náhled|Jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) na podzim Jedovatec (Toxicodendron) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to dřeviny se zpeřenými střídavými listy a drobnými květy v latovitých nebo hroznovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 27 druhů a je rozšířen v Asii a Americe.

Jedovatce jsou známy především tím, že jejich šťáva způsobuje při kontaktu s pokožkou alergické reakce a těžké kontaktní dermatitidy. Účinnými látkami jsou fenolické sloučeniny, urushioly. Nejznámějším zástupcem je severoamerický jedovatec kořenující. Pryskyřice některých druhů je v Asii využívána k výrobě kvalitních a trvanlivých laků.

Popis Jedovatce jsou opadavé nebo výjimečně stálezelené, dvoudomé nebo polygamní keře či stromy, případně i dřevnaté liány. Rostliny při poranění roní bělavou, na vzduchu černající šťávu. Listy jsou lichozpeřené, trojčetné nebo výjimečně jednolisté, složené z téměř nebo zcela vstřícných, řapíčkatých nebo přisedlých, celokrajných, zubatých nebo laločnatých lístků. Květy jsou funkčně oboupohlavné nebo jednopohlavné, stopkaté (stopka nečlánkovaná), nejčastěji pětičetné, uspořádané v úžlabních latách nebo hroznech. Květenství je za plodu často převislé. V květech je přítomen kruhovitý nebo laločnatý disk. Kališní lístky jsou na bázi srostlé. Koruna je bílá nebo zelenavá. Tyčinek je pět. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů a nese 3 většinou na bázi srostlé čnělky, obsahuje však jedinou komůrku s jediným vajíčkem. Blizny jsou hlavaté. Plodem je bílá, žlutavá nebo šedá, kulovitá nebo ze stran zploštělá, jednosemenná peckovice. Plody jsou lysé, chlupaté nebo i srstnaté. Dužnina (mezokarp) je bílá, voskovitá, s podélnými hnědými pryskyřičnými kanálky. Pecka (endokarp) je tvrdá.

Rozšíření Rod jedovatec zahrnuje 27 druhů. Je rozšířen v Americe a Asii. V Asii sahá areál rodu od západního Himálaje přes Čínu po Japonsko, Sachalin a Kurilské ostrovy a přes Indočínu po Borneo a Jávu. Nevyskytuje se na Nové Guineji, Sumatře a Filipínách. Z Číny je udáváno 16 druhů, z toho 6 endemických. V Americe sahá areál rodu od Kanady přes USA, Mexiko, Střední Ameriku a západ Jižní Ameriky po Bolívii. Vyskytuje se i na Bahamách. Zcela chybí v Brazílii a na většině Karibských ostrovů. V Severní Americe se vyskytuje 5 druhů. Největší areál zde má T. rydbergii, který se vyskytuje v západních i východních oblastech USA a v Kanadě. Rozsáhlý areál ve východní polovině kontinentu má jedovatec kořenující a jedovatec lakový. Výhradně v západních oblastech USA a Kanady roste jedovatec různolaločný.

Ekologické interakce Květy jedovatců jsou opylovány hmyzem. Semena jsou šířena ptáky a savci, kteří vyhledávají plody jako potravu. V Kanadě je vyhledává zejména jeřábek kanadský (Bonasa umbellus) a veverky čikarí červený (Tamiasciurus hudsonicus) a veverka popelavá (Sciurus carolinensis). Semena procházejí jejich trávicím traktem bez poškození a jsou schopna klíčení. V paždí postranních žilek na rubu listů jsou domatia, tvořená shluky chloupků. Obývají je symbiotičtí roztoči.

Obsahové látky a jedovatost náhled|Dermatitida a otok po kontaktu s jedovatcem kořenujícím Jedovatce jsou známé tím, že na pokožce způsobují silné alergické reakce. V kmeni, kůře, listech i dalších pletivech rostlin jsou pryskyřičné kanálky, obsahující průsvitnou, na vzduchu černající šťávu. Pokud se šťáva dostane na pokožku, vybudí se imunitní systém a zejména u citlivějších jedinců dochází k tzv. senzibilaci. Při opakovaném kontaktu s rostlinou, při němž se ani nemusí jednat o stejný druh rostliny, pak nastupuje prudká reakce imunitního systému, projevující se dermatitidou. Mechanismus účinku spočívá v navázání účinných látek na bílkoviny v kůži. Vzniklý komplex se stává antigenem, na který pak reagují T-lymfocyty a spouštějí imunitní reakci. Silnější reakce se projevuje zarudnutím a otokem, později dochází k tvorbě puchýřů. Postižené místo často pálí, svědí nebo štípe a silně mokvá. Ve vážnějších případech je zapotřebí hospitalizace. K potřísnění šťávou může dojít nejen přímo při kontaktu s rostlinou, ale i skrz kontaminované oblečení, jiné osoby, zvířata, předměty či např. piliny ze dřeva. Rovněž kouř z hořícího dřeva může být nebezpečný.

Účinnými látkami jsou fenolické sloučeniny odvozené od katecholu. Jedná se o skupinu látek s obdobnou strukturou, které jsou hromadně označovány jako urushioly. Základem je katechol, na nějž je na 3. uhlíku navázán nevětvený, nasycený nebo nenasycený postranní řetězec až o 17 uhlících. V jedovatci kořenujícím je obsažen 3-pentadecylkatechol, zatímco v jedovatci různolaločném 3-heptadecylkatechol.

Jedovatce přinášejí nemalé ekonomické ztráty. Např. v Kalifornii je jedovatec různolaločný hlavní příčinou kompenzací pracovníkům za zdravotní újmu při výkonu práce. Počet případů dermatitidy zapříčiněných v USA jedovatcem převyšuje počty všech ostatních případů dohromady.

Taxonomie Rod Toxicodendron je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a rozsáhlého tribu Rhoeae. V minulosti byl vřazován do rodu Rhus, výsledky molekulárních studií však takové řešení nepodporují. Nejblíže příbuzné rody jsou Actinocheita, Malosma, Pistacia, Rhus, Schinus a Searsia.

Zástupci jedovatec lakový (Toxicodendron vernix) jedovatec dubolistý (Toxicodendron quercifolium) jedovatec chlupatoplodý (Toxicodendron trichocarpum) jedovatec kořenující (Toxicodendron radicans) jedovatec lakodárný (Toxicodendron vernicifluum), syn. jedovatec fermežový jedovatec pýřitý (Toxicodendron pubescens) jedovatec různolaločný (Toxicodendron diversilobum) jedovatec voskový (Toxicodendron succedaneum) jedovatec východní (Toxicodendron orientale)

Význam náhled|Dřevo jedovatce voskového Pryskyřice jedovatce lakodárného a jedovatce voskového je v Číně, Myanmaru, Thajsku i Japonsku k přípravě kvalitního a trvanlivého laku, používaného zejména na různé umělecké a řemeslné výrobky. Tyto předměty však mohou i po letech spustit u citlivých jedinců nepříjemnou alergickou reakci. Asijský jedovatec voskový unikl v Brazílii z kultury do volné přírody a stal se invazním druhem.

Jedovatce jsou občas vysazovány i jako okrasné rostliny, při výsadbě je však mít na paměti bezpečnostní hledisko. S některými druhy se lze setkat v českých botanických zahradách. Nejčastěji je jako sbírková dřevina pěstován jedovatec kořenující a jedovatec lakodárný, výjimečně i jedovatec východní nebo jedovatec dubolistý.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ledvinovníkovité Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra jihovýchodu USA Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Karibiku Kategorie:Flóra Střední Ameriky Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky