Toomas Hendrik Ilves (* 26. prosince 1953 Stockholm) je estonský politik, diplomat a novinář, syn emigrantů, kteří uprchli z Estonska v roce 1944 spolu s ustupujícími nacisty. V letech 2006 až 2016 byl zvolen do funkce estonského prezidenta, předtím v letech 1996–1998 a 1999–2002 působil jako ministr zahraničních věcí. Do svého zvolení působil jako člen Evropského parlamentu.

Ilves se narodil ve švédském Stockholmu odkud se celá rodina, když mu byly tři roky, odstěhovala do USA. Tam vystudoval Leonia High School a následně psychologii na prestižních amerických univerzitách Columbia University a University of Pennsylvania. U svých kolegů byl známý extrémně konzervativními názory. Dne 1. května 2025 oznámil, že „porušil svůj slib vyhýbat se jakékoli stranické politice“, a přidal se k hnutí Volt Europa.

Kariéra V osmdesátých letech pracoval jako novinář v rádiu Svobodná Evropa a následně se angažoval v boji o získání nezávislosti Estonska v roce 1991. Poté pracoval jako velvyslanec v USA, Kanadě a Mexiku. V prosinci 1996 se stal estonským ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do své rezignace v září 1998 jako člen malé opoziční strany (Lidová strana, zemědělsko-konzervativní). Ilves byl zanedlouho zvolen předsedou Lidové strany, která vytvořila volební koalici se Stranou středu. Po parlamentních volbách v březnu 1999 se stal opět ministrem zahraničních věcí, kterým byl až do roku 2002, kdy se rozpadlo vládnoucí trojkoaliční politické seskupení.

Podporoval estonské členství v Evropské unii a vedl také první jednání, která vedla až k připojení Estonska k Evropské unii 1. května 2004. V letech 2001 a 2002 byl předsedou Lidové strany. Z této funkce rezignoval po komunálních volbách, kdy jeho strana získala pouze 4,4 % hlasů. Na začátku roku 2004 se Strana středu přejmenovala na Sociální demokracii. V roce 2003 se stal členem Evropského parlamentu, v květnu 2004 se pak stal plnohodnotným členem. Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 byl při drtivém volebním vítězství Sociálních demokratů zvolen za tuto stranu europoslancem.

Prezident Estonska Spolu s Ene Ergmovou byl Ilves nominován kandidátem pro volby estonského prezidenta v roce 2006 čtyřmi stranami: Estonskou reformní stranou, Sociálnědemokratickou stranou, Unií Pro Patria a Res Publica a Estonskou stranou středu, které se pokoušely dohodnout na společném kandidátovi. Ilves byl jediným kandidátem ve druhém a třetím kole voleb v Riigikogu, v nichž získal 64 ze 65 odevzdaných hlasů, což byla méně než dvoutřetinová většina 101členného parlamentu. Jeho kandidatura byla automaticky postoupena do dalšího kola, které se konalo 23. září 2006 ve sboru volitelů. vlevo|náhled|Hendrik Ilves s americkým prezidentem Georgem W. Bushem v Estonsku (2006) Dne 13. září 2006 zveřejnila skupina 80 estonských kulturních osobností, mezi nimiž byli například Neeme Järvi, Jaan Kross, Arvo Pärt a Jaan Kaplinski, dopis na podporu Ilvese proti úřadujícímu prezidentovi Arnoldu Rüütelovi v nadcházejících prezidentských volbách. náhled|Hendrik Ilves s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem (2008)|vlevo Dne 23. září 2006 získal v prvním kole prezidentské volby ve sboru volitelů 174 hlasů, a byl tak zvolen prezidentem Estonska. Jeho pětileté funkční období začalo 9. října 2006. V srpnu 2011 byl 101členným parlamentem znovu zvolen na druhé pětileté funkční období. Jeho protikandidátem byl Indrek Tarand. Ilves získal podporu 73 poslanců a stal se prvním kandidátem zvoleným v prvním kole od obnovení estonské nezávislosti v roce 1991.

Během svého prezidentství byl Ilves jmenován do několika významných funkcí v oblasti informačních a komunikačních technologií v Evropské unii. V letech 2011 až 2012 působil jako předseda pracovní skupiny EU pro elektronické zdravotnictví a v letech 2012 až 2014 byl na pozvání Evropské komise předsedou řídicí rady European Cloud Partnership. V roce 2013 předsedal panelu na vysoké úrovni pro globální spolupráci a mechanismy správy internetu, který svolala ICANN. V letech 2014 až 2015 byl Ilves spolupředsedou poradního panelu Světové banky pro zprávu World Development Report 2016 s názvem „Digital Dividends“ a od června 2014 byl rovněž předsedou Global Agenda Council on Cyber Security Světového ekonomického fóra.

Od roku 2016 byl Ilves spolupředsedou pracovní skupiny Světového ekonomického fóra The Global Futures Council on Blockchain Technology.

Pozdější kariéra V roce 2017 nastoupil na Stanfordovu univerzitu jako hostující profesor Bernarda a Susan Liautaudových v Centru pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci při Freeman Spogliho institutu pro mezinárodní studia. Od července 2017 působí jako profesor na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity. Téhož roku se stal členem poradní rady projektu Alliance for Securing Democracy při German Marshall Fund, jehož cílem je mapovat aktivity ruského vlivu ve Spojených státech a Evropské unii. náhled|Hendrik Ilves na setkáni s prezidentkou Taiwanu Cchaj Jing-wen (2018) V roce 2024 byl Ilves námětem dokumentárního filmu Rebel with a Bow Tie (estonsky Kikilipsuga Mässaja), který režíroval filmař Jaan Tootsen, jenž během Ilvesova prezidentství působil jako jeho poradce pro oblast kultury. Film měl premiéru 15. listopadu 2024 na 28. ročníku Filmového festivalu Tallinn.

Po téměř 20 letech působení jako nestranický politik je Ilves od dubna 2025 členem strany Volt Europa. Svou změnu zdůvodnil rostoucí hrozbou, kterou pro Evropu představují jiné země, a potřebou pragmatických reforem v Evropském parlamentu.

Osobní život Byl třikrát ženatý. Se svou první manželkou, americkou psycholožkou Merry Bullockovou, má dvě děti, Luukase Kristjana (nar. 1987) a Juulii Kristiine (nar. 1992). V roce 2004 se Ilves oženil se svou dlouholetou partnerkou Evelin Int-Lambotovou, s níž má dceru Kadri Keiu (nar. 2003). Rozvedli se v dubnu 2015. V lednu 2016 se oženil s Ievou Kupčeovou, vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti na ministerstvu obrany Lotyšska. Mají syna. Rozvedli se v prosinci 2023.

Má bratra Andrese Ilvese, který dříve vedl afghánskou pobočku Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (Radio Free Afghanistan a Radio Farda) a perskou a paštunskou redakci BBC.

Ilves je také známý jako milovník hudby a má široký vkus v oblasti populární hudby. V roce 2015 vydala baltská pobočka Universal Music Group kompilační album Teenage Wasteland: T.H. Ilves Favourites 1963–1978, jehož myšlenku lze shrnout Ilvesovými vlastními slovy: „Tehdy mi život zachránil rokenrol.“ Na albu jsou zastoupeni například Four Tops, The Temptations, The Shangri-Las, The Beach Boys, Cream, The Band, The Velvet Underground, Roxy Music, The Who, Lesley Gore, New York Dolls, The Troggs, David Bowie, Ramones, Peter Sarstedt a MC5. Výtěžek z alba byl věnován charitativnímu projektu „My Dream Day“, zaměřenému na chronicky nemocné děti léčené v estonských nemocnicích.

Vyznamenání

60x60pixelů rytíř I. třídy Norského královského řádu za zásluhy, Norsko, 1999 60x60pixelů velkokříž Řádu cti, Řecko, 1999 60x60pixelů komandér Řádu čestné legie, Francie, 2001 60x60pixelů Řád státního znaku III. třídy, Estonsko, 5. února 2004 60x60pixelů čestný rytíř velkokříže Řádu lázně, Spojené království, 2006 60x60pixelů Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 3. října 2006 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 2007 60x60pixelů velkokříž Řádu chryzantémy, Japonsko, 2007 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 2007 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopoldova, Belgie, 2008 60x60pixelů velkokříž Řádu nizozemského lva, Nizozemsko, 2008 60x60pixelů Řád státního znaku I. třídy s řetězem, Estonsko, 22. února 2008 60x60pixelů velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem, Litva, 25. dubna 2008 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko, 2009 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 7. dubna 2009 60x60pixelů Vítězný řád svatého Jiří, Gruzie, 20. ledna 2010 60x60pixelů velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 10. června 2010 60x60pixelů Řád přátelství I. třídy, Kazachstán, 2011 20x20pixelů velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 2011 60x60pixelů rytíř Řádu Serafínů, 18. ledna 2011 60x60pixelů Národní řád za zásluhy, Malta, 31. května 2012 60x60pixelů Kříž uznání I. třídy, Lotyšsko, 5. června 2012 60x60pixelů velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 2013 60x60pixelů Řád bílé orlice, Polsko, 7. března 2014 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 2. září 2014 60x60pixelů Řád bílého dvojkříže I. třídy, Slovensko, 2015

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Profil na stránkách Evropského parlamentu Základní informace o T. H. Ilvesovi (estonská prezidentská kancelář) (anglicky)

Kategorie:Prezidenti Estonska Kategorie:Estonští politici Kategorie:Ministři zahraničních věcí Estonska Kategorie:Diplomaté Estonska Kategorie:Estonští psychologové Kategorie:Estonští novináři Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2004) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Estonska (2004–2009) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Sociálnědemokratické strany Estonska Kategorie:Absolventi Kolumbijské univerzity Kategorie:Absolventi Pensylvánské univerzity Kategorie:Velvyslanci Estonska v Mexiku Kategorie:Velvyslanci Estonska v USA Kategorie:Velvyslanci Estonska v Kanadě Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Kříže uznání Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Národního řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé Vítězného řádu svatého Jiří Kategorie:Nositelé řádového řetězu Řádu kříže země Panny Marie Kategorie:Nositelé řádového řetězu Řádu státního znaku Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu cti (Řecko) Kategorie:Rytíři I. třídy Norského královského řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé Řádu státního znaku III. třídy Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu chryzantémy Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu tří hvězd Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu Vitolda Velikého Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu islandského sokola Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Řádu přátelství (Kazachstán) Kategorie:Nositelé Řádu bílého dvojkříže I. třídy Kategorie:Nositelé Řádu zlatého rouna (Gruzie) Kategorie:Narození 26. prosince Kategorie:Narození v roce 1953 Kategorie:Narození ve Stockholmu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži