Rudník (, do roku 1952 Heřmanovy Sejfy) je obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde obyvatel.
Historie vlevo|náhled|Kostel svatého Václava v Rudníku, reliéf s erby Hanibala z Valdštejna a jeho manželky Kateřiny Berkové z Dubé z roku 1598
Vznik obce Rudník souvisí s kolonizací Krkonoš ve 13. století. Vesnici pravděpodobně založili přistěhovalci, kteří dolovali rudy stříbra, zlata, železa a mědi na úpatí Černé hory. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1241, první písemná zmínka o farním kostele svatého Václava v Rudníku je z roku 1354. Kostel nechal v letech 1598–1602 přestavět do renesanční podoby tehdejší majitel zdejšího panství Hanibal z Valdštejna. Hanibal z Valdštejna se celkově významně zapsal do historie obce. V roce 1598 byla v Heřmanových Sejfech dokončena a otevřena nová škola, kterou Hanibal z Valdštejna nechal postavit na přímluvu své manželky Kateřiny Berkové z Dubé a Lipé a kolem roku 1615 nechal s manželkou Kateřinou postavit renesanční tvrz v Rudníku.NPÚ, Památkový katalogHrady.cz - Zámek Rudník
Do roku 1952 se Rudník nazýval Heřmanovy Sejfy.
Rudník byl významně postižen povodní 2. června 2013, kdy rozvodněný Luční potok zalil téměř celou šířku svého údolí. K likvidaci povodňových škod pomohly i finanční příspěvky od obcí z celé ČR, krajů, firem, jednotlivců i občanských sdružení a výtěžek benefičního koncertu „Po vodě“ konaného v Rudníku 13. července 2013.http://www.rudnik.cz/file.php?id=914 Rudnické noviny - povodeň 2013 V září 2013 byla obnovena tradice motokrosových závodů "Rudnická rokle". V roce 2016 se obec stala vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku.http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality1/vesnici-roku-kralovehradeckeho-kraje-je-rudnik-92626/ Krajský úřad Královéhradeckého kraje V roce 2019 v rámci soutěže Vesnice roku, získala obec Rudník Oranžovou stuhu v krajském kole, za spolupráci obce se zemědělským subjektem. V celostátním kole se umístila na třetím místě v ČR.
Protože se Rudník rozprostírá pod svahy Krkonoš, podpořila obec výstavbu lyžařských tratí v okolí. Lyžařský oddíl zde udržuje 51 kilometrů běžeckých tratí v obcích Rudník, Bolkov, Janovice, Fořt, Javorník, Čistá, Černý Důl a Janské Lázně. Dále v obci fungují dobrovolní hasiči, několik mysliveckých sdružení, fotbal i ostatní sporty všech věkových kategorií, základní i mateřská škola a několik továren a provozoven. V původních textilkách se dnes vyrábí vybavení pro nemocnice.
Poloha a členění obce Obec se nachází na křižovatce mezi městy Vrchlabí, Trutnov a Hostinné. K Rudníku patří několik původně samostatných vsí: Arnultovice, Bolkov a Javorník. Dále se Rudník skládá z několika osad a čtvrtí: Hladíkova Výšina, Janovice, Lázně Fořt, Leopold (místně zvaný Leopoldov) a Terezín (dříve TheresienthalVýnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.). Obcí prochází silnice I/14 a II/325. Protéká tudy říčka Čistá a kromě mnoha jiných např. Luční potok. Nejvyšším bodem v katastru obce je vrch Smrčina (687 m).
Přírodní poměry Podél jižního okraje vesnice protéká Luční potok, jehož tok je chráněn jako přírodní památka Luční potok v Podkrkonoší.
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Rudník (k. ú. Rudník a Bolkov) včetně osad Bolkov, Leopoldov, Terezín, Janovice, Lázně Fořt Arnultovice (k. ú. Arnultovice) Javorník (k. ú. Javorník v Krkonoších)
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.
Hospodářství Významní zaměstnavatelé v obci: Akwel Rudnik Czech Republic, Farma Rudník, MZ Liberec.
Pamětihodnosti
pseudogotický zámek 1815 – přezdívaný „malá Hluboká“, působiště F. L. Čelakovského, zrekonstruovaný na pension renesanční zámek, roku 1813 přestavěný na pivovar, zřícenina renesanční tvrz, zbarokizovaná zbytky středověké tvrze v Javorníku kostel svatého Václava kostel svatého Martina v Javorníku socha svatého Jana Nepomuckého u cesty ke kostelu sousoší Kalvárie fara zřícenina evangelického kostela v osadě Bolkov pomník obětem první světové války původně odhalený v roce 1934; zrestaurován a znovu odhalen v roce 2016.
Evangelický sbor a kostel Samostatný evangelický sbor byl založen roku 1782. Dne 24. července 1786 byla slavnostně vysvěcena jeho modlitebna. Stala se nejstarším evangelickým svatostánkem ve východních Krkonoších. Roku 1810 byl v sousedství modlitebny založen hřbitov, v roce 1862 byla k modlitebně přistavěna věž a v roce 1867 do ní byly vsazeny tři zvony – Paulus, Petrus a Hus. Modlitebna tak získala podobu kostela. Od roku 1834 provozovali evangelíci vlastní školu umístěnou v sousedství kostela a také dětský domov. Interiéru kostela vévodil oltářní obraz Krista a nápis: „Ich bin der Weg, die Wahrheit und das Leben“ („Já jsem cesta, pravda a život“). Zadní a boční strany obíhala dřevěná empora.Evangelický kostel. In: Oficiální stránky obce Rudník [online]. [mezi 2012 a 2018] [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.rudnik.cz/obec-1/historie-a-soucasnost/evangelicky-kostel/
Život sejfského evangelického sboru ukončil poválečný odsun německého obyvatelstva. V červenci 1945 byl majetek sboru převeden Českobratrské církvi evangelické, v říjnu téhož roku Církvi československé husitské, resp. tehdejší Církvi československé. Bohoslužby byly v kostele slouženy do roku 1948. V padesátých letech byl kostel uzavřen a započala jeho destrukce – bylo vyrabováno vnitřní vybavení, krov byl postupně vyřezán a použit jako topivo. Zničeny byly i náhrobky; hřbitov se změnil ve skládku odpadků zarostlou nálety.
Jediným dochovaným vybavením kostela jsou varhany z roku 1904. Získal je pro Husův sbor v Dobrušce farář Jaroslav Hodek. Po jeho úmrtí v roce 1967 nebyly varhany udržovány. Rekonstrukce navržená a zprostředkovaná Hodkovou vnučkou ve druhé polovině devadesátých let byla zamítnuta (náklady činily 70 000 korun). Generální oprava se uskutečnila v roce 2015.Soukromý archiv Jaroslavy Divišové roz. Vaňkové. Dobruška, Spáleniště 12. 6. 2025.
V roce 2009 započala obec Rudník, která je vlastníkem kostela, ve spolupráci se spolkem Přátelé Bolkova s obnovou zdevastovaného hřbitova a vyklízením interiéru torza kostela. Vizí je zachovat torzo kostela jako memento nezdolné víry místních nekatolíků a pohnutých událostí 20. století.
Čestné občanství Dne 7. prosince 2010 se stal prvním čestným občanem obce Rudníku Mgr. Stanislav Wajsar, učitel českého jazyka a dějepisu na Základní škole v Rudníku, knihovník Místní lidové knihovny v Rudníku a kronikář obce Rudníku.Čestný občan. In: Oficiální stránky obce Rudník [online]. 7. 12. 2010, aktualizace 15. 8. 2015 [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.rudnik.cz/obec-1/cestny-obcan/cestny-obcan-1cs.html
Partnerská města Świerzawa, Polsko
Odkazy Reference
Literatura HÁJKOVÁ, Olga. Heřmanovy Sejfy – Rudník: 1354 – 670 let – 2024. Rudník: Obec Rudník, 2024. 16 listů obr. příloh. MÜLLER, Theodor F. a POHL, Walter. Evangelický kostel v Rudníku: Kostel bez názvu, vysvěcený 24.7. 1786 a historie jeho obce. Překlad Hana Jüptnerová a Gerhard Jüptner. 2015. 28 s. [Nevydáno.] MÜLLER, Theodor Fridrich. Ortsbuch Hermannseifen mit den Ortsteilen Johannesgunst, Leopold und Theresiental. Marktoberdorf: Heimatkreises Hohenelbe/Riesengebirge e.V., 2008. 706 s. Ortsbuchreihe. 15. Band. PLECHÁČ, Tomáš. Válečný pomník je i díky povodním zpět, v Podkrkonoší býval chloubou. In: iDnes.cz [online]. 11. července 2016 [cit. 2025-06-12]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/valecny-pomnik-v-rudniku-je-po-60-letech-zpet.A160709_2258536_hradec-zpravy_pos WAJSAR, Stanislav. Pověsti z Heřmanových Sejfů. 2. rozšíř. vyd. Rudník: [S. n.], 2007. 38 s.
Externí odkazy
Heřmanovy Sejfy, fotografie
Kategorie:Vesnice v okrese Trutnov Kategorie:Obce v okrese Trutnov Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Sídla v Krkonoších Kategorie:Krkonoše – svazek měst a obcí Kategorie:Svazek obcí Horní Labe