a při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí v Prachaticích a na akcích, na kterými přebírá starosta Prachatic záštitu. V souladu s § 34a odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů mohou jiné subjekty užívat znak obce jen se souhlasem Městské rady v Prachaticích. Znak Prachatic je umístěn na tabulích s názvy prachatických ulic. V rámci regenerace Městské památková rezervace je reliéf znaku umisťován na poklopy uličních vpustí vodovodů a kanalizace.
Mestský znak na budovách a v ulicích Vývoj Prachatického znaku a jeho reprezentační využití od 16. století do současnosti lze sledovat na historických budovách a jejich malířské výzdobě: Kostel svatého Jakuba Většího Kašna na Velkém náměstí Stará radnice Sitrův dům Nová radnice Dolní brána
Mestský znak na budovách
Mestský znak na dalších objektech
Mestský znak používaný od roku 1881 do roku 1936 na dalších objektech
Mestský znak používaný v současnosti na různých objektech
Odkazy Reference
Literatura
Související články Městská památková rezervace Prachatice Městská heraldika
Externí odkazy
Prachatice Kategorie:Dějiny Prachatic Kategorie:Domy v Prachaticích Kategorie:Kultura v Prachaticích