Bolestný Kristus z Chebu je plně plastická socha Krista, která typově navazuje na Multscherovu sochu na západním portálu katedrály v Ulmu, ale pojetím roušky i jinými znaky odpovídá době vzniku na počátku 16. století.Vykoukal J, 2009, s. 209 Je vystavena v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení Plně plastická dřevěná socha 104 × 41 × 13 cm, bez polychromie i původního křídového podkladu, inv. č. P16. Chybí špičky nohou a drobná poškození jsou také na bederní roušce. Restaurovali M. Černá (1972) a J. Živný (1986).
Kristus má na hlavě trnovou korunu a jeho nahé tělo je zahaleno pouze bederní rouškou. Věřícím ukazuje své rány – prsty pravé ruky rozevírá ránu v boku, levice ukazuje dlaň probodnutou hřebem. Tělo se štíhlým pasem, širokými boky a klenutým hrudníkem je stylizované, ale řezba rukou a nohou je anatomicky věrná, včetně modelace svalů a jejich úponů. Rouška je ovinutá kolem boků a svázaná nad pravou vykročenou nohou, s jedním cípem vlajícím na pravém boku a druhým protaženým mezi nohama a vlajícím za levou nohou. Obdélná hlava s dlouhými vlasy a nerozděleným vousem je běžného typu a vychází z grafických listů nebo dílenských vzorníků.
Zobrazení Bolestného Krista jako stojícího živého Spasitele s trnovou korunou a ranami po Ukřižování má původ v německém sochařství 14. století. Multscherův Kristus má stejně jako většina podobných soch z 15. století kromě bederní roušky i plášť. Některé sochy Bolestného Krista (Kristus Bolestný z Novoměstské radnice, 1440) zdviženýma rukama odkazují ke starším vyobrazením Krista jako Soudce světa.Jan Chlíbec, 1990, s. 35 Sochy Bolestného Krista v zaalpském prostředí z druhé poloviny 16. a první čtvrtiny 15. století se liší v míře zvýraznění ran po bičování nebo polohou rukou. Chebská socha představuje zklidnění, ztlumení znaků utrpení a posun k reprezentativnímu eucharistickému obrazu. Gesty rukou, které je možno interpretovat jako výzvu k rozjímání nad jeho utrpením, se shoduje se sochou z konce 15. století z Germanisches Nationalmuseum Norimberk.
Ševčíková považuje sochu za pozdní práci z okruhu Mistra Oplakávání z Ostrohu,Ševčíková J, 1975, s. 62 zatímco Vykoukal ji na základě rozdílů v řezbě řadí spíše do blízkosti jiného sochařského díla z chebského fondu – soše sv. Šebestiána z Muzea Cheb. Pro typ tváře ale nenalézá v chebské gotické plastice žádné paralely.Vykoukal J, 2009, s. 210
Příbuzná díla Bolestný Kristus (1429), Hans Multscher, Katedrála v Ulmu Kristus Bolestný z Novoměstské radnice, 1440, Mistr Týnské Kalvárie, Muzeum hlavního města Prahy Bolestný Kristus (konec 15. stol.), Norimberk Bolestný Kristus z Českých Budějovic (kolem 1515), Podunajská dílna, AJG Hluboká nad Vltavou
Reference
Literatura Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 272–273 Jan Chlíbec (ed.), Mistr Týnské kalvárie. Pražská řezbářská dílna předhusitské doby, Národní galerie v Praze 1990 Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
Kategorie:Sochy Ježíše v Česku Kategorie:Dřevěné sochy v Karlovarském kraji Kategorie:České gotické sochařství