thumb|upright=1.7|Příklad konstrukce moderní mikrotužky

Mikrotužka (známá též jako pentelka) je psací potřeba s mechanicky vysunovatelnou a nahraditelnou tuhou, obvykle o průměru 0,3–0,9 mm. Tuha není k tělu tužky připojena a je třeba ji mechanicky vysunovat. Mikrotužky nacházejí uplatnění při technickém kreslení (kde s nimi lze kreslit stále stejně tlusté čáry bez nutnosti tužku ořezávat), či při běžném psaní a kreslení.

Historie

thumb|Koh-i-noor Versatilky, modely 5201 a 5900 Conrad Gesner popsal jakousi mechanickou tužku již v roce 1565, její tuhu by však bylo potřeba ostřit. Mechanická tužka byla nalezena ve vraku britské lodi HMS Pandora, která se potopila roku 1791.National Geographic Magazine, Vol. 168, No. 4 (October 1985), p. 450 (illustrated p. 451)

Skutečné prvenství je tak připisováno patentu Sampsona Mordana a Johna Isaaca Hawkinse z Velké Británie roku 1822. Do roku 1874 patentů značně přibylo. K rozvoji došlo mj. ve Spojených státech, odkud také vzešla významná Wahl Adding Machine Company, která ve 20. letech 20. století prodala přes 120 000 svých tužek s názvem Eversharp. Úspěchy tužka zaznamenala také v Japonsku, kde ji vylepšil Tokuji Hayakawa, a byla uvedena jako „vždy připravená ostrá tužka“.

V roce 1970 uvedla firma Pentel na trh svůj model P205 (v Japonsku pod označením P325) který se vzhledem k vydařenému designu, přijatelné ceně a relativní dostupnosti (vč. východního bloku) rychle rozšířil po celém světě.

Výraz mikrotužka je československým specifikem, angličtina používá spojení automatická tužka – automatic pencil, mechanická tužka – mechanical pencil, apod. V Československu se díky popularitě modelu P205 stal synonymem pro mikrotužku výraz „pentelka“ či „pentilka“.

K důležitým dnešním výrobcům mikrotužek patří např. Pentel, Pilot a Tombow (Japonsko), Faber-Castell, Staedtler a Rotring (Německo), PaperMate (USA), Parker (Spojené království) a mnoho dalších, zejména evropských a asijských výrobců. V Česku vyrábí mikrotužky firma Koh-i-noor.

Typy mechanismu Mikrotužky lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií: na ty, které tuhu pouze drží a na ty, které tuhu drží a mohou ji také vysunovat. První typy mikrotužek fungovaly na principu šroubu, který při otáčení tuhu v tužce posouval. Některé měly také pojistný mechanismus, který neumožnil zasunutí tuhy zpět do tužky.

Tuhy Tuhy do mikrotužky jsou většinou směsí grafitu s jílem či polymery. Tyto tuhy mají svoje značení, podobně jako tuhy v obyčejných tužkách, ale méně rozsáhlé. Většinou jsou tuhy vyměnitelné, nicméně existují i levné mikrotužky na jedno použití.

Tuhy se liší průměrem a tvrdostí, výjimečně se vyskytují i v barevných variacích. Průměr mikrotužky, používané na obyčejné psaní, se pohybuje okolo 0,5–0,9 mm, a tvrdost odpovídá tužce tvrdosti HB.

Průměr(mm) Použití 0,20 technické kreslení 0,30 technické kreslení (Rotring též 0,35) 0,40 technické kreslení (dostupné pouze v Japonsku) 0,50 běžné psaní, technické kreslení (pro začátečníky) 0,60 běžné psaní (dostupné pouze v Japonsku) 0,70 běžné psaní 0,80 běžné psaní 0,90 běžné psaní 1,00 vzácný, používán před rokem 1950 (v současnosti Rotring namísto 0,9) 1,18 starší 1,30 Staedtler a Pentel 1,40 Faber-Castell e-Motion, nová Lamy ABC, některé dětské tužky firmy Stabilo 2,00 verzatilky a podobné produkty 3,15 tužky s nevysouvací tuhou 5,60 tužky s nevysouvací tuhou

Odkazy Reference

Související články Verzatilka

Externí odkazy

Kategorie:Psací potřeby Kategorie:Výtvarné náčiní