Kostel svatého Jakuba (Jindřichův Hradec)

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci je novogotický kostel z let 1859–1860 na mírném návrší nad Mertovými sady západně od města. V jeho kryptě se nachází prázdná hrobka šlechtického rodu hrabat Czerninů z Chudenic. Kostel je památkově chráněn, je v majetku České republiky a spravuje ho Národní památkový ústav. Jinak nepřístupný objekt lze navštívit například v rámci festivalu Noc kostelů.

Historie Starší historie Původně v tomto místě stávala strážní tvrz, později kostelík s věžičkou, který se připomíná k roku 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. Později byla rozšířena na 14 zastavení. Kostel byl přestavěn v roce 1605 na přání Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649), vdovy po Jáchymu Oldřichovi z Hradce (1579–1604), posledním mužském členu rodu pánů z Hradce. V roce 1783, tedy v období reforem císaře Josefa II., byl zrušen. Ve čtyřicátých letech 19. století byl využíván jindřichohradeckou vojenskou posádkou jako sklad střelného prachu. Nakonec byl kvůli špatnému stavu v roce 1856 stržen.

Současný kostel Jednolodní novogotický orientovaný kostel s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně nechal postavit majitel panství Evžen Karel Czernin (1796–1868) v letech 1859–1860. Podle plánů architekta Bedřicha Augusta von Stache (1814–1895) ho postavil jindřichohradecký stavitel Jan Kocáb. Kostel vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 10. června 1860.

Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854–1856. Z města vede ke kostelu křížová cesta.

Od druhé poloviny 20. století nebyl kostel udržován. V roce 2020 město Jindřichův Hradec oznámilo záměr postupně kostel revitalizovat. V souvislosti s tímto zájmem o obnovu památky byla v létě 2020 v kostele uspořádána výstava Černínové a kostel sv. Jakuba.

Architektura Novogotický styl charakterizují pětiboký presbytář, který uzavírá paprsčitá klenba s kruhovým svorníkem, lomená okna s kružbami a tesané kamenné rozety na věži. Jednolodí je kryté sedlovou střechou. Vchod do kostela se nachází na západní straně pod věží. Sedlový portál je opatřen tympanonem s reliéfem Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou od Františka Malinovského. Charakteru kostela odpovídal i dřevěný mobiliář zdobený gotizujícími prvky, jehož většina však byla ukradena v roce 1968.

Černínská hrobka Na severní straně kostela se pod schodištěm nachází vchod do podzemní černínské hrobky, která byla vylámána ve skále pod kostelem. Stavebník kostela Evžen Karel Czernin nechal z Vídně převézt těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1932, kdy zde byla uložena rakev s ostatky JUDr. Františka Jaromíra Czernina. Neutěšený stav celého areálu kostela a vlámání se do krypty v roce 1990 vedlo k tomu, že ostatky Czerninů byly v roce 1997 vyjmuty z rodinné hrobky a pochovány u jižní stěny kostela. Pohřbené připomíná novodobá pamětní deska na jižní straně presbytáře.

Seznam pochovaných chronologicky podle data úmrtí Celkem zde bylo pochováno 16 osob ze čtyř generací jindřichohradecké větve Czerninů. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněni vladaři. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 11. Marie Gabriela Czerninová 15. 12. 1782 Vídeň Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena 13. 11. 1787 na Währingském hřbitově ve Vídni. Zemřela ve věku čtyř let na pravé neštovice. Ostatky byly převezeny z Vídně. 12. 11. 1787 Vídeň Marie Terezie Schönbornová (č. 3) 2. 11. Marie Terezie Czerninová 3. 2. 1784 Vídeň Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena 24. 11. 1787 na Währingském hřbitově ve Vídni. Zemřela ve věku tří let na pravé neštovice. Ostatky převezeny z Vídně. 23. 11. 1787 Vídeň Marie Terezie Schönbornová (č. 3) 3. (10.) Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu 7. 6. 1758 Vídeň Evžen Ervín z Schönborn-Buchheim a Heussenstammu 17. 1. 1727 Mohuč – 25. 7. 1801 Vídeň 22. 10. 1781 Vídeň: Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena 26. 2. 1838 na Schmelzském hřbitově ve Vídni. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Zemřela ve věku 79 let na ochrnutí plic. Ostatky převezeny z Vídně. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Gabriela (1782–1787; č. 1) 2. Marie Josefa Františka (1784?–1784) 3. Marie Terezie (1784–1787; č. 2) 4. Kristýna Alžběta (1786–1786) 5. Evžen I. Karel (1796–1868; č. 7) 23. 2. 1838 Vídeň Marie Alžběta ze Salm-Salmu 4. 4. 1729 Hoogstraten – 4. 3. 1775 zámek Schönborn 4. 10. Jan Rudolf Czernin center|100 px 9. 6. 1757 Vídeň Prokop Vojtěch Czernin 23. 3. 1726 Praha – 30. 1. 1777 Praha 22. 10. 1781 Vídeň: Marie Terezie Schönbornová (č. 3) Původně pohřben 25. 4. 1845 na Schmelzském hřbitově ve Vídni. 3. vladař domu hradeckého a chudenického (1777–1845), císařský komorník a skutečný tajný rada, nejvyšší dědičný číšník Českého království (1777–1845), nejvyšší císařský komorník (1824–1845), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1823). Zemřel jako 88letý na sešlost věkem. Ostatky byly převezeny z Vídně. 23. 4. 1845 Vídeň Gundakara Marie Antonie z Colloreda 21. 4. 1728 – 2. 10. 1757 5. 12. Karolína Czerninová 31. 12. 1830 Vídeň Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 14. 7. 1852 Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) 6. (11.) Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu center|100 px 25. 9. 1798 Vídeň František z Orsini-Rosenbergu 27. 5. 1817 Vídeň: Evžen I. Karel Czernin (č. 7) Tělo vykropeno doma (Paradeplatz 9 ve Vídni 8-Josefstadtu) 20. 4. 1866 a poté odvezeno do Jindřichova Hradce, následně 24. 4. byla pohřbena v rodinné hrobce v kostele sv. Jakuba. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Zemřela ve věku 67 let na srdeční vadu.

Narodily se jí následující děti: 1. Jaromír (1818–1908; č. 10) 2. Heřman František (1819–1892; pohřben v zámecké kapli ve Vrchlabí) 3. Rudolf (1821–1873) 4. Humbert (1827–1910; č. 11) 5. Marie Terezie, provd. Pejasevichová de Veröcze (1829–1916) 6. Karolína (1830–1852; č. 5) 18. 4. 1866 Vídeň 7. 11. Evžen I. Karel Czernin center|100 px 4. 11. 1796 Vídeň Jan Rudolf Czernin (č. 4) 27. 5. 1817 Vídeň: Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) Tělo bylo slavnostně vykropeno 14. 7. 1868 a 17. 7. pohřbeno v rodinné hrobce v Jindřichově Hradci. 4. vladař domu hradeckého a chudenického (1845–1868) a nejvyšší dědičný číšník Českého království. C. k. komoří a tajný rada, poslanec Českého zemskéh sněmu (1861–1863, 1867) a dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1861). Majitel primogeniturního fideikomisu Chudenice, Jindřichův Hradec, Petrohrad a Krásný Dvůr (1845–1868). Zemřel ve věku 71 let na plicní edém. 11. 7. 1868 Petrohrad Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu (č. 3) 8. (12.) Karolína Schaffgotschová 13. 9. 1820 Brno Jan František Schaffgotsch 30. 6. 1792 Brno – 3. 11. 1866 Brno 26. 2. 1843 Vídeň: Jaromír Czernin (č. 10) Pohřbena 14. 11. 1876 v hraběcí hrobce kostela sv. Jakuba. Dáma Řádu hvězdového kříže (1843), palácová dáma. Zemřela ve věku 56 let na plicní edém. Narodily se jí následující děti: 1. Terezie, provd. Schönborn-Buchheim-Wolfsthalová (1843–1910; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Dornbachu) 2. Marie Rudolfina, provd. Salm-Reifferscheidt-Krautheimová (1845–1922) 3. Karolína, provd. Lederbur-Wichelnová (1847–1907) 4. Arnoštka, provd. Öttingen-Öttingen a Öttingen-Wallersteinová (1848–1908) 5. Evžen II. Jaromír František (1851–1925; č. 14) 6. František Jaromír Evžen (1857–1932; č. 16) 9. 10. 1876 Petrohrad Marie Arnoštka z Lambergu 8. 5. 1791 Ljubljana – 29. 4. 1858 Brno 9. 13. Karolína Czerninová 25. 6. 1868 Štýrský Hradec Humbert Czernin (č. 11) Pohřbena 11. 6. 1889 v rodinné hrobce u kostela sv. Jakuba. Zemřela ve věku 20 let na plicní tuberkulózu. 6. 6. 1889 Döbling Terezie Josefína z  Grünne (č. 12) 10. 12. Jaromír Czernin střed|100 px 13. 3. 1818 Vídeň Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 26. 2. 1843 Vídeň: Karolína Schaffgotschová (č. 8) Pohřben 30. 11. 1908 v hrobce u sv. Jakuba. 5. vladař domu hradeckého a chudenického (1868–1908), c. k. komoří (1845), tajný rada (1881), rytíř Řádu zlatého rouna (1884), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr. Zemřel ve věku 90 let na oboustranný zápal plic. 26. 11. 1908 Petrohrad Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) 19. 3. 1879 Vídeň: Josefína Paarová (č. 13) 11. 12. Humbert Czernin 15. 1. 1827 Vídeň Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 19. 11. 1864 Vídeň: Terezie Josefína z Grünne (č. 12) Pohřben 5. 12. 1910 v hraběcí hrobce u sv. Jakuba. Zakladatel štýrskohradecké větve. C. k. komoří a major v armádě. Zemřel ve věku 83 let na mozkovou mrtvici při zkornatění tepen. 29. 11. 1910 Štýrský Hradec Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) 12. (12.) Terezie Josefína z Grünne 1. 8. 1840 Žatec Karl Ludwig Grünne 25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden u Vídně 19. 11. 1864 Vídeň: Humbert Czernin (č. 11) Pohřbena 22. 3. 1911 v hraběcí hrobce u sv. Jakuba. Zemřela ve věku 70 let na novotvar. Narodily se jí následující děti: 1. Eugen (1865–1926) 2. Karolína (1868–1889; č. 9) 3. Rudolf (1874–1949) 17. 3. 1911 Štýrský Hradec Karolina z Trauttmansdorff-Weinsbergu 29. 2. 1808 Vídeň – 19. 3. 1886 Baden u Vídně 13. (12.) Josefína Paarová 1. 1. 1839 Vídeň Karel Paar 6. 1. 1806 Brzeg, Polsko – 17. 1. 1881 Bechyně 3. 6. 1861 Vídeň: Ladislav z Falkenhaynu 8. 1. 1833 – 2. 2. 1865 Vídeň Pohřbena 10. 2. 1916 v rodinné hrobce u sv. Jakuba. Dáma řádu Hvězdového kříže (1862), palácová dáma, nositelka řádu Alžběty 1. třídy (1898). Zemřela náhle ve věku 77 let na krvácení do plic. 6. 2. 1916 Vídeň Ida Leopoldina z Liechtensteinu 12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň 19. 3. 1879 Vídeň: Jaromír Czernin (č. 10) 14. 13. Evžen II. Jaromír František Czernin center|100 px 13. 2. 1851 Vídeň Jaromír Czernin (č. 10) 26. 4. 1876 Vídeň: Františka z Schönburg-Hartensteinu (č. 15) Pohřben 11. 11. 1925 v rodinné hrobce u sv. Jakuba. 6. vladař domu hradeckého a chudenického (1908–1925), c. k. komoří (1881), tajný rada (1907), rytíř Řádu zlatého rouna (1911), čestný rytíř řádu Německých rytířů, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr. Zemřel ve věku 74 let na mozkovou mrtvici. 5. 11. 1925 Petrohrad Karolína Schaffgotschová (č. 8) 15. (13.) Františka z Schönburg-Hartensteinu 28. 8. 1857 Karlsruhe Josef Alexandr z Schönburg-Hartensteinu 5. 3. 1826 Vídeň – 1. 10. 1896 Vídeň 26. 4. 1876 Vídeň: Evžen II. Jaromír Czernin (č. 14) Pohřbena 24. 1. 1926 v rodinné hrobce u sv. Jakuba. Dáma řádu Hvězdového kříže (1879), nositelka řádu Alžběty 1. třídy, palácová dáma. Bezdětná. Zemřela ve věku 68 let na degeneraci srdečního svalu. 20. 1. 1926 Petrohrad Karolína Josefa z Liechtensteinu 27. 2. 1836 Vídeň – 28. 3. 1885 Vídeň 16. 13. František Jaromír Czernin center|100 px 3. 3. 1857 Vídeň Jaromír Czernin (č. 10) Pohřben 13. 4. 1932 v hrobce u sv. Jakuba. 7. vladař domu hradeckého a chudenického (1925–1932), JUDr., dvorní rada, čestný rytíř Řádu německých rytířů, majitel statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný dvůr. Protože byl bezdětný, adoptoval Eugena Alfonse Czernina (3. 1. 1892 Praha – 16. 6. 1955 Vídeň). Zemřel ve věku 75 let na chronický zánět srdečního svalu a rozedmu plic 9. 4. 1932 Jindřichův Hradec Karolína Schaffgotschová (č. 8) Příbuzenské vztahy pohřbených