náhled|Diváky, hrob Viléma Mrštíka s podobenkami obou bratrů Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Diváky ) byl moravský učitel, spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem, a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové.
Život
Původ, sourozenci a sňatek Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů ševce Aloise (1834–1918) a švadleny Františky rozené Elisové. Už roku 1869 se s rodiči a bratry Aloisem (1861–1925), Františkem (1865–1909) a Norbertem (1867–1905) odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1875) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. V letech 1891–1898 bydlel v Praze a pracoval jako úředník úrazové pojišťovny.Pobytová přihláška u pražského magistrátu Při tom se věnoval literární a společenské činnosti. Pro zhoršující se psychické problémy odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou Pacasovou z Hejčína u Olomouce (napsali spolu divadelní hru Anežka).
Tvorba Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.
Část Vilémova literárního díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek (obálku nakreslila Zdenka Braunerová, s níž poutal Viléma hluboký vztah). Lyrickou notu si Vilém vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a jeho milované Helenky se stal klasickým dílem, které vzbudilo velký ohlas v široké veřejnosti. Vedle mnoha knižních vydání bylo dvakrát zfilmováno (1926 – němý film režiséra K. Antona a 1940 film O. Vávry), dvakrát zdramatizováno (1942 B. Stejskal a B. Vrbský a 1955 L. Pleva) a J. Kvapil Pohádku máje zpracoval jako operu (premiéra r. 1950 v Národním divadle). Prvky naturalismu má Vilémova Santa Lucia. Poslední a nedokončené dílo Zumři jako by předznamenalo tragický konec Vilémova života.
Vášeň pro včelaření Vilém, ale také jeho bratr Alois, byli vášnivými včelaři. Včelín, který Vilém vlastnil, čítal až devadesát včelstev. Byl rovněž autorem některých technických inovací. Maketa jeho vylepšeného úlu je k vidění v památníku Viléma Mrštíka v Helenčině údolí mezi Diváky a Boleradicemi. Po Vilémově tragickém úmrtí se o jeho včelín starali jeho otec a bratr Alois.
Poslední léta Poslední léta prožil Vilém Mrštík už jen v Divákách, kde byl jeho bratr Alois správcem obecné školy. Spolu s ním pak v letech 1907 až 1910 redigoval Moravsko-slezskou revui. Vilém Mrštík se už dříve necítil dobře psychicky ani fyzicky, prožíval zklamání v tvorbě, vnímal se jako málo uznávaný, především v pražských literárních kruzích, a svůj autobiografický román Zumři, na němž si zakládal, psal už jen s velkými obtížemi. Trpěl představou, že těžce onemocní a bál se dlouhého umírání, míval pocit, že ho lidé v obci neustále sledují. Tento stihomam ještě více prohloubil jeho dlouhodobou chorobnou psychickou krizi. Záchvaty melancholie a těžké deprese byly stále častější. V předjaří roku 1912 si v těžkém duševním rozpoložení ve sklípku u svého včelína prořízl hrdlo a probodl srdce.
Dílo
Próza Santa Lucia – román, příběh osamocení, sebeuvědomění, ztráty iluzí a smrti chudého brněnského studenta po jeho příchodu do Prahy. Vilém v něm vykreslil s impresionistickou senzualitou a s ostře viděnými detaily skeptický obraz reality. V knize vyznává autor svou lásku k Praze. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1893 Stíny: sbírka belletristických prací – Praha: Jan Otto, 1894 Obrázky: kniha cest – Praha: František Šimáček, 1894 Bestia triumphans – Praha: Rozhledy, 1897 Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Aloisem Mrštíkem. Praha: J. Otto, 1897 Pohádka máje – impresionistický román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a romantické senzitivitě, ústící v útěk před všedním měšťáctvím do přírody. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence. Praha: J. Otto, 1897 O významu boje za Prahu pro náš kulturní život – Praha: s. n., 1899 Osvětou k svobodě: předneseno v Klubu přátel umění v Brně dne 18. března r. 1900 – akademickému čtenářskému spolku Zoře v Brně věnuje Vilém Mrštík. Brno: KPU, 1900 Moje sny: Pia Desideria: epištoly, úvahy, essaye, studie, články, kritiky, polemiky i s pamflety – Praha: Máj, 1901 Babetta, Verunka a drobné povídky – Praha: Máj, 1902 Rok na vsi – rozsáhlá kronika moravské dědiny, jejímž autorem je Alois Mrštík, ale na němž se Vilém zčásti podílel. Praha: Máj, 1904 Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších Kniha cest – povídky, lyrické prozy a črty, okouzlení jihomoravskou a českou přírodou, malířské vidění bezprostředně zachycující smyslové podněty, dojmy. Realisticky laděné příběhy z moravského venkova a pražského prostředí. Praha: Máj, 1904 Zlatá nit – tematicky nesourodý soubor přírodních i rodinných obrázků, bezprostředních nápadů, črt, úvah a epigramů, dílo je výrazem tvůrčí krize. Praha: J. Otto, 1907 A. F. Pisemskij – Praha: J. Otto, 1908 Hospodářské vztahy k umění: přednáška – s Aloisem. Brno: Vesna, 1909 Povídky: výběr z moravských autorů. Díl I. – uspořádal Miloslav Hýsek; [Povídka na Moravě – Miloslav Hýsek; Helvítka – Jan Herben; Parlament – Alois Mrštík; Návrat – Vilém Mrštík; Kdyby tu šel mistr z Nazareta – Josef Uher]. Moravská Ostrava: Družstvo Moravsko-slezské revue, 1911 Monako – novela; In: 1000 nejkrásnějších novel č. 2. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Zumři – rozsáhlý román, na kterém Mrštík pracoval od poloviny 90. let, vycházel po částech časopisecky. Praha: J. Otto, 1912 Výbor z belletrie – s úvodem od Jaroslava Kampra; druhé vydání. Praha: František Topič, 1922 Krásná země – Břeclav: 1935 Cesta do Ruska: listy z Nižního Novgorodu: 1896 – podle autorova rukopisu k vydání připravil a doslovem opatřil Jan Vladislav. Praha: Arkýř, 1992
Divadelní hry Maryša (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1894) – Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Pozoruhodným způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, je to syrové drama dívky provdané za bohatého vdovce. Její nešťastný život vyústí v revoltující akt, vraždu manžela jedem. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel a rozpracoval jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu – zřejmě měl rozhodující podíl i na konečné podobě hry. Dodnes je Maryša součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině. Paní Urbanová (1. vyd. 1889, premiéra v Divadle bratří Mrštíků v Brně r. 1955) – naturalistické drama o manželské nevěře Anežka (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1912) – drama v pěti jednáních, jehož původní verzi sepsala Vilémova manželka Božena Mrštíková. Tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milující dívky
Překlady Strž: román o pěti částech. – I. A. Gončarov. Praha: Jan Otto, 1861–1862 Zlatem a mlatem: román – Alexej Ivanovič Michajlov – Praha: František Šimáček, 1887 Uražení a ponížení: román – F. M. Dostojevský. Praha: F. Šimáček, 1888 Kousek chleba: povídka – Arkadij Jakovlevič Lejkin. Praha: J. R. Vilímek, 1888 Silhuetky – Catulle Mendes; z francouzštiny. Třebíč: J. F. Kubeš, 1888 Vojna a mír – L. N. Tolstoj. Praha: F. Šimáček, 1888–1889 Tři povídky – I. S. Turgeněv. Praha: Alois Hynek, 1888 Pokušení: povídka – Vsevolod Vladimirovič Krestovský. Praha: F. Šimáček, 1892 Láska: román – Ignatij Nikolajevič Potapenko. Praha: F. Šimáček, 1893 Červený květ a jiné novely – V. M. Garšin. Praha: F. Šimáček, 1894 Rozbouřené moře: román – Aleksej Feofilaktovič Pisemskij. Praha: J. Otto, 1894 Piková dáma a jiné novely – A. S. Puškin. Praha: F. Šimáček, 1894 Oblomovština: kritický rozbor románu "Oblomov" od J. A. Gončarova – N. A. Dobroljubov. Praha: Rozhledy, 1896 Povídky – V. M. Garšin. Praha: Edvard Grégr, 1896 Povídky Gustava Flauberta – V. M. Garšin. Praha: E. Grégr, 1896 Humoresky – J. A. Lejkin. Praha: J. Otto, 1896 Hňup; Bojarština – A. F. Pisemskij. Praha: J. Otto, 1898 Vláda tmy, čili, Jen drápek uváz’, a ztracen je celý ptáček: drama o pěti dějstvích – L. N. Tolstoj. Praha: J. Otto, 1900 Řada belletristických prací Gleba Uspenského – Praha: E. Grégr, 1901 Oblomov: román ve čtyřech dílech – I. A. Gončarov; rediguje Pavel Papáček. Praha: J. Otto, 1902–1903 Tisíc duší: roman o čtyřech částech – A. F. Pisemskij; rediguje Pavel Papáček. Praha: J. Otto, 1905 Sluhové starého věku: román – I. A. Gončarov. Praha: J. Otto, 1906
Odkazy
Reference
Literatura Za Vilémem Mrštíkem – Josef Karásek. Brno: Moravská Orlice, 1912 Památce Viléma Mrštíka: sborník – Max. Kurt, Josef Kalus, Metoděj Jahn, Čeněk Kramoliš, František Novák, Karel V. Prokop, Stanislav Cyliak, Adolf Veselý. Brno: Moravská knihovna, 1912 Jak Vilém Mrštík včelařil: několik vzpomínek – Božena Mrštíková. Olomouc: B. Mrštíková; Praha: J. Otto, 1923 Kolem Pohádky máje a prvního jejího vydání – Zdenka Braunerová. Praha: J. Otto, 1930
Bratří Mrštíkové a jejich citový vztah k Leoši Janáčkovi a Vítězslavu Novákovi: hrst vzpomínek a dopisů – Jan Racek. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1940 O Josefu Holečkovi; O bratrech Mrštících: dva proslovy – Miloslav Hýsek. Praha: Národní rada česká, 1941 Mrštíkové: vzpomínky – Božena Mrštíková. Praha: F. Borový, 1942
I princezny mají děti: o Vilému Mrštíkovi a jeho Pohádce máje – Emanuel Havelka. Praha: J. Otto, 1947 Mladý Vilém Mrštík a ruská revolučně demokratická kritika [rukopis] – Zdeněk Smejkal; diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita (MU), 1952 Kritické projevy 7. 1908–1909 – František Xaver Šalda; [Josef Kajetán Tyl; Otokar Březina; Růžena Svobodová; Vilém Mrštík]; redakce Květa Homolová; k vydání připravil Karel Dvořák. Praha: Československý spisovatel, 1953 Vilém Mrštík a Nikolaj Dobroljubov (1887–1898): upravená kapitola z chystané práce Vilém Mrštík a ruský realism – Radegast Parolek. Praha: SPN, 1955 Přehled dějin české a slovenské literatury: od obrození do roku 1918 – Ludvík Páleníček, Praha: SPN, 1958
Rozbor nářečí v Roku na vsi – Zdenka Šemorová; diplomová práce. Brno: MU, 1961 JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha: Divadelní ústav, 1963. 85 s. Kraj Pohádky máje: vlastivědný kroužek Mrštíkovy Pohádky máje, závodního klubu Královopolské strojírny v Brně – Bohumír Popelář; k vydání připravil Jan Hošek. Brno: Královopolská strojírna, 1965 Literární archív: sborník Památníku národního písemnictví – [Vilém Mrštík – od realismu k moderně 45]. Praha: Orbis, 1966– Bratři Mrštíkové a Diváky – redakční rada E. Hachler. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum; Okresní archiv; Břeclav: ONV, 1966 Vilém Mrštík (1863–1912) a Alois Mrštík (1861–1925): literární pozůstalost 483 a 484 – Hellmuth, Vladimír Brauner. Praha: PNP, 1968 Julius Zeyer a Vilém Mrštík, dvě možnosti české moderní prózy – Milena Honzíková. Praha: Univerzita Karlova, 1971 Důvěrný pohled na Viléma Mrštíka – Bedřich Slavík; ilustrace Ota Holas. Opava: Sdružení umělců slezských, 1971