Otakar Bittman (27. května 1891 KameniceMatriční záznam o narození a křtu – 13. září 1945 Olomouc) byl český gynekolog a porodník. Patřil také k prvním českým automobilovým závodníkům.
Život Vystudoval gymnázium v Benešově. V roce 1915 dokončil studia na pražské lékařské fakultě. Během 1. světové války získal praxi ve frontových lazaretech v Srbsku a Rusku. Zdravotní dovolenou v roce 1917 strávil na gynekologické klinice ve Vídni u prof. Ernsta Wertheima.
Roku 1918 začal pracovat na pražské klinice Václava Rubešky, následujícího roku začal také učit na Státní babické škole v Praze. Od roku 1921 působil na gynekologicko-porodnické klinice LF MU, později už jako soukromý docent (1923). V roce 1924 se odjel učit na kliniky do Itálie. Od roku 1933 byl primářem a přednostou gynekologicko-porodnického oddělení zemských ústavů v Olomouci, následujícího roku se stal mimořádným profesorem porodnictví a gynekologie. Od roku 1943 zde zřídil školu pro porodní asistentky. Začal také vydávat časopis Periodica Olomucenses.
Odbojář a ochránce židovských žen za německé okupace
Německá okupace postavila Otakara Bittmanna před nové výzvy a znovu ho vystavila napětí mezi životem a smrtí. Díky své výjimečné lékařské pověsti byl vyhledáván manželkami nacistických hodnostářů, mimo jiné Johannou Morellovou, manželkou Hitlerova osobního lékaře Theodora Morella. Poté, co Johannu ošetřil kvůli silnému krvácení, jeho renomé vzrostlo, což mu umožnilo využít svého postavení k pomoci odbojářům a židovským pacientkám.
Podplukovník Alois Petráš dosvědčil, že v září 1944 Bittmann zprostředkoval komunikaci s jeho manželkou, zatčenou gestapem, a předal mu důležité informace. Poskytl také lékařskou pomoc jeho synovi Miloši, intenzivně hledanému úřady, a nabídl se, že ho ošetří v jeho tajném úkrytu.
Ve spolupráci s partyzánskými skupinami — mimo jiné oddíly Jermak a Žižkovy zbraně — se Bittmann podílel na ochraně židovských pacientek. MUDr. Oldřich Šípek uvedl, že je Bittmann přijímal do nemocnice, kdykoli to bylo nutné, s předem připravenými přijímacími formuláři. Chránil rovněž dívky narozené v roce 1924 před nasazením na nucené práce v Říši.
Významným příkladem je případ Růženy (Rosy) Hrbkové, rozené Aschkenesové, jejíž matka a sestry byly zavražděny v koncentračních táborech. Poté, co obdržela předvolání k nástupu do shromaždiště Hagibor v Praze, neuposlechla s odkazem na péči o své tři děti. O dva týdny později nové předvolání zahrnovalo i její děti. Bittmann jí tehdy vystavil potvrzení o hospitalizaci, datované 22. prosince 1944, dokládající její zdravotní stav.
Dne 5. března 1945 obdržela Rosa předvolání na velitelství gestapa v Olomouci. Bittmann ji okamžitě přijal na své oddělení a k předvolání byla připojena německá poznámka uvádějící, že je v nemocnici kvůli děložnímu krvácení.
Svědectví jejího manžela Lea Hrbka popisuje, že pražské gestapo přijelo do nemocnice, ale Bittmann rozhodně odmítl své pacientky vydat s tím, že nejsou schopny transportu. Jeho jedenáctiletá sestra Lucy byla této události svědkem a vzpomínala na Bittmannovo odhodlání chránit své pacientky.
Dne 22. března 1945, necelé tři týdny před osvobozením, si advokát JUDr. Leopold Pospíšil, Bittmannův spolupracovník, zapsal do deníku, že Židé budou mít klid, poté co obdržel uklidňující telegram od gestapa.
Zatčení komunisty a úmrtí v roce 1945
MUDr. Otakar Bittmann válku přežil navzdory riziku svých aktivit, ale byl zlomen svým věznením po osvobození. Dopis zaslaný Ředitelství krajských policejních ústavů v Olomouci dokládá jeho zatčení, k němuž došlo 24. července 1945, a následné právní kroky. Pozoruhodné je, že MUDr. Vladimír Vašek byl v den Bittmannova zatčení jmenován krajským národním výborem primářem porodnického oddělení v Olomouci na Bittmannovo místo. Následujícího dne byl jmenován přednostou oddělení – sled událostí, který naznačuje připravenou akci.
R. Straková rovněž napsala dopis MUDr. Karlu Vrbovi do Přerova o Bittmannově zatčení a příchodu Dr. Vaška:
Milý kolego, musím Vám ihned sdělit velkou novinu. Včera ve 22 hodin si pro pana profesora přijeli policisté autem – o hodinu později telefonicky sdělili, že je ve vazbě a že se máme podle toho zařídit. Ještě téhož večera se vrátil pro nezbytné věci a poté musel znovu odejít. Dnes tu již máme nového přednostu, který přijel téhož dne – Dr. Vaška, nového vedoucího oddělení...
Následujícího dne, 26. července 1945, se představitelé olomoucké nemocnice obrátili na krajský národní výbor s žádostí o sdělení důvodů Bittmannova zatčení a urychlení řízení v této věci. Žádost zůstala bez odpovědi.
Dne 3. října 1945, po Bittmannově smrti, se obrátili s výzvou na „vážený profesorský sbor lékařské fakulty Masarykovy univerzity" na podporu své žádosti a na závěr výzvy uvedli:
Profesor Bittmann byl vězněn téměř čtyři týdny bez soudního vyšetřování a zemřel 13. září na infarkt cestou na nádraží. Přednostové krajských zdravotnických ústavů proto žádají, aby nám nyní, po smrti profesora Bittmanna, který nebyl během policejní vazby podroben soudnímu vyšetřování, byly sděleny důvody jeho tehdejšího zatčení, neboť jsme přesvědčeni, že Bittmann nebyl ani zrádcem, ani kolaborantem, a jako jeho kolegové máme i nadále zájem na tom, aby obvinění, která vedla k jeho zatčení, byla vyvrácena.
Následně požádali své brněnské kolegy o podporu žádosti o vyšetření celé záležitosti a očištění Bittmannova jména. Dokument podepsali Dr. Vejdovský, Dr. Pavlica, Dr. Stratil, Dr. Rapant, Dr. Mores, Dr. Pavlík, Dr. Šalša, Dr. Lédl a Dr. Amerling. (Dokument z archivu Masarykovy univerzity.)
K vyšetření důvodů Bittmannova zatčení nikdy nedošlo – zjevně o to nebyl zájem, stejně jako nebyl zájem umožnit Otakaru Bittmannovi obhájit se před soudem. On, který byl v osobním kontaktu s partyzány, jak dosvědčuje potvrzení podplukovníka Aloise Petráše, jistě věděl mnohé o kolaborantech i o těch, kdo si po osvobození spěchali nárokovat odbojovou minulost.
V důsledku útrap svého věznění zemřel profesor Bittmann dva měsíce po propuštění, 13. září 1945, na infarkt myokardu. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci.
V listopadu 1948 mu ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda vyslovil dík a uznání „za záslužnou spoluúčast a podporu partyzánskému hnutí“.
Rodinný život Dne 8. května 1918 se oženil s Viktorií Honsovou. Manželé Bittmannovi měli dvě děti, syn Otakar Bittmann ml. (*1920) byl též lékař – chirurg.Encyklopedie města Brna: doc. MUDr. Otakar Bittmann, CSc.
Automobilové závody náhled|Start závodu na Masarykově okruhu v Brně roku 1930, č. 6 Otakar Bittmann, č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz, č. 12 Jindřich Knapp, č. 18 Josef Veřmiřovský, částečně zakryt č. 10 Rudolf Caracciola
Bittmann závodil od května 1928 na Bugatti T37. V červnu 1928 při závodě Okruh pod Pradědem třikrát v plné rychlosti vyletěl z trati, když se nechtěl smířit se snadným vítězstvím ve své kategorii poté, co všichni jeho soupeři odpadli. Pustil se tak do souboje se silnějšími vozy z vyšší kategorie. Dostal však čestnou cenu za nejrychlejší kolo v kategorii do 1,5 l zdvihového objemu. Páté kolo zajel v čase 14:53,5 min. Účastnil se také Velké ceny Německa sportovních automobilů v červenci 1928, při které zemřel Čeněk Junek. Po oznámení této tragické nehody ze závodu odstoupil.
V květnu 1929 na Bugatti T35B startoval ve slavném závodě Targa Florio. Dojel v čase 8:23:42,0 h na výborném 5. místě, ale byl hned následně diskvalifikován, protože na závěr závodu se nechal vystřídat „neohlášeným“ Mariem Leporim, což však propozice nedovolovaly.
O rok později (4. května 1930) na Targa Florio byl klasifikován s Bugatti T35C na 12. místě v čase 8:17:16,0 h. Toto Bugatti si zakoupil od Elišky Junkové poté, co zanechala závodění. Dne 28. září 1930 startoval na 1. Masarykově okruhu v Brně opět na Bugatti T35C. Po doplnění paliva (po 7.kole ze 14 vypsaných)začal jeho vůz Bugatti hořet – jiskra z karburátoru pravděpodobně zapálila benzín, kterým byla politá zadní část auta, a oheň se pak dostal i do nádrže. Bittmannovi se podařilo z vozu vyskočit. Svou závodní kariéru pak ale ukončil.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští automobiloví závodníci Kategorie:Čeští gynekologové Kategorie:Čeští porodníci Kategorie:Spolupracovníci partyzánských jednotek v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Narození v Kamenici (okres Praha-východ) Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 13. září Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně Kategorie:Muži